Co se vám na Tarracu nejvíc líbí? Na co jste nejvíc pyšný?
Nejlepší je podle mé celková vyváženost proporcí. Auto hezky sedí na kolech, má velmi čistý, jednoduchý design. Má charakter a přitom není agresivní. Některá auta této kategorie mají extrémně agresivní vzhled, hlavně přední části. My jsme chtěli vytvořit auto, které má tvář, ostré rysy, ale ne přehnané.
Alejandro Mesonero-RomanosLetos padesátiletý šéfdesignér značky Seat. Vyrostl v Madridu, žije v Barceloně, v jejích ulicích ho potkáte na veteránském bicyklu Raleigh. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let studoval design v Barceloně, malovat auta se pak naučil na slavné londýnské Royal College of Art. Do designstudia španělské značky v Martorellu nastoupil v roce 1995. Pracoval mimo jiné na konceptu Seat Bolero, ze kterého pak čerpaly další modely značky. V roce 1997 se přesunul do španělského designstudia Audi v Sitges, tam pracoval na různých modelech nejen Audi, ale také Volkswagenu a Seatu. V první dekádě 21. století prošel designstudii v Paříži u Renaultu a Koreji u automobilky Samsung, aby se v roce 2011 vrátil do Barcelony na post šéfdesignéra Seatu. |
Co znamená Tarraco pro Seat z pohledu designu?
Ukazuje další směřování značky, hlavně přední partie. Naznačuje, co bude následovat. Tarraco je ovšem relativně tradiční - klasické auto, čekají nás mnohem výraznější věci.
Jak je těžké přetvářet design jiného modelu? Přeci jen je Tarraco dvojče jiného modelu z koncernu VW (Volkswagenu Tiguan Allspace, se kterým se vyrábí ve Wolfsburgu - pozn. red.).
Pro nás to není nic negativního. I kdyby Tarraco nemělo bratrský model, nevypadalo by jinak. Celá přední část, která je důležitá a dává autu tvář, je kompletně jiná, nemá nic společného s žádnou jinou značkou koncernu. A to samé vzadu.
Co je jednodušší navrhnout? Klasické auto, nebo SUV?
Dnes je myslím jednodušší navrhnout SUV, nebo je to jinak náročné. V SUVčkách je více emocí. Mají velká kola, výrazné blatníky, to je typické pro auta se sportovním charakterem. SUV přitahují lidi svou emotivní stránkou. Designér má u SUV více prostoru se vyjádřit. Navrhnout hezký tradiční hatchback - jako je třeba Ibiza - klasické architektury je velmi těžké. U auta na vyšším podvozku, které je přeci jen víc „funky“, s různými designovými doplňky, výraznými detaily a rysy, které přidají na výrazu, dramatičnosti, má designér víc prostoru si hrát.
Seat TarracoDalší nešpanělský seat v plné parádě. Nové SUV Tarraco jede z Německa. Více čtěte zde |
Při představování nových aut se stále mluví o emocích. Jak si to rozumí s vozy typu SUV - velkými, mohutnými, spíše rodinnými přepravníky.
Já si právě myslím, že to je hlavní klíč k úspěchu tohoto typu aut. SUV znamenají emoce. Mají emocionální stránku, protože vám dávají velké možnosti, takové, které jiná auta neumí - jezdit do terénu, vozit své sportovní náčiní. Ano, je to jiný druh emocí než u sportovního vozu. A také vyjadřují postavení majitele, kromě statusu ovšem mají také funkčnost. Proto jsou tak úspěšná.
Před několika týdny se jeden ze členů vedení Seatu vyjádřil, že by se značka měla na emoce více zaměřit, stát se obdobou Alfy Romeo. To už tu přeci nedávno bylo a nemělo to zrovna úspěch...
Myslím, že to byla hlavně provokace a lidé pochopili, co se tím snažíme říci. Alfa Romeo tu byla už před Ferrari, má obrovskou historii, tu nechceme přepisovat. My ovšem můžeme nabídnout více přímých emocí. Posunout se dál. A dotyčný (Herbert Diess - šéf celého koncernu VW) to řekl pod vlivem toho, že ví, jaká auta chystáme. Ne proto, že vypadají jako alfy, ale pro sportovnost, emoce, jaké vyvolávají.
Šéf Seatu Luca De Meo se chlubí tím, že značka dokáže přitahovat ke koncernu nové zákazníky hlavně mladé generace. V čem je to kouzlo?
Mladý sportovní duch, chytrá řešení... je to koktejl různých věcí, které jsou seatům vlastní. Seaty přitahují lidi, kteří nejsou fixovaní na jednu značku, možná nejsou tak loajální jako starší zákazníci. Jsme mladá značka se silným designem a nadšenými lidmi, kteří jsou kolem ní.
Někteří říkají, že auta jsou si dnes stále podobnější...
To už sledujeme dlouhou dobu. Ale zároveň je to velmi subjektivní, lidé vždy hledají podobnost. Je to stejné jako s lidmi, každý máme jiný obličej, ale všechny ty miliony lidí mají dvě oči, jeden nos, jedna ústa a dvě uši. Podobnosti u aut už jsme viděli v třicátých letech a pokračovalo to dál. Možná výraznější to začalo být někdy v sedmdesátých, osmdesátých letech.
Je to proto, že všichni musíme plnit stejné předpisy, a ty jsou stále přísnější. Třeba požadavky na ochranu chodců, ale také technické věci, například požadavky na chlazení. Omezující jsou také finance. Volného prostoru je dnes v autoprůmyslu jen velmi málo.
Seat je španělská značka, má španělského šéfdesignéra, to přeci jen není úplně obvyklé. A v koncernu Volkswagen už vůbec ne. Dává to seatům „španělský“ design? Jak? Je to výhoda?
To je spíš otázka na vedení značky, ale podle mého je to výhoda. Mám v týmu 180 lidí a když jsou naladěni na stejnou notu, pomáhá to a nějakých 70 procent je Španělů. To není v autoprůmyslu vůbec obvyklé. Asi je to proto, že se o ně dobře staráme, líbí se jim u nás (smích).
Máme hezké studio, v pestré Barceloně se jim líbí. Snažím se teď tým obohatit o designéry ze zahraničí, víc ho internacionalizovat. Před pár týdny jsem získal novou vedoucí oddělení barev a materiálů (colour and trim - pozn red.), je to Italka, která dlouhé roky pracovala u jedné prémiové značky. A nově je u nás jeden z nejlepších designérů, které znám, Anton Šamenkov.
Má to vliv i na samotný design. Možná chápeme trochu lépe chutě Španělů, je to velmi důležité, protože i přesto že prodáváme auta po celém světě (80 procent seatů se prodá mimo Španělsko), dáváme jim španělského ducha, který se líbí. Nikdy bych nenavrhoval auta pro jednotlivé specifické trhy, třeba pro Čínu. Dělám auta, která jsou španělská, cítím to tak. Je to složité vysvětlit, ale jednoduché vnímat.
