Romantici, kteří doma oprašují Škodu 110 R a vodí své děti do muzea škodovky obdivovat studii Tudor z roku 2002, by bezpochyby volili kupé.
Dva mladí adepti designu zasedli ke svým počítačům a navrhli druhou generaci Škody Tudor.
Nestává se tak často, aby si studie "žila svým vlastním životem", milovníci aut o ní mluvili ještě 3 roky po uvedení na autosalonu (Ženeva 2002) a designéři vymýšleli její druhou generaci.
Jakub Hájek a Michal Vlček se pustili do vymýšlení kabátu pro kupé jedenadvacátého století se značkou Škoda.
Škoda Tudor II
Mladší z nich, Michal Vlček, studuje průmyslový design na fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a má za sebou úspěšnou účast v letošním ročníku designérské soutěže Peugeotu.
Škoda Tudor II je jednou z jeho starších prací. Sám o ní říká, že více než o designovou studii jde o studii modelovací, na které se učil. Ke "svému" tudoru je spíše kritický. O tom, který stojí nyní v muzeu škodovky říká: "Koncept Škody Tudor je na nesrovnatelně lepší úrovni a taky se mi mnohem více líbí. Myslím, že ve Škodovce odvedli výbornou práci. Jsem trochu znechucen negativními reakcemi lidí na práci designérů ve Škodovce."
Pod předlouhou kapotou tudoru II si Michal Vlček nepředstavuje nic menšího než osmiválcový 4,2 litr. Řekněme si, že tento motor pod kapotou Audi A8 disponuje 246 kilowatty výkonu. 1,8 tuny těžká "á-osmička" s ním z nuly na stokilometrovou rychlost vystřelí za 6,3 sekundy.
Škoda Electra
Jakub Hájek, student VŠE v Praze má auta jednoduše rád a zajímá se o design a počítačovou grafiku. O své studii říká: "U Electry jsem se snažil zachovat některé charakteristické prvky designu Škodovek, to se nakonec projevilo především na zádi jako celku. Přední světlomety jsou rovněž lehce „škodovácké“." Zbytek už je čistě dílem fantazie a umu tvůrce.
Obě škodovky se nedívají do vzdálené budoucnosti, jsou vyjádřením představ dnešních dvacetiletých o autě, které by chtěli řídit. A dvacetiletý muž samozřejmě raději sáhne po sportovním, rychlém a svalnatém kUpé, než po praktickém rodinném MPV.
Obě práce respektují základní identifikační rysy škodovek. V dnešní době, kdy si automobilky funkční díly "půjčují", je důležité zachovávat společný styl, kterým jednotlivé modely vyjadřují příslušnost k značce. Jakub Hájek k tomu říká: "Automobily mám rád právě kvůli tomu, že jsou velkou výzvou pro estetické vyjádření v podmínkách udržení jistého stupně osobitého stylu značky."
|
Škoda Tudor |
|
|
|
Velké kupé, postavené na základech Škody Superb, se představilo na ženevském autosalonu v roce 2002. Studie tehdy vzbudila velký zájem veřejnosti. Automobilka sice prohlašovala, že se jedná o pouhé stylistické cvičení designérů z Česany. Zároveň ale Wilfried Bockelmann, tehdejší šéf jedné ze dvou značkových divizí koncernu VW, řekl: "Musíme hledat i malé mezírky na trhu. Chci, aby Škoda vyráběla na stávajících platformách i auta menších sérií." Což tudor dokonale splňoval. Nakonec se ale zázrak nestal a tudor zamířil do expozice muzea v Mladé Boleslavi. Plně funkční studie s šestiválcovým motorem 2,8 litru pod kapotou byla ještě k vidění například na autosalonu v Brně v roce 2003. |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
