taky máte rádi, když musíte 3x přečíst nadpis, aby jste pochopili, jak ho autor myslel?

Warťase jsem jezdi, neskutečně svižný, pohodlný auto a hlavně s ukrutně velkým kufrem.....nedovedu si představit co bylo možno naložit do kombíku...měl jsem sedana

S materiály to bylo v NDR stejné jako u vás, nebyl jich dostatek. Málem mi ukápla slza, jak ta DDR byla skvělá. Materiálů by samozřejmě bylo dost, kdyby je ve všech zemích RVHP ve velkém neraboval SSSR pro vojenské účely ....

Překvapuje mne, že se i u nás šíří nepravda o autorství Wartburgu 353. Továrna i muzeum v Eisenachu "panu profesorovi" přiznává spoluúčast na tvorbě Wartburgu 353 v tom, že navrhl prvky interiéru - vnitřní kliky a palubku. Jinak je autorem tým továrny AWE vedený tamním konstruktérem Hansem Fleischerem.

Ke 100. výročí jeho narození se v muzeu Automobile Welt Eisenach věnuje i rozsáhlá výstava. Není to nakonec tak, že jsou panu Dietelovi připisují zásluhy, které zdaleka nejsou jeho? Četl jsem dokonce odůvodnění, jak tento omyl vznikl. Pan Dietel se spolupodílel na tvorbě Wartburgu 353 jako soukromník, návrhář a proto musel být uveden na plánech jmenovitě, zatímco skutečný tvůrce a designér Hans Fleicher byl "jen vedoucím konstrukčního týmu" továrny AWE, který nebyl uváděn jmenovitě. Ze stejných důvodů je ze strany pamětníků z továrny kritizováno i udělení Německé ceny za design Wartburgu 353 panu Dietelovi, v roce 2014.

Řekl bych, že muzeum i pamětníci proti této křivdě na panu Hansu Fleischerovi bojují i onou výstavou, které je ke shlédnutí v muzeu v Eisenachu: https://www.facebook.com/awestiftung/photos/pcb.2040912552612346/2040912082612393/?type=3&theater

Hezky rozhovor, dik

Dietel je Dietl motorismu.

Na výrobu aut pro plebejce byl v N"D"R povolen výhradně odpadový materiál. Lidé, kteří z toho dokázali vyrobit použitelné vozidlo si zaslouží uznání.

Samozřejmě i v Sasku byli technici schopní, postavit perfektní čtyřtakt, ale tlak na náklady jim to nedovolil.

Myslím, že právě 353 byl příkladem klasické nadčasové karoserie. Kdysi se diskutovalo o tom, proč jsou antické sochy tak krásné. Perfektně to definoval jeden příspěvek: "protože na nich bylo odstraněno vše zbytečné".

Mám Yeti a zaujalo mně především svojí funkčností, vnitřním prostorem při minimálních vnějších rozměrech. Navíc jsem viděl Yeti, na který vichřice vyvrátila smrk s asi 35 cm průměrem - posádce by se bylo nic nestalo. Podobně postižený Renault byl už skoro na placku.

Nemám zapotřebí svým autem někomu imponovat, ale samozřejmě estetika je částí jeho hodnoty, stejně jako jeho skutečná užitná hodnota. Yeti nejenom že vypadá velmi solidně, on také solidní a vytrvalý skutečně je, mám najeto 110 tis. km a ještě nic neklape, nevrže, je to pořád stejné auto, jako první den.

Děkuji za fajn rozhovor!

Wartburg jsem neměl , ale Barkas B1000 ano , v osmnácti a půl letech.....zelený, omlácený ze všech stran , i zevnitř a na největší fleky nastříkané sprejem květiny.....ale pro mně tenkrát dokonalé auto.....doteď si pamatují obdivné pohledy Rakušáku ve Vídni a dálnici do Lince, teda tenkrát jsem si myslel, že obdivné.....

Mít to samonosnou kastli, čtyřtakt a kotoučové brzdy vepředu, bylo by to úžasné auto.

Obcas premyslim, zda je jeste vubec mozne v dnesni pretechnizovane a predpisy omezene dobe vyrobit "lidove vozidlo". Neco co je kvalitni, jednoduche, prakticke a levne.

V době vzniku to bylo velmi moderní auto s motorem i pohonem vpředu a prostornou moderní karoserií. Jediným anachronismem toho auta už v době vzniku byl ten dvoutakt.

Oprava wartase doma v garazi, ale i na ceste byla vetsinou docela snadna zalezitost.

Budu na nej vzpominat jako na svoje oblibene vozitko. Notabene, kdyz jsem s nim nikdy neboural (to bych tady asi uz nebyl) a ani jsem sam za sebou nemusel jezdit (precejen je vune spalene smesi technickeho benzinu a oleje jen pro fajnsmekry).

Moc pěkný článek a palec nahoru panu Dietelovi

Strašná doba, strašný auto.

Zajímavé snad je, že dvoutaktní auta se vyráběla téměř všechna po vzoru DKW. Jenom původní Aero 500 a 600 (cililink) byly originály. Poválečný Aero Minor nebo polská Syrena byly technicky tomu DKW Meisterklasse velmi blízko.

Na západě se dvoutakty nerozšířily, snad ještě Goggomobil z Dingolfingu, již zmíněný DKW tříválec, jinak vše čtyřtaktní- 2CV a 4CV byly snad nejpopulárnější. V počtu asi vyhrál VW 1200 a 1300 brouk, vlastně KdF, čili "síla skrz srandu".

Děda vlastnil W 311 Jeho kroserie se mě líbila o hodně víc , než hranáč 353. Ale vnitřní prostor měl na rozdíl od 353 celkem stísněný.

Nostalgie... S tím autem jsem dospíval, 2x cesta do Bulharska, jednou celá Jugoška s našima, bylo nás v autě 5...jó prázdniny pod stanem, 3 týdny u moře, a všechno s sebou v kufru...

Jo a cetl jsem moderni recenzi na W353.

Tady je ta puvodni:

https://www.w353.cz/testy/w1968/w1968.html

A tady ta zpetna:

http://dfens-cz.com/wartburg-story-test-w353w/

Autoři článku udělali to pozadí geniálně, skoro nic nejde přečíst.

Nevím co bylo na Warťasu tak moderního když vycházel,2t motor a rámová konstrukce byla už dávno zastaralá,snad jen ten vnitřní prostor.

Wartburgem jsem se něco najezdil, ale že by bylo řazení na podlaze možno zvolit za příplatek, o tom slyším prvně. Rovněž stejně velký kufr u verze sedan a kombi 525 litrů mě nezní vůbec logicky.

Simsonů jsem vlastnil několik, že v Německu byly u jiné typy jsem věděl, ale o verzi moped jsem nikdy neslyšel...

Zase rusaci z Moskvy zakazali delat proudove letadlo. Ti by porad neco nekomu zakazovali a nakazovali.

Co je todlecto za pitomej zlozvyk, psát Saskou Kamenici německy? Kdo todle zavedl, proč se toho všichni yndelygendi chytli?

Musím si kvůli tomu dočtení zajímavýho článku odložit na někdy později, jak mě to vytáčí.

Udivuje mne čím jezdí dnes. Ostudnost toho, jak systém naložil se zdatnými lidmi socialistické éry.