„Jsem přesvědčen, že s ohledem na ohrožení jde o racionální, adekvátní a přiměřený krok. Situace je nebezpečná a musíme se na ni připravit. Chceme režimu (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka ukázat, že metody, které hodlá uplatnit, nebudou fungovat,“ prohlásil polský ministr vnitra Mariusz Kamiński poté, co prezident výjimečný stav vyhlásil.
U polských hranic umírá před zraky svých pěti dětí. Pomozte, žádají aktivisté |
Prezidentovo nařízení bylo podle polské TVN 24 odesláno ke zveřejnění v úředním věstníku a rovněž šéfce dolní komory parlamentu, Sejmu, který může nařízení zrušit. Tam má ovšem většinu vládní koalice.
Polská vláda o to Dudu požádala v úterý. „Situace na hranicích s Běloruskem je napjatá a kritická hlavně z důvodu, že režim Lukašenka se rozhodl přepravit migranty z Iráku – hlavně jsou to utečenci z Iráku – do Běloruska a vytlačit je do Polska, do Litvy a do Lotyšska, aby destabilizoval naše země,“ řekl premiér Mateusz Morawiecki.
Polská pohraniční stráž uvedla, že jen v srpnu překazila přibližně 3 500 pokusů o nelegální překročení polsko-běloruských hranic. Výjimečný stav podle Varšavy umožní zvýšit kontrolu hranice. Týkat by se měl jen úzkého pásma bezprostředně při hranicích s Běloruskem a neměl by se dotknout polských občanů.
U hranic však nebude možné pořádat demonstrace, protesty, happeningy, výlety a podobně, dodal v narážce akce, které na podporu migrantů pořádaly nevládní organizace na ochranu lidských práv.
Koalice Společenství svědomí složená z představitelů různých vyznání včetně zástupců křesťanů, židů a muslimů, vyzvala polské úřady, aby dovolily poskytnout humanitární pomoc skupině migrantů tábořících už déle než tři týdny mezi Polskem a Běloruskem, kde trpí „hladem, chladem a lhostejností“, uvedla agentura AP.
Připomněla, že se premiér Morawiecki v souvislosti s tímto případem zapřísahal, že Varšava nepodlehne „vydírání“ z Minsku. „Pokud bychom uvolnili hranice, budeme mít statisíce uprchlíků v Evropské unii,“ prohlásil ministr Kamiński.
Lukašenko pomstu de facto potvrdil
Vilnius, Riga a Varšava obviňují Minsk, že používá migranty jako zbraň v nevyhlášené „hybridní válce“, kterou vede jako odvetu za západní sankce přijaté v reakci na běloruské prezidentské volby z loňského srpna a na porušování lidských práv při potlačování protestů, které měly přimět Lukašenka k odstoupení.
Pětiletý afghánský chlapec, který se v Polsku otrávil houbami, zemřel |
Podle ústřední volební komise v hlasování zvítězil Lukašenko, opozice však volby považuje za zfalšované a stejný názor má i Evropská unie.
Varšava vidí za chováním Minsku i pomstu za to, že v Polsku získala azyl běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která se ze strachu z represí po konfliktu se sportovními funkcionáři odmítla vrátit z olympiády v Tokiu do vlasti.
Lukašenko minulý měsíc de facto potvrdil, že jako odvetné opatření v reakci na západní sankce Minsk posílá nelegální migranty do Polska, Litvy, Lotyšska a na Ukrajinu. Mimo jiné prohlásil, že reaguje na kroky Západu „v rámci svých možností“, a pohrozil, že migranty z Iráku, kteří se objevili v zemích sousedících s Běloruskem, by mohli nahradit „turisté z Afghánistánu“.
Lotyšsko: Bez plotu své hranice neochráníme
Lotyšská vláda výjimečný stav vyhlásila na dobu od 11. srpna do 10. listopadu, uvádí portál France 24. Kabinetu to umožní poslat na hranice kromě pohraničníků také armádu a policii.
Agentura Baltic News Service s odkazem na lotyšskou pohraniční stráž uvedla, že mezi 6. a 10. srpnem zadrželi 283 lidí za nelegální překročení hranic, celkem za letošní rok to tak bylo 343 lidí.
Lotyšsko se také rozhodlo postavit na hranicích s Běloruskem čtyřmetrový železný plot s ostnatým drátem, a to na 508 z celkových 670 kilometrů, které s Běloruskem sdílí. „Bez této fyzické bariéry je nemožné ochránit naše hranice, to je zcela jasné,“ řekla ministryně vnitra Agnė Bilotaitė.
Litevci vyhlásili výjimečný stav už na začátku července. A to poté, co litevsko-běloruské hranice najednou nelegálně přešlo 150 běženců, napsal tehdy portál Politico. Celkem jich tak do Litvy od začátku roku do 2. července přišlo 822.
Evroský soud pro lidská práva pak na konci srpna vyzval jak Litvu, tak Lotyšsko a Polsko, aby migrantům na hranicích zajistily „vodu, jídlo, oblečení a adekvátní zdravotnickou péči a pokud je to možné, i dočasné přístřeší“. Běženci totiž uvázli na území nikoho poté, co běloruský režim vrácené lidi odmítl přijmout zpět.
Soud přitom zdůraznil, že jeho žádost neznamená, že mají vlády těchto zemí běžence automaticky pustit na své území.
