Nejsou to žádná závratná čísla, ale nárůst je patrný. Litevští pohraničníci letos do poloviny června zadrželi na pomezí Běloruska 387 migrantů. To je třikrát víc, než za uplynulé tři roky dohromady.
„Z migrace se stala zbraň namířená proti Litvě. Důvod není těžké uhodnout. Jsme kritičtí vůči běloruskému režimu a poskytli jsme azyl hlavním opozičním vůdcům,“ uvedl pro The Financial Times litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
 |
Ve Vilniusu panuje přesvědčení, že autoritářský režim Alexandra Lukašenka cestu migrantů k vnější hranici EU sám organizuje. Běloruská státní cestovní agentura Centrkurort údajně posílá do Bagdádu a Istanbulu letouny Boeing 777 pro zájemce o cestu do Evropy. V Minsku je prý v současné době asi tisícovka Iráčanů a Syřanů.
Litva, která má s Běloruskem 680 kilometrů dlouhou hranici, patří v rámci Evropské unie mezi nejostřejší kritiky běloruského režimu. Během loňských masových protestů poskytla azyl opoziční kandidátce na prezidentku Svjatlaně Cichanouské.
Mám se dobře, řekl Pratasevič před novináři. Někteří na protest odešli |
Do Vilniusu také mířil letoun s Romanem Pratasevičem, jenž Bělorusové donutili přistát v Minsku, aby opozičního novináře mohli zatknout. Evropská unie reagovala novou várkou sankcí, mimo jiné zakázala lety běloruských aerolinií Belavia do zemí sedmadvacítky.
Lukašenko v té době pohrozil, že jeho země by se mohla pomstít uvolněním hraničních kontrol. „Zastavovali jsme drogy a migranty – teď si je budete konzumovat a chytat sami,“ prohlásil šestašedesátiletý prezident, který stojí v čele zaostalé východoevropské země od roku 1994.
Zesílení migrace na hranicích naznačuje, že „poslední diktátor v Evropě“ své hrozby plní. „Lukašenka teď zajímá hlavně to, jak se pomstít,“ myslí si běloruský novinář žijící ve Vilniusu Franak Viačorka. „Jenže k tomu má velmi omezené možnosti, takže se snaží dělat potíže na hranicích. To je jediná páka, kterou na nás má,“ dodal.
9. června 2021 |
