Prezident mající starost o pošramocené státní finance tak vyjádřil nesouhlas s obsahem zákona, ale nechtěl jej zbytečně zdržovat, když pro daňové změny je ideální účinnost 1. ledna, kdy začíná rozpočtový i hospodářský rok.
Nepodepsání, ale nevetování zákona prezidentem vychází z ústavní zvyklosti, kterou užil Václav Kalus i Václav Havel. Nově ji Miloš Zeman doplnil tak, že nenechal uplynout celou lhůtu 15 dnů pro své zvažování, ale oznámil Poslanecké sněmovně svou vůli již po šesti dnech vůči zákonu, který mu byl doručen 22. prosince 2020.
V dopise předsedovi Poslanecké sněmovny prezident napsal „uvedený zákon vracím k dalšímu opatření“, což ministr vnitra a předseda sociální demokracie Jan Hamáček vyložil jako veto prezidenta. Je pravda, že předchozí prezident Václav Klaus v dopisech Poslanecké sněmovně, kterými zdůvodňoval svůj postoj, nepoužil slovo „vracím“, ale užil slova „ponechávám bez podpisu“ či „zasílám k dalšímu opatření“.
Vetoval Zeman omylem daňový balíček? Ovčáček to odmítá |
Ovšem prezident Zeman veřejně a opakovaně uvedl, že nechce zákon vetovat, ale nepodepíše jej. V právu je rozhodující skutečný obsah vůle jednajících osob a ne přepjatý formalismus. Proto předseda Poslanecké sněmovny dal příkaz k vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, čemuž Hamáček nebránil, přestože redakci Sbírky zákonů provádí Ministerstvo vnitra.
Hamáčkův postoj je motivován tím, že sociální demokracie hlasovala proti zákonu, který ANO prosadilo s částí opozice. To však nic nemění na tom, že prezidentem vyjádřená vůle nepodepsat, ale ani nevetovat je veřejně známá a zřejmá. Proto je rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka o vyhlášení zákona ústavně správné.
