Návrat alespoň části žáků do škol je jednou z podmínek, které si kladou hejtmani, kteří v neděli vyzvali vládu k vyhlášení nouzového stavu na dalších 14 dní.
Kvůli opatřením proti epidemii jsou teď otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol. Ostatní mají povinnou výuku na dálku.
Na otázku, zda je návrat alespoň maturantů a deváťáků od 1. března jistý, ministr řekl, že je na tom politická i odborná shoda, ale bude to záležet na vývoji pandemie. „Já bych byl rád, abychom našli systém testování,“ uvedl.
Podle něj by se nemělo debatovat o uvolňování opatření v dalších oblastech života předtím, než se otevřou školy. Po závěrečných ročnících by se podle něj měly školy postupně otevírat i pro další žáky. Musí se ale nejdřív zajistit logistika testování. „Testy zatím nejsou objednané,“ řekl. Upozornil, že v ČR je kolem 10 000 škol. Na přípravě organizace podle něj nyní pracuje Ústřední krizový štáb a ministerstvo zdravotnictví vybírá testy, které by byly použitelné.
Například antigenní testy LEPU, které se používají ve školách v Rakousku a které v ČR zastupuje společnost Quickseal, by podle podkladů ministerstva školství mohl výrobce dodat do jednoho měsíce od objednání. Možnost využití těchto testů zmínil ve středu ministr vnitra Jan Hamáček s tím, že největší problém bude zajistit v krátké době jejich potřebné množství. Podle něj se proto uvažuje o možnosti, že by se ČR připojila k rakouským objednávkám. Pokud by se testovaly jen závěrečné ročníky středních škol, šlo by o 98 000 žáků a 30 000 zaměstnanců škol. Testovat by se měli pravidelně jednou za sedm až 14 dní.
Samoodběrové testy ve školách se musí ověřit, zatím nejsou důvěryhodné |
Plaga řekl, že jako první by podle něj měli na řadu přijít závěrečné ročníky středních a základních škol a žáci z oborů s praktickou výukou. Následovat by měl první stupeň základních škol a zřejmě střídavá výuka druhého stupně. Mezi jednotlivými vlnami uvolňování by podle něj mohlo být asi 14 dnů, jde o názor epidemiologů.
Podle návrhu ministerstva školství by se žáci měli ve škole testovat sami bez nutné přítomnosti zdravotníků. Testování by se mělo dělat takzvanou neinvazivní metodou, tedy ne z nosohltanu. Ministr vnitra Jan Hamáček ve středu uvedl, že Ústřední krizový štáb předloží do pondělí vládě rozpracovaný návrh testování ve školách. Inspiruje se modelem, který funguje v Rakousku. Používat by se tak ve školách měly antigenní testy s výtěrem z kraje nosu, které ukážou výsledek na místě. Neinvazivní antigenní testy musí ještě pro samoodběr povolit ministerstvo zdravotnictví.
Tři miliardy korun pro odstranění nerovností dětí
Plaga zároveň uvedl, že bude chtít z Národního plánu obnovy kvůli pandemii koronaviru tři miliardy korun na odstranění sociálních nerovností dětí. Peníze by v příštích třech letech měly například jít na doučování nebo na nabídku volnočasových aktivit.
Jak se učí znevýhodněné děti? Část škol nezjišťuje, zda mají doma počítač |
Podle Plagy je psychický dopad pandemie na studenty a žáky velký. Chce proto vést debatu o tom, aby byly z Národního plánu obnovy vyčleněny tři miliardy korun na odstraňování sociálních nerovností dětí, a to včetně doučování žáků a rozvíjení aktivit pro volný čas. „Po tomto vzdělávacím částečném lockdownu, byť doplněným distančním vzděláváním, se otevírají nůžky mezi těmi, kteří se (vzdělávat) dokážou a mají doma podnětné prostředí a kteří ho nemají,“ řekl ministr.
Za první nezbytný krok k začátku minimálně tříletého programu označil letní doškolovací kurzy. Cílem bude děti vrátit do „relativního normálu“. Potřeba podle něj bude vytipovat děti, které neměly doma odpovídající podmínky a nabídnout jim soustředěnou pomoc.
Kromě peněz z Národního plánu obnovy budou podle ministra nadále potřeba prostředky ze státního rozpočtu. „Protože když někdo říká, že se máme z krize proinvestovat, tak to neznamená pouze investice do betonu, ale především investice do vzdělávání, do mladých lidí, kteří tu ekonomiku a společnost potáhnou dalších 30 let,“ dodal.
