To auto maloval Giugiaro podle vlastních slov skoro celé podle pravítka. Kruhový je snad jen volant a kola. Úžasně hranaté Maserati Boomerang je jeden z nejznámějších Giugiarových konceptů a jeden z nejzářivějších důkazů jeho geniality. Na pohled jednoduchý tvar ostrého klínu má dokonale vyvážené proporce.
Design exteriéru není to jediné, co ohromí, neopakovatelná je také přístrojová deska, která se vměstnala do kruhového panelu, jenž rámuje obruč netradičně uchyceného volantu. Giugiaro měl v hlavě několik variant tohoto konceptu rozvržení přístrojovky, prý dokonce počítal s instalací airbagu.
Dnes, stejně jako před padesáti lety, vypadá Boomerang jako auto ze sci-fi filmu. Koncept se sice nikdy nedostal do výroby, má ovšem homologaci pro jízdu na běžných silnicích, to u prototypů není obvyklé. Za půlstoletí vystřídal několik majitelů, před pár lety se prodával za 120 milionů korun.
Boomerang stojí na podvozku tvořeném lichoběžníkovými nápravami z Maserati Bora, rozvor je 2,6 metru. Čtrnáctimetrákový prototyp se rozjede na stovku za 6,8 sekundy a maximálka má být 240 km/h, původně prý slibovali dokonce třístovku.
Giugiaro ale prý sebekriticky přiznal, že boomerang nemá tak ohromující aerodynamiku, jak dramatický vzhled slibuje. I když právě ostrý klín pak po dekády platil za ideální tvar pro supersport; definoval aerodynamickou efektivitu, sílu, razanci, rychlost. Podle zkušeností majitelů, není z auta moc dobrý výhled a pohodlné není ani nastupování, pokud už nejste nejmladší.
Hliníkový atmosferický osmiválec o objemu 4,7 litru s výkonem 230 kW (310 koní) a točivým momentem 460 Nm pohání přes pětistupňovou manuální převodovku zadní kola. Přísun paliva obstarávají čtyři karburátory Weber (Víte, že slavný Weber byla italská firma? V roce 1992 se z Boloni přestěhovala do Madridu.).
Jen metr a sedm milimetrů vysoký supersport je dlouhý 4 342 mm a široký 1 860 mm. Zajímavější je však jiný údaj: čelní sklo má sklon pouhých 13 stupňů.
