Rakouský závodní okruh Red Bull Ring, bývalý A1 Ring, patří mezi nejmalebnější a nejkompaktnější dějiště závodů formule 1. Každá jeho návštěva je potěchou pro oko i duši, zatímco po asfaltu pod vámi to jiskří adrenalinem a na trbunách sálá emocemi, o pár metrů dál vládne uklidňující atmosféra alpských velikánů.
KTM X-Bow na silnici V základu je okruhový supersport dvoumístný, takže nebylo zas tak složité přijít s variantou do běžného silničního provozu. S plnohodnotným čelním sklem a dokonce i bočními dveřmi. Zuřivé burácení výfuku a absence ABS ale stále připomínají, že jde o závodní speciál, takže pohyb v běžném provozu je s ním jen pro zkušené řidiče zvyklé na nepohodlí a chybějící jízdní asistenty. X-Bow je všechno, jen ne praktický. Kvůli tvrdému podvozku nemusí být jízda Prahou přes kočičí hlavy a všudypřítomné koleje příjemným zážitkem, přesto auto i v Česku nabízí několik autopůjčoven. |
Býval dějištěm mnoha velkých duelů a urputných bitev o vavříny vítězů, místem mnoha slz a jásavých úsměvů. V roce 1970 zde absolvoval svůj poslední závod jediný mistr světa F1 in memoriam, domácí nešťastník Jochen Rindt, o pět let později se zde z triumfu v deštivé bitvě radoval Vittorio Brambilla tak divoce, že hned za cílovou čarou havaroval, v roce 1987 se zde umíralo, když hned po startu mclaren Stefana Johanssona trefil srnu nebo v roce 2002 zde bučely plné tribuny na Michaela Schumachera, který vyhrál jen díky tomu, že ho Rubens Barrichello v posledním kole pustil vpřed. Zostuzený šampion pozval kolegu k sobě na nejvyšší stupínek, a zapsal tak další bizarní střípek do historie Ferrari.
Na podzim roku 2023 vypadal Red Bull Ring zcela jinak než při zmiňovaných momentech. Bez řvoucích davů, bez lidí a ruchu má zvláštní postapokalyptické kouzlo, až se chvílemi bojíte, zdali tam nejste úplně sami. A možná bylo dobře, že žádný divák nedorazil, protože už předem bylo jasné, že žádné stupně vítězů se tentokrát konat nebudou a navzdory hrůze před očima amatérského závodníka se ani smrtelné srážky neplánovaly. Havárii se ale nakonec vyhnout nepodařilo, ale i tak bylo jasné, že on nejel svůj poslední závod. Řízení závodního monopostu je totiž návykové.
Karbonový supersport KTM X-Bow není obzvlášť velký, přesto budí respekt již na pohled. Rakouská firma specializovaná na jednostopá vozidla totiž zkonstruovala svou nejostřejší zbraň v oldschoolovém balení. Posilovač řízení, kontrolu trakce, posilovač brzd nebo třeba automatickou převodovku zde nenajdete. Jen ultralehké karbonové tělo, šestistupňový manuál a hlavně 330 koní dvoulitrového turba vypůjčeného od Audi. Není to málo? Věřte, že pokud auto neváží ani 800 kilo, dokáže s ním na trati dělat zázraky.
Před první jízdou v závodní formuli je potřeba vědět o ovládání auta (téměř) úplně vše. Na snímku je instruktor jízd Martin Bezděka.
Jenže k tomu potřebuje i schopného řidiče, ne vyklepaného dobrodruha. A proto naši skupinku šťastlivců čekal u testovacího polygonu instruktor jízd Martin. Bez něj by jízda řidiče zpohodlnělého městskými SUV snadno skončila za první zatáčkou. Ale Martin ví, co dělá. Respektive, co musí dělat. Protože X-Bow je svými vlastnostmi ostrý závodní speciál, který vám vžene adrenalin do žil již při prvním sešlápnutí plynu.
Rychle pochopíte, že je to celé o hledání plynulosti, jednoduchosti a ladnosti při přenosu síly motoru na pneumatiky a povrch hladkého asfaltu. O hledání dokonalosti. A kdo se k ní dostane blíž, je rychlejší než ostatní. Jízda na limitu je jen pro vyvolené, poznávání možností nového mazlíčka pro ty ostatní. Výhodou strohého X-Bow ale je, že radost z jízdy se dostavuje velmi brzo, i když umí na stovku vystřelit za necelé čtyři sekundy, stále udržuje pocit bezpečí. I na chybějící posilovač brzd u tak lehkého vozu rychle zapomenete.
Zázračně přežili. Nehody v F1, které měly být smrtelné. Ale nic se nestalo |
Ve srovnání s nejšpičkovějšími závodními speciály, jako jsou třeba formule 1, je mnohem jednodušší a jeho ovládání je intuitivnější. A také do jeho kokpitu vsedne i mohutnější člověk do 190 centimetrů, snad i s mírnou nadváhou. Zatímco při testu formule 1 na italské Monze měl redaktor značné potíže se do auta vůbec nasoukat a nakonec museli inženýři jen kvůli němu vymontovat sedačku, v X-Bow žádná podobná obtíž nehrozila. Však se také prodává i ve verzi pro běžný silniční provoz, což je pro formuli 1 nepředstavitelné, pokud tedy nepočítáme české dálnice.
