„Přílišná konzumace akutních léků, jako jsou analgetika nebo triptany, paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest hlavy berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují,“ vysvětlil v tiskové zprávě registru léčby pacientů s migrénou RegMig Nežádal, který je předsedou Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Právě záchvatovitá pulzující bolest hlavy je hlavním příznakem tohoto neurologického onemocnění. Dále se projevuje nevolností, citlivostí na světlo či zvuky, únavou a zvracením. Podle odhadů lékařů žije v Česku s migrénou až milion lidí, třetina z nich má čtyři záchvaty do měsíce.
Zhruba 40 procent z nich netuší, že jejich problémy jsou důsledkem právě migrény. „Záchvat migrény přitom dokáže jedince zcela zneschopnit. Není s to pracovat, studovat, starat se o běžné denní věci, a to někdy i několik dnů v kuse,“ doplnil.
Řada lidí svou nemoc před okolím tají, obávají se zlehčování nebo posměchu. „Je velmi obtížné poslouchat, že své onemocnění přeháníte nebo dokonce simulujete. A to se lidem s migrénou ještě stále děje,“ vysvětlila v tiskové zprávě pacientské organizace Migréna-help psycholožka Tereza Blažejovská z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Biologická léčba zabírá, ukazují data
Kromě léků na bolest hlavy, které ale mohou způsobovat i další problémy včetně například jaterních, jsou pacientům k dispozici i specializované léky na migrénu, případně i biologická léčba, kterou hradí zdravotní pojišťovny.
Podle dat registru od zhruba 200 pacientů se díky ní snížil průměrný počet dní s migrénou za měsíc z 10,9 za devět měsíců nové léčby na 3,1. Po šesti měsících na této léčbě pak také pacienti dál neužívali právě akutní léky na bolest hlavy.
Léčba existuje. Dnes už lidé s těžkou migrénou trpět nemusí, říká neuroložka |
„Data ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatu a zmírňuje jeho intenzitu,“ uvedl lékař. Pacientům, kteří mají více než čtyři záchvaty migrény měsíčně a běžné léky jim nezabírají, ji mohou předepsat ve 31 specializovaných centrech.
„Odborníci ze specializovaných center mají zkušenosti s nejkomplikovanějšími případy migrény. Dnes už dokážeme řešit i případy, které se v minulosti zdály neléčitelné,“ uvedla neuroložka z centra pro diagnostiku a léčbu bolestí halvy FN Motol Zuzana Matoušová.
Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě. Dle světových studií postihuje až 15 procent celé populace, nejčastěji žen ve věku mezi 30 a 39 lety.
Migréna se týká především lidí v produktivním věku. Ze sedmdesáti procent jde o lidi pracující na plný úvazek a nejčastěji uváděným spouštěčem je stres. Poprvé se ataky zpravidla projeví v pubertě a odezní kolem šedesátin. Někteří se s ní ale potýkají až do konce života.
