Je 29. dubna 1899. Na dvoukilometrové rovné cestě v meandru Seiny severozápadně od Paříže se téměř neslyšně řítí dva automobily s náznakem aerodynamické karoserie. Jejich řidičům jde o jediné – překonat světový rychlostní rekord. Belgičan Camille Jenatzy je úspěšný. Poprvé v dějinách dosáhne hranice 100 kilometrů za hodinu. Porazí francouzského šlechtice a průkopníka automobilismu Gastona de Chasseloup-Laubat. Oba jedou ve vozech své konstrukce. A obě auta mají stejný pohon – elektrický.
Překvapivé? V kontextu přelomu století ani tolik ne. Spalovací motory tehdy o své místo soupeřily nejen s elektromobily, ale i s parními auty. Obě alternativní technologie byly starší a ve svých počátcích i efektivnější, úspěšnější, a navíc ekologičtější. Auta spalující benzin a naftu dlouho tahala za kratší konec provazu.