Martin vysvětluje funkci všech tlačítek na volantu i kolem něj, učí efektivní ovládání vozidla, výběr vhodné stopy na okruhu, ideální brzdné body a plynulý styl jízdy. Nejdřív jen ve statickém módu, poté už do vysílačky přímo ve vaší přilbě. A jakmile má pocit, že už jste alespoň částečně zvládli techniku jízdy, tak zrychluje, zrychluje a zase zrychluje.
Vozy KTM X-Bow na rakouském okruhu Red Bull Ring v boxové uličce
Na kurzu se začíná tréninkovými jízdami na motokárovém polygonu uvnitř okruhu Red Bull Ring, za čtyři půlhodinky se toho dá naučit hodně a to včetně hodně zábavného driftování, pro které se toto auto jakoby narodilo – není nesnadné poslat v zatáčce zadek do strany, přetáčivý smyk je pro něj přirozený, zato je celkem lehké ho zase srovnat zpátky do jízdní stopy. Stačí jen držet mírně stočený volat a hrát si nohou s plynem: přidáte a kloužete, uberete a už se rovnáte. Vzpomínky na řádění na podmáčeném poli s tátovou „stodvacítkou“ najednou naplno ožívají. Není vůbec překvapivé, že firma Ricard & Bonette pořádá driftingové session i v zimě na zasněženém Red Bull Ringu, to musí být teprve klouzání.
Ale konec hrátek na dětském hřišti, auto umí mnohem víc. Den vrcholí přesunem na skutečný závodní okruh formule 1. Do boxů, kde každý rok visí pár dní cedule Ferrari, Red Bullu nebo Mercedesu a jimiž se procházejí Lewis Hamilton či Sebastian Vettel. Vyrážíme za „safety car“, v kterém sedí instruktor Martin. A vrývá do paměti každému v hadu formulí za sebou ideální jízdní stopu, do vysílačky upozorňuje na brzdné body a radí, jaký rychlostní stupeň je v danou chvíli ideální. A zrychluje, samozřejmě, jak jinak. Každý kolem víc a víc.
Vozy KTM X-Bow vyjíždějí na rakouském okruhu Red z pit lane.
A potom to přijde, stříbrný okapotovaný vůz zmizí v boxech a najednou jste na dráze sami. Jakmile rychlost vystoupá přes 200 km/h, cílová rovinka už najednou nevypadá tak dlouhá, zatáčky jsou mnohem blíž a noha na brzdě musí vyvinout sílu desítek kilogramů, aby auto pokaždé dost zpomalilo. Je to náročné, je to hektické, pro fyzicky slabší jedince akceptovatelné pouze na pár kol v plném tempu, ale je to božské. Kochat se okolím je sice zhola nemožné, ale na to bude dost času později. Teď je důležité hlídat rychlosti, stopu, brzdné body.
Ty brzdné body… Pokud ho minete, poznáte jak zatraceně účinné jsou štěrkové únikové zóny. Marně tisknete levý pedál a doufáte, že auto přece jen dokáže zatočit, ale výsledkem je pouze neovladatelný smyk a potom už jen štěrk létající všude kolem a pocit bezmoci. „Nesnaž se vyjíždět, zůstaň kde jsi, jedeme pro tebe,“ slyšíte v přilbě, zatímco si prohlížíte bočnice, které nabraly kila drobných kamínků.
Vytáhnout lehký stroj ze štěrku zvládnou traťoví maršálové bez potíží, stejně jako dojet s ním do boxů. Problém to má jediný, kdo si takový výlet dopřeje, už si ten den nezajezdí. „Musíme auto důkladně prohlédnout, všechno zkontrolovat, kdekoliv může být poškození,“ hlásí zachmuřený technik rakouského okruhu perfektní angličtinou. Můžete si vystoupit.
Intenzivní zážitek byl nakonec zakončen ještě intenzivnějším poznáním, že i malá „nehoda“ se závodním monopostem dokáže generovat velmi slušné síly. Možná to není přes 50 G, které prožívají jezdci formule 1 při nárazech do bariér, běžným smrtelníkem to však dokáže slušně zamávat. Nehoda sice druhou půlhodinku na okruhu mírně zkrátila, přesto kurz obohatila. Stačí jediná chyba, X-Bow se změní v zuřivého býka a závodní dráha v koridu se zkoprnělým toreadorem.
Jízdy ve formulích však naštěstí, na rozdíl od koridy, ještě nezakazují, a tak si je může vyzkoušet úplně každý. Cena jednodenního kurzu i s ubytováním a českým instruktorem se pohybuje kolem 35 tisíc, což se může zdát málo, ale přesně pro takové zážitky byl nízkorozpočtový speciál zkonstruován. A nejde o to, že spotřeba 8 litrů paliva na 100 km zní u závodního auta až neuvěřitelně. Jde o jeho jednoduchost a snadnou obsluhu. Vždyť zmiňovaná zážitková jízda formulí 1 stojí dnes hodně přes sto tisíc korun.
Začalo to honičkami za alkoholem, dnes je NASCAR továrnou na peníze |
Pokud po řidičském zážitku zbude čas, k čemuž nečekaná nehoda tak trochu dopomohla, nasát atmosféru benzinu a rychlých kol lze i prohlídkou unikátního zázemí okruhu. Například se dostanete do kavárny Bull’s lane, která je situovaná přímo nad cílovou rovinkou a která je neVIP osobám během velké ceny zapovězena. Ale prohlížet lze i „walk of fame“, tedy galerii s obrazy slavných pilotů formule 1, nebo modely okruhu a mistrovské monoposty týmu Red Bull v malém muzeu po tribunami.
KTM X-Bow
|
