Se sedmi tituly mu patří společně s Johnem Surteesem sdílená osmá příčka mezi historicky nejúspěšnějšími okruhovými jezdci. Ve třídě do 250 ccm je se čtyřmi tituly nejúspěšnějším závodníkem všech dob.
V letech 1965–1975 Read závodil i v Brně na Velké ceně Československa. Brněnská trať se mu v mnoha ohledech stala osudovou. Vyhrál na ní první závod světového šampionátu hned v roce 1965, kdy Brno Grand Prix hostilo poprvé. A v roce 1975 si na stejné trati – i když zkrácené – připsal i svoje poslední vítězství v kariéře.
Když Phil Read pověsil závodní kombinézu na hřebík, do Brna nepřijel celých čtyřicet let. Až v roce 2015 se zúčastnil oslav 50. výročí prvního brněnského závodu mistrovství světa. Připomeňte si, jaké významné stopy Phil Read na československé velké ceně zanechal.
1966
V tomto roce byl Read v Brně favoritem závodu do 125 ccm. Na snímku je okamžik, kdy zastavil v depu a snažil se zprovoznit motorku, což se mu nepodařilo a odstoupil.
Kdyby se to nestalo, tak mu toto jedno vítězství stačilo k tomu, aby měl stejně vítězství na velké ceně v Brně jako tři jezdci, kteří se v historii stali nejúspěšnějšími jezdci v Brně – Giacomo Agostini a Valentino Rossi mají po sedmi vítězstvích, stejně má i Max Biaggi, ale ten se na Agostiniho s Rossim dotáhl až díky angažmá v Mistrovství světa Superbike. Read má šest.
1968
Phil Read nebyl zrovna jednoduchá a nekonfliktní povaha. Za svoji kariéru si „šel po krku“ s celou řádkou jezdců. A většinou to byl právě on, kdo byl ten „agresivnější“. Stejně tak to bylo s Billem Ivym, jeho týmovým kolegou z továrního týmu Yamahy. Vedení týmu tehdy rozhodlo, že Read pojede na titul ve stopětadvacítkách, a Ivy ve dvěstěpadesátkách.
Phil Read stopětadvacítky nedojel kvůli poruše motorky. Na triumf svého týmového soupeře Billa Ivyho se dodíval z trávy u dráhy jako běžný divák. V silnější kubatuře už Ivymu nedal šanci.
Jenže Read odmítl tuto týmovou strategii respektovat a nakonec získal tituly oba. Ten druhý přitom tím nejtěsnějším možným rozdílem – s Ivym měli stejně bodů, vítězství i pódií. Nakonec tak rozhodl součet časů všech závodů. Na snímku je Phil Read poté, co kvůli technické závadě musel odstoupit ze závodu třídy do 125 ccm. Dvěstěpadesátky už suverénně ovládl.
Phil Read s Billem Ivym na startu v roce 1968
1971
Phil Read si potrpěl na okázalost. Svým Rolls-Roycem, za kterým táhl karavan, takto přicestoval do Brna v roce 1971. Odjezd byl pro britského úřadujícího mistra světa dvěstěpadesátek o mnoho potupnější. V pátečním tréninku totiž havaroval a zlomil si klíční kost.
Rolls-Royce Phila Reada byl v paddocku větší atrakcí než motorky.
Skončil v brněnské úrazové nemocnici, odkud v noci za pomoci manželky, která oklamala noční službu, utekl. Než začal v nemocnici někomu chybět, byl jeho Rolls-Royce i s obytňákem na cestě k západoněmeckým hranicím. Mimochodem Readova neúčast v tomto závodě otevřela cestu Bohumilu Stašovi k největšímu úspěchu domácího jezdce na brněnské trati. Po technických problémech Agostiniho nestačil jen na Jarno Saarinena a dojel ve třistapadesátkách druhý.
1973
V roce 1972 přesedl Phil Read na značku MV Agusta. Tu, na které zažil svoji zlatou éru jeho úhlavní rival Giacomo Agostini. Ještě rok spolu v týmu oba válčili, pak však Agostini udělal něco nepředstavitelného – odešel. Read nakonec pro italskou fabriku hraběte Agusty nakonec získal tři další tituly.
Phil Read na MV Augustě zvítězil v závodu před Italem Bonerou, který díky neuvěřitelně rychlému finiši předjel Fina Länsivuoriho. Právě při této stíhací jízdě pokořil Bonera jen den starý Readův absolutní rekord Masarykova okruhu.
V Brně zajel nezapomenutelný závod v sezoně 1973. Už v tréninku jako první jezdec v historii zajel jedno kolo pod pět minut. V závodě pak Phil Read potvrzoval svoji dominanci, ze zadních pozic se na něj však dotahoval jeho týmový parťák Gianfranco Bonera. Ten nakonec překonal i Readův den starý traťový rekord a diváci bez dechu sledovali, jak se mu Read v cíli ubránil jen o necelou sekundu.
1975
Ten srpnový den byl pro Phila Reada možná nejhořkosladším v celé jeho závodní kariéře. V Brně zvítězil nad svým rivalem Giacomem Agostinim, kterého tak trochu vykousal z týmu MV Agusta. Agostini, naopak závodící v barvách bývalého Readova týmu – Yamahy, většinu závodu jezdil za trojicí motocyklů Suzuki, což Readovi zaručovalo i zisk titulu.
Phil Read na snímku gratuluje Giacomu Agostinimu. Legendární Ital sice dojel druhý, získal však první titul mistra světa po třech letech (a zároveň poslední patnáctý v kariéře).
Jenže trojice soupeřů postupně odpadla a Agostini skončil hned za Readem. A to mu zajistilo titul. Byl to vůbec poslední velký souboj těchto ikonických postav motocyklových závodů 60. a 70. let. Phil Read ten den naposledy v kariéře zvítězil. A Giacomo Agostini v tom stejném závodě získal vůbec poslední ze svých patnácti mistrovských titulů.
2015
Phil Read přicestoval na Grand Prix České republiky při příležitosti oslav 50. výročí od prvního závodu mistrovství světa silničních motocyklů v Brně. V centru města se zúčastnil přehlídky historických motocyklů, na kterou mu fanoušci půjčili repliku jeho závodní yamahy. V Brně strávil nakonec čtyři dny, v neděli pak mával spolu s dalšími legendami plným tribunám při čestném kole.
Phil Read, sedminásobný šampion MS
Při autogramiádě, jejíž byl hvězdou, prohodil: „Čtyřicet let jsem tu nebyl. Změnilo se všechno, jen jedno ne: lidi, kteří milují motorky.“ Read mimochodem tehdy vyzýval všechny politiky, aby udělali cokoliv pro záchranu závodu Grand Prix. Brněnskou Velkou cenu nakonec přežil o jediný rok. V roce 2020 prodělal Read těžký covid, ze kterého se zotavil, už od konce minulého roku však probleskovaly zprávy, že na tom není zdravotně dobře. Sedmého října pak přišla zpráva, že Read zemřel pokojně doma nedaleko Londýna.
