Více prostoru pro chodce, cyklisty, děti a starce. S tímto heslem prosadila starostka Paříže Anne Hidalgová plošné snížení rychlosti ve francouzské metropoli. Třicítka bude platit v celé centrální Paříži kromě několika největších bulvárů včetně Champs-Elysées, části hlavních tahů na nábřeží Seiny a některých úseků v Boulogneském lesíku a městském okruhu.
„Cílem je omezit prostor pro auta ve městě,“ říká otevřeně pařížský místostarosta David Belliard, který je za oblast udržitelné dopravy odpovědný. Nižší rychlost podle něj zároveň pomůže k tomu, aby auta méně zrychlovala a zpomalovala, doprava byla plynulejší a tišší. Reálně jde ovšem o přiznanou taktiku zkomplikovat řidičům aut (a zejména těch, kteří auto vlastní) život natolik, aby pro ně začalo být komfortnější volit jiný způsob dopravy. Ostatně právě na tom Anne Hidalgová postavila svůj úspěšný volební program, se kterým v roce 2020 svůj mandát obhájila.
Zajímavé je, že v tomto případě nejde administrativě o emise, ale o samotný automobilismus. Velká část opatření postihne auta se spalovacími motory stejně nebo podobně jako elektromobily. V této fázi už totiž nejde ani tak o emise, ale o „životní prostor“, která auta v ulicích zabírají.
Guru automobilismu: Třicítka je správná cesta
Srpnová změna je sice významná, ale ještě větší je její symbolika. Reálně totiž Pařížané už teď jezdili třicítkou asi ve dvou třetinách ulic. Pořád šlo ovšem formálně o „výjimku“ z normálu. Zatímco doteď se musely zřizovat zóny, kde platí třicítka, nově budou vznikat zóny, kde naopak platit nebude. A pochopitelně budou menší.
Jakkoliv se zdá být snížení rychlosti radikální, plán starostky Hidalgové má většinou podporu. Pařížanů i osobností. Za snížení rychlosti na třicet kilometrů v hodině se postavil například Jean Todt, předseda mezinárodní automobilové asociace FIA a bývalý šéf týmu Scuderia Ferrari. Todt, který v Paříži žije, v komentáři pro deník Le Monde přirovnal situaci v ulicích k krvavým 70. letům na závodních tratích. „Tehdy se nám zdály tyto tragédie nevyhnutelné. Jak jsme se mýlili! O desítky let později jsou fatální nehody v motorsportu díky inovacím v oblastí bezpečnosti spíš výjimkou než pravidlem,“ říká Todt s poukazem na to, že třicítka může pomoci snížit počet nehod i zranění chodců a cyklistů.
Pro běžné obyvatele Paříže je největším plusem snížení hluku v ulicích. Tomu odpovídá i to, že Hidalgová musela couvnout s plánem na snížení rychlosti na průtazích. Tam, kde dnes platí sedmdesátka, chtěla zavést padesátku. To se však nestane, na oddělených dopravních tepnách zůstane rychlost původní. Pro představu, jak byl návrh radikální – je to jakoby padesátka platila v Praze na celé jižní spojce, nebo třeba v Brně na Žabovřeské ulici. Tam, kde se dnes běžně jezdí osmdesát.
70 tisíc parkovacích míst musí pryč
Pařížský plán vyhnat soukromá auta z města snížením rychlosti nekončí. Hidalgová a její zástupce Belliard oznámili po znovuzvolení v roce 2020 další vize: v první fázi chtějí v Paříži zrušit asi 70 tisíc parkovacích míst na povrchu. Část prostoru by měla sloužit pro krátkodobé parkování pro zásobování, část dostane nové využití. Radnice počítá s tím, že částečně povrchové parkování nahradí velkokapacitními podzemními parkovišti. Ta však samozřejmě budou ve srovnání s parkováním na povrchu násobně dražší.
Další plán radnice oznámila s odezníváním koronavirové krize. Na jejím prvním vrcholu na jaře loňského roku město zřídilo v ulicích provizorní cyklopruhy, které nahradily v té době méně využité silnice pro auta. Hidalgová to tehdy prezentovala jako vstřícný krok pro Pařížany, kteří v obavě z nákazy chtěli přesednout na kola a koloběžky – ať už z hromadné dopravy, nebo taxíků a carsharingových aut.
Teď místostarosta Belliard oznámil, že provizorní cyklostezky, které dostaly mezi Pařížany přezdívku „coronapistes“, tedy koronastezky, začne město transformovat do trvalé podoby. Administrativa Hidalgové to odůvodňuje i rozmachem elektrokol a elektrokoloběžek. Ty totiž proměnily samotný princip cyklomobility. Z libůstky pro fyzicky zdatné jedince se stala naprosto reálná alternativa – na jedné straně automobilům a hromadné dopravě, na druhé straně chůzi.
Německo: sedm měst v testovacím režimu
Podobnou teorii jako Paříž razí i spolek sedmi německých měst, jejichž představitelé plánují třicítku také zavést. Většinou jde o větší německé metropole, největší z nich je Hannover, k plánu se možná přidá i bývalé západoněmecké hlavní město Bonn. „Cílem není omezit dopravu, ale zlepšit kvalitu života ve městech,“ stojí v proklamaci představitelů všech měst, které takzvané „Tempo 30“ prosazují.
Němci nicméně chtějí jít ve srovnání s Paříží cestou větší symbiózy všech druhů dopravy. V rámci třicítkových zón by totiž z ulic mohly zmizet cyklopruhy a cyklostezky. Německá teorie zní, že při snížení rychlosti na třicítku by mohl být bezpečný smíšený provoz.
Iniciativa sedmi měst nemá být podle jejich vlastního prohlášení vzorem pro celostátní úpravu pravidel a plošné snížení rychlosti ve městech na třicet kilometrů v hodině. Každé město by mělo mít plné právo nastavit si pravidla podle svých parametrů a charakteru města, zástavby i dopravní zátěže.
