Poněkud neočekávaná mise se ve středu ocitla v oblasti Náhorního Karabachu. Francouzští politici, kteří se běžně zabývají spíš stavebními povoleními a důchody popelářů než napjatou zahraniční politikou na odlehlém okraji Evropy, se sjeli do regionu, v němž už několik měsíců přetrvává neutěšená humanitární krize.
Starostka Paříže se na arménském venkově objevila v doprovodu několika dalších aut s francouzskými regionálními činiteli. Za černými SUV a mikrobusy plnými zahraničních i tamních novinářů jelo deset bílých nákladních aut s humanitární pomocí, informoval i portál Politico.
Arménská enkláva na území mezinárodně neuznané Republiky Arcach, oblasti v Ázerbájdžánu, kterou z 95 procent obývají Arméni, je už týdny v důsledku blokády Lačinského koridoru odříznutá od dodávek potravin a pohonných hmot.
Ázerbájdžán škrtí Lačinský koridor. Baku nás nechá vyhladovět, bojí se Arméni |
Rozhodnutí francouzských politiků je tak na jednu stranu pochopitelné. Ve Francii momentálně žije zhruba 750 000 Arménů, přičemž početné komunity sídlí právě v Paříži. Sám Elysejský palác se navíc v posledních měsících projevil jako hlavní zastánce karabašských Arménů a podpořil výzvy k mezinárodním zárukám jejich bezpečnosti.
Carte @Le_Figaro sur l’#Artsakh:
- encerclement par la dictature 🇦🇿 depuis la guerre de 2020
- accès unique à l’🇦🇲 par le corridor de #Latchine sous blocus
Si la force d’interposition 🇷🇺 n’est pas confortée et renforcée par l’🇺🇳, le tyran Aliyev éradiquera l’Artsakh et l’Arménie https://t.co/2X15xqvCQs
Na druhou stranu ale rozhodnutí dokazuje, že situace začíná být opravdu alarmující. Hidalgová už vyzvala prezidenta Emmanuela Macrona, aby prosadil rezoluci Rady bezpečnosti OSN k této situaci, a před novináři dodala, že Arménům v Karabachu hrozí „genocida a etnické čistky z rukou autoritářského státu v regionu (Ázerbájdžánu, pozn. red.)“.
Kamiony s francouzskou humanitární pomocí navíc zůstaly ve středu trčet v už tak dlouhé koloně, která již několik týdnů čeká na povolení ke vstupu. Ázerbájdžánské kontrolní stanoviště instalované na kdysi jediné silnici vedoucí do Náhorního Karabachu i z něj, je beznadějně zablokované.
Za cenu ázerbájdžánského zemního plynu
V Karabachu i nadále roste kritika Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se totiž začala poohlížet po zemním plynu z Ázerbájdžánu. Chtěla tak nahradit dodávky z Ruska, o něž Evropa přišla v důsledku války na Ukrajině.
Čerpací stanice Ázerbájdžán v ohrožení. Udrží Brusel mír i dodávky ropy? |
Myšlenka to byla šlechetná: Vzhledem k tomu, že Rusko zaměstnává válka proti Ukrajině, Brusel doufal, že by mohl posílit svou přítomnost právě na Kavkaze. Chtěl vybudovat hospodářské vazby s Ázerbájdžánem a zároveň nabídnout politickou podporu sousední Arménii ve snaze udržet křehkou rovnováhu mezi oběma soupeřícími státy.
Praxe ale pokulhává. Podle jednoho z členů delegace, Bruna Retailleaua, šéfa pravicových Republikánů ve francouzském Senátu, toto rozhodnutí jen popudilo ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva. Z Baku teď zní hlasy, že Francouzi pod tlakem arménské komunity Ázerbájdžán démonizují.
Arménie v paktu s USA
Aby napětí v dlouholetém sporu nebylo málo, Arménie do celé patálie nenápadně přizvala i Spojené státy, s nimiž plánuje společné vojenské cvičení. Ve středu o tom informovala agentura AP . Cvičení začne již v pondělí.
Arménské ministerstvo obrany uvedlo, že cílem je připravit jednotky na mezinárodní mírové operace. Neuvedlo, kolik vojáků se cvičení zúčastní, ani neupřesnilo, jaké činnosti budou v rámci cvičení probíhat. „Pokud jde o cvičení, jistě tato zpráva vyvolává znepokojení, zejména za aktuálních okolností,“ řekl neprodleně po oznámení mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Rusko válčí na Ukrajině a nedohlíží na mír v Karabachu, čílí se Arméni |
Oblast, o níž se znesvářené zakavkazské země přou už léta, má totiž být pod ochranou ruských mírových sil rozmístěných v rámci příměří, které v roce 2020 válku oficiálně ukončilo. Moskva je však stále víc zaměstnána svou invazí na Ukrajinu a Arménie si opakovaně stěžuje, že ruské mírové síly nedělají nic pro otevření Lačinského koridoru, i když je to jejich povinnost.
„Pašinjan, zrádce národa“
Ostrou rétoriku vůči Rusku už tak zahájil i arménský premiér Nikol Pašinjan. Prohlásil, že spoléhat se v otázkách bezpečnosti výhradně na Rusko byla strategická chyba. Moskva podle něj nebyla schopná plnit své úkoly a v současné době její role v regionu upadá.
V rozhovoru pro italský deník La Repubblica Pašinjan dokonce obvinil Rusko, že nedokázalo zajistit bezpečnost Arménie „tváří v tvář agresi sousedního Ázerbájdžánu“.
Pašinjan také podle Reuters naznačil, že neaktivita ruských mírových sil jasně říká, že se Rusko chystá opustit jihokavkazský region. Ruská federace podle něj kvůli válce na Ukrajině nemůže uspokojit bezpečnostní potřeby Arménie. „Tento příklad nám ukazuje, že závislost na jediném partnerovi v bezpečnostních otázkách je strategickou chybou,“ dodal na závěr Pašinjan.
Proti kritice se nejprve na Telegramu vymezil ruský politolog Sergej Markov. Pašinjana označil za zrádce arménského národa „v jeho historické existenci“. „Rusko po staletí zachraňovalo Armény. A nyní se Pašinjan rozhodl zradit Rusko a přeběhnout k nepřátelům Ruska. K Francii, USA a NATO,“ napsal na sociální síti Markov.
„Všichni arménští politici by nyní měli jednat podle moudrých rad ruského ministerstva zahraničí. Dříve, než bude pozdě,“ pohrozil na závěr Markov.
V pátek na vývoj událostí reagovalo i ruské ministerstvo zahraničí. „Považujeme za nepřípustné podněcovat nepřátelství a nenávist mezi našimi národy na úkor obviňování Ruska ze všech potíží arménského lidu,“ stojí na Telegramu ruského resortu zahraničí.
Představitelé ministerstva také dodali, že Rusko je hlavním investorem do arménské ekonomiky, takže „je pro něj výhodné udržovat se zemí zdravé vztahy.“
