Plastové kapičky na trojúhelníkových krytkách vepředu v oknech dveří u krásného kupé Lexus LC jsou na pohled kosmetická drobnost. Jenže ona ta frajeřinka výrazně zlepšuje aerodynamiku, která má vliv na chování vozu. Inženýři Lexusu tvrdí, že už v rychlostech nad 40 kilometrů v hodině citlivý řidič pocítí větší jistotu v řízení. Nejdůležitější je tvar té plastové kapičky a poloha. Posunout ji o pět milimetrů jinam, projeví se to.
To je prosím aerodynamika, fascinující věda „o vzduchu“. Zjednodušeně je to nauka o tom, jak postavit auto, které ho co nejlíp prořezává. Při vývoji aerodynamiky je nutné skloubit znalosti z oboru fyziky a mechaniky tekutin, které jsou nutné pro pochopení fenoménů proudění okolo vozu, se znalostmi automobilové techniky. Propracovaná aerodynamika a nízký odpor vzduchu dokážou uspořit velké množství paliva, proto je dnes tento obor pod drobnohledem. Odpor větru totiž roste s druhou mocninou rychlosti.
Vytušili to už tvůrci prvních praaut. První vozidlo, které se dá s trochou nadsázky označit za aerodynamické, je raketa na kolech sestrojená v roce 1899 Francouzem Camillem Jenatzym. S autem pojmenovaným La Jamais Contente (Věčně nespokojená) tehdy poprvé v dějinách překonal rychlost 100 kilometrů v hodině. Vzpomínáte? Psali jsme o něm v jednom z prvních dílů našeho seriálu
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Jiří SmetanaJiří Smetanahttps://www.idnes.cz/novinari/jiri-smetana.N4770, František DvořákFrantišek Dvořákhttps://www.idnes.cz/novinari/frantisek-dvorak.N773
