Zajímavé snad je, že dvoutaktní auta se vyráběla téměř všechna po vzoru DKW. Jenom původní Aero 500 a 600 (cililink) byly originály. Poválečný Aero Minor nebo polská Syrena byly technicky tomu DKW Meisterklasse velmi blízko.

Na západě se dvoutakty nerozšířily, snad ještě Goggomobil z Dingolfingu, již zmíněný DKW tříválec, jinak vše čtyřtaktní- 2CV a 4CV byly snad nejpopulárnější. V počtu asi vyhrál VW 1200 a 1300 brouk, vlastně KdF, čili "síla skrz srandu".

Na výrobu aut pro plebejce byl v N"D"R povolen výhradně odpadový materiál. Lidé, kteří z toho dokázali vyrobit použitelné vozidlo si zaslouží uznání.

Samozřejmě i v Sasku byli technici schopní, postavit perfektní čtyřtakt, ale tlak na náklady jim to nedovolil.

Myslím, že právě 353 byl příkladem klasické nadčasové karoserie. Kdysi se diskutovalo o tom, proč jsou antické sochy tak krásné. Perfektně to definoval jeden příspěvek: "protože na nich bylo odstraněno vše zbytečné".

Mám Yeti a zaujalo mně především svojí funkčností, vnitřním prostorem při minimálních vnějších rozměrech. Navíc jsem viděl Yeti, na který vichřice vyvrátila smrk s asi 35 cm průměrem - posádce by se bylo nic nestalo. Podobně postižený Renault byl už skoro na placku.

Nemám zapotřebí svým autem někomu imponovat, ale samozřejmě estetika je částí jeho hodnoty, stejně jako jeho skutečná užitná hodnota. Yeti nejenom že vypadá velmi solidně, on také solidní a vytrvalý skutečně je, mám najeto 110 tis. km a ještě nic neklape, nevrže, je to pořád stejné auto, jako první den.

Čistíte ty kapsy v předních blatnících, tam kde začíná práh?

Děda vlastnil W 311 Jeho kroserie se mě líbila o hodně víc , než hranáč 353. Ale vnitřní prostor měl na rozdíl od 353 celkem stísněný.

W 311 byl ještě válečný projekt AutoUnion, v záp. Německu stejný vůz jezdil se značkou DKW. Dvoutaktní tříválec propagoval nápisem na zádi 3=6, což mělo zdůrazňovat přednost tříválcového dvoutaktu, který měl mít stejnou vyváženost, jako čtyřtaktní šestiválec.

Nostalgie... S tím autem jsem dospíval, 2x cesta do Bulharska, jednou celá Jugoška s našima, bylo nás v autě 5...jó prázdniny pod stanem, 3 týdny u moře, a všechno s sebou v kufru...

Moc pěkný článek a palec nahoru panu Dietelovi

Dietel je lhář a přivlastňuje si zásluhy jiných, protože ostatní jsou dávno po smrti. Lidé z továrního muzea v Eisenachu s jeho výmysly bojují už mnoho let a mají k tomu shromážděnou řadu archivních dokumentů, které potvrzují opak a zároveň to v nich potvrzuje i sám Dietel. Nyní jen využívá toho, že se ostatní autoři nemohou bránit, protože jsou po smrti a sama továrna už před mnoha lety zanikla. Jinak by už skončil u soudu. Podrobnosti jsou v němčině zde: https://www.79oktan.net/zugaben/urheberstreit-gestaltung-des-wartburg-353/?fbclid=IwAR0pq3nWnkNuSIVyfXkQPwHfOp7cc0iLwKdV13Dq3FcLtlmQ2NYLW1TFSWQ

Mít to samonosnou kastli, čtyřtakt a kotoučové brzdy vepředu, bylo by to úžasné auto.

Mít to osmiválec dvoutakt vzadu a kotoučové brzdy vepředu, bylo by to úžasné auto.

+1/0

doporučit

26.3.2019 17:04

reagovat

Co je todlecto za pitomej zlozvyk, psát Saskou Kamenici německy? Kdo todle zavedl, proč se toho všichni yndelygendi chytli?

Musím si kvůli tomu dočtení zajímavýho článku odložit na někdy později, jak mě to vytáčí.

Když se řekne Chemnitz, tak hned vím o které město jde. Když se to přeloží, tak musím chvíli přemýšlet. Takových případů je víc. Prostě proto že i v mapách je město uvedeno v originále

Nevím co bylo na Warťasu tak moderního když vycházel,2t motor a rámová konstrukce byla už dávno zastaralá,snad jen ten vnitřní prostor.

V době vzniku to bylo velmi moderní auto s motorem i pohonem vpředu a prostornou moderní karoserií. Jediným anachronismem toho auta už v době vzniku byl ten dvoutakt.