Znečištění antibiotiky je jednou z klíčových cest, prostřednictvím které jsou bakterie schopné vyvinout odolnost vůči lékům zachraňujících lidské životy. Léky posléze v případě nemoci nezabírají a jsou pro lidi neúčinné.
Léky se dostávají do vodních toků a půdy prostřednictvím lidského odpadu nebo úniků z čističek odpadních vod a továren na výrobu léčiv.
„Je to děsivé a depresivní. Velkou část životního prostředí by mohla antibiotika znečistit tak rozsáhle, že to ovlivní rezistenci bakterií,“ popisuje spoluautor výzkumu Alistair Boxall z kanadské univerzity v Yorku. Vědecký tým zveřejnil výsledky studie v pondělí na konferenci v Helsinkách.
Některé z nejznámějších světových řek jsou podle něj kontaminované antibiotiky, které jsou kriticky důležité pro léčbu závažných infekcí. V mnoha případech byla antibiotika zjištěna ve velmi vysokých dávkách, což vede k vytvoření a rozšíření rezistence.
#AntibioticResistance is growing, posing a significant risk to people’s health and to economies. #OECDForum See % of infections that are resistant to #antibiotics in your country, 2005 and projections for 2030 ⤵️ https://t.co/vkI9wh1R15
Vzorky odebrané z Dunaje v sousedním Rakousku například obsahovaly sedm druhů antibiotik, včetně klarithromycinu, který se používá při léčbě infekcí dýchacích cest, jako je pneumonie nebo bronchitida. Jeho úroveň ve vodě byla čtyřikrát vyšší, než vědci považují za bezpečné.
Dunaj je nejvíce znečištěnou řekou na kontinentu. Celkem osm procent testovaných evropských vodních toků je podle studie nad bezpečnými limity.
Nezdolná bakterie zabíjela v USA. Připravme se na nefunkční antibiotika |
Dokonce i nízké koncentrace představují hrozbu
Ačkoli je například bristká Temže obecně považovaná za jednu z nejčistších řek v Evropě, společně se svými přítoky obsahovala směs pěti antibiotik. Trojnásobku bezpečnostního limitu dosáhl podle listu The Guardian například Ciprofloxacin, který se používá při infekcích kůže a močových cest.
Plastový odpad připlul po řece do Českého Švýcarska |
Podle mikrobiologa Williama Gaze z exterské univerzity jsou však hrozbou také řeky, které jsou kontaminované nízkými hladinami antibiotik. „Dokonce i nízké koncentrace pozorované v Evropě mohou ovlivnit vývoj odolnosti a zvýšit pravděpodobnost přenosu genů rezistence na lidské patogeny,” vysvětluje.
Výzkumníci shromáždili data z celkem 711 vodních toků, včetně nejznámějších světových řek. Mezi jinými testovali například Mekong, Seinu, Tiberu, Tigris nebo Menam. Antibiotika vědci objevili v 65 procentech zkoumaných toků. Ve 111 z nich koncentrace antibiotik překročila bezpečné limity. Podle CNN vědci hledali ve vzorcích čtrnáct běžně používaných antibiotik.
Antibiotika zabíjí v řekách ryby, v Keni vyhubily celou populaci
Země s nižšími příjmy mají obecně vyšší koncentrace antibiotik v řekách, přičemž nejhůře dopadla Afrika a Asie. Tragická je situace v Bangladéši, kde hladina metronidazolu, který se používá například při léčbě vaginálních infekcí, překročila bezpečnostní limit více než třistakrát. Největší kontaminaci tu vědci objevili poblíž čističek odpadnich vod, které neumí zbytky léčiv účinně zachytit.
Rybáři řeší, jak vrátit do toků ryby, pomáhá i plastová krabička |
Tým vědců se nyní zaměří na dopady znečištění antibiotiky na životní prostředí, především na volně žijící živočichy, jako jsou ryby, bezobratlí nebo řasy. Například v Keni zaznamenali odborníci v některých řekách tak vysoké hladiny léčiv, že tu nemohly žádné ryby přežít.
Podle OSN zabijí nemoci rezistentní vůči existujícím lékům každý rok nejméně 700 000 lidí, přičemž 230 000 z nich zemře na tuberkulózu, která je odolná vůči více lékům.
Antibiotic resistance is a growing global health crisis. Learn more: https://t.co/KFZJO30ank #antibioticresistance https://t.co/4o1WylnPCa
