Automobilová prvenství. Byl dříve řidičák, nebo semafor?

  • 5
První čerpací stanicí byla německá lékárna, tankovala v ní manželka Karla Benze, když jí na výletě došel benzin. První semafor byl plynový a od roku 1868 chránil britské poslance na křižovatce před parlamentem. Kdy vznikly a jak vypadaly první řidičák, automapa nebo dopravní značky?

1783 Poznávací značky

První poznávací značky vozili pařížští drožkaři.

Pařížští drožkáři měli na svých kočárech plaketku se jménem a adresou už v roce 1783 – nařídil jim to přímo král Ludvík XVI. Po více než sto letech, v roce 1901, byl systém poznávacích značek ve Francii zaveden celostátně. Ve stejném roce se začaly označovat i vozy v USA (konkrétně v New Yorku). V českých zemích se stejně jako v celém Rakousku-Uhersku začaly poznávací značky vydávat v roce 1906.

1868 Semafor

První semafor vyrostl v roce 1868 na křižovatce před londýnským parlamentem a...

Už v roce 1868 se na křižovatce před londýnským parlamentem objevil semafor s plynovými lampami, které svítily zeleně a červeně. To aby poslanci mohli bezpečně přecházet silnici. Obsluhoval ho ručně policista. Elektrické semafory jsou o 44 let mladší a dopravu začaly řídit nejdřív ve Spojených státech – první se rozsvítil v Salt Lake City v roce 1912. O šest let později pak v New Yorku začal sloužit již klasický tříbarevný semafor.

1888 Čerpací stanice

První benzinkou se stala lékárna poblíž německého města Wiesloch.

První „benzinkou“ se trochu nečekaně stala lékárna. A první tankující zákaznicí Bertha Benzová – manželka vynálezce automobilu Karla Benze. V roce 1888 totiž první řidička historie vyrazila v autě svého manžela na výlet. Ovšem poblíž německého města Wiesloch jí začalo docházet palivo. Zastavila se proto v místní lékárně, kde koupila ligroin – ropný produkt používaný jako rozpouštědlo, který motoru perfektně stačil. Paní Benzová tak mohla bez problémů pokračovat v jízdě.

V českých zemích se benzinové pumpy objevily až začátkem 20. století – v roce 1904 vznikl Český klub motocyklistů, který vyzýval své členy k založení stanic, kde by bylo možné si odpočinout a dočerpat palivo. To se tehdy prodávalo nikoli na litry, ale na kilogramy.

1888 Řidičák a zkouška

První řidičák měl Karl Benz, tehdy to byl dokument města Manheim, který jej...

A zase Benzovi. Za prvního předchůdce řidičského průkazu je považován dokument města Mannheim, kterým bylo Karlu Benzovi v roce 1888 povoleno řídit auto na veřejných cestách. Pařížská policejní vyhláška vydaná v srpnu 1893 uváděla, že „řízení není povoleno, s výjimkou těch, kteří jsou držiteli osvědčení o způsobilosti vydaného vrchním policejním důstojníkem“.

Podobný požadavek zavedla v roce 1903 Velká Británie nebo Prusko. V českých zemích platilo ustanovení o vydávání tzv. vůdčího listu od dubna 1910. Kolem roku 1930 pak musel žadatel o vůdčí list předvést zkušebnímu komisaři zhruba desetiminutovou jízdu.

1894 Závod

První automobilový závod se uskutečnil v roce 1894 v Paříži. Přihlásil se do...

První automobilový závod se uskutečnil už v roce 1887 v Paříži. Přihlásil se do něj pouze jediný účastník, takže za první opravdové měření sil se považuje závod Paříž – Rouen 22. července 1894. Uspořádal ho francouzský deník Le Petit Journal.

Na startu bylo 102 vozidel, kvalifikací prošlo 69 a samotného závodu se zúčastnilo 21. Trasu dlouhou 126 kilometrů zvládl nejrychleji hrabě De Dion s parní čtyřkolkou, ale protože kromě řidiče měl i topiče, což bylo v rozporu s pravidly, byla první cena nakonec přiřčena peugeotu s Albertem Lemaîtrem za volantem. Název „rallye“ byl pak poprvé použit při Rallye Monte Carlo v roce 1911.

1897 Dealerství

Jedním z prvních dealerů byl William Metzger, který prodával elektrické vozy...

Jedním z prvních dealerů aut byl William Metzger (1868–1933), který prodával elektrické vozy Waverley v Detroitu již v roce 1897. V českých zemích se první motocykly Laurin & Klement prodávaly tak, že s nimi na přelomu 19. a 20. století Václav Klement objížděl cyklistické závody a nabízel účastníkům možnost svezení sice také za řídítky, ale s benzinovým pohonem. 

První mladoboleslavská auta, jako třeba Voituretta A, se prodávala přímo na automobilových výstavách a automobilka začala zakládat filiálky v největších městech rakousko-uherské monarchie. Mezi prvními vyrostly v Praze, Vídni a v Budapešti.

1903 Dopravní značení

První dopravní značky podobné těm současným byly zavedeny v Británii.

Předchůdci dopravního značení jsou kamenné sloupky, milníky a ukazatele cesty, které stavěli už staří Římané. Větší rozvoj zaznamenalo toto značení v 18. století, kdy se řešila hlavně vzdálenost a směr k nejbližším městům.

Dopravní značky podobné těm dnešním, tedy kruhové a trojúhelníkové, byly zavedeny v roce 1903 ve Velké Británii. První středový pruh na silnici byl pravděpodobně namalován v Trentonu v Michiganu na návrh Edwarda Hinese v roce 1911.

1904 Automapa

První automapa popisovala město New York a vznikla v roce 1904.

Mapy jako takové se kreslí už tisíce let, ty první vznikly dlouho před začátkem našeho letopočtu. Ryze pro automobilové ježdění se za první automapu považuje New Automobile Road Map of New York City & Vicinity z roku 1904.

1908 Dálnice

Prvními dálnicemi byly silnice s omezeným přístupem, na které nesměly třeba...

Prvními předchůdci dálnic v dnešní podobě byly silnice s omezeným přístupem (byly určeny jen pro auta, nesměly na ně třeba traktory) v New Yorku, konkrétně Bronx River Parkway a Long Island Parkway, otevřené v roce 1908. První silnicí, která měla oddělené jízdní pruhy, byla Autostrada dei laghi A8 mezi Milánem a Varese, otevřená v roce 1924. Mohlo se na ni jen od šesté ráno do půlnoci, za průjezd se platilo mýtné.

1935 Parkovací automat

Carl Magee a první parkovací automat

Zpoplatnění parkování pomocí automatů pochází z USA. Ten první navrhl v červenci 1935 právník a novinář Carl Magee (1872–1946), který doufal, že omezí dopravní zácpy v Oklahoma City.