V Maďarsku sobotní protest navázal na sérii demonstrací z konce minulého roku. Přibližně deset tisíc protestujících nyní žádalo především zrušení zákona o přesčasech, který v polovině prosince schválil parlament hlasy vládní strany Fidesz. Zákon zaměstnavatelům umožňuje žádat po zaměstnancích až 400 přesčasových hodin ročně.
Prezident maďarské Federace odborových svazů Laszlo Kordas řekl, že odbory chtějí s vládou Viktora Orbána vyjednávat o mzdách nebo důchodovém systému. Pokud s nimi vláda nebude vést dialog, vyhrožují generální stávkou.
Protesty, které schválení zákona vyvolalo, podporují levicové i pravicové opoziční strany, odbory a nevládní organizace. „Dnes se zrodila nová opozice proti tomuto jednomu člověku,“ prohlásil v sobotu jeden z řečníků na adresu Orbána, který je obviňován z autoritářství.
Žluté vesty oslabily oproti dřívějším protestům
Stoupenci protestního hnutí takzvaných žlutých vest opět vyrazili do ulic a na silnice francouzských měst, aby demonstrovali proti vládě a politice prezidenta Emmanuela Macrona. Poklidné demonstrace se v průběhu dne vystupňovaly a odpoledne nespokojenci zapalovali skútry a barikády na pařížském bulváru Saint-Germain a házeli zápalné láhve na policisty na mostech vedoucích přes Seinu.
Demonstranti se střetli s pořádkovými silami na mostě pro pěší Léopolda Sédara Senghora přes Seinu, odkud mířili dále k Národnímu shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu. Policie je na konec zastavila asi 200 metrů od budovy.
Macron v sobotu večer na Twitteru odsoudil „extrémní násilí“ žlutých vest a označil jej za útok na republiku. „Extrémní násilí opět přišlo zaútočit na republiku, její ochránce, představitele, symboly,“ napsal francouzský prezident a demonstranty požádal, aby protesty ukončili a vyzval je k „debatě a dialogu“.
Protestů se účastnilo podstatně méně lidí než v počátcích hnutí žlutých vest. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner oznámil, že po celé Francii protestovalo 50 000 lidí. Jen v Paříži podle dřívějšího sdělení policie demonstrovalo 3 500 lidí a 24 výtržníků bylo v hlavním městě zadrženo. Tisícovky demonstrujících vyšly do ulic měst jako Lyon, Bordeaux, Rouen, Montpellier nebo Beauvais.
V Srbsku lidé postavili prezidentovi
V sobotu se protestovalo také v hlavním městě Srbska. V centru Bělehradu se sešlo v sobotu v podvečer několik tisíc lidí na demonstraci proti prezidentovi Aleksandaru Vučičovi a jeho straně SNS (Srbská pokroková strana). Protesty začaly již před více než měsícem po incidentu, kdy byl opoziční levicový politik Borko Stefanović napaden a zbit skupinou útočníků. Podle opozice byli útočníky příznivci Vučiče, což strana SNS odmítla.
Protestující považují současnou vládu za autokratickou. Prezident podle nich také podřídil média přísné kontrole a vytlačil kritické hlasy z politické arény. Prezident Vučić již na konci minulého roku řekl, že je ochotný se zabývat tím, co vyvolává nesouhlas lidí s jeho vládou.
Osmačtyřicetiletý Vučić, který byl dříve nacionalistou a později se z něj stal proevropský reformátor, se stal prezidentem loni v květnu poté, co dubnové volby vyhrál už v prvním kole s 55 procenty hlasů. K jeho vítězství přispěla i značná rozdrobenost opozice, která se nebyla schopna dohodnout na společném protikandidátovi. Opozice volby označila za zmanipulované a organizovala po nich několik týdnů protesty.
Prahou prošel pochod za obnovení monarchieVíce než sto lidí v sobotu po půl šesté dorazilo v Tříkrálovém průvodu za zvuku národních písní před Pražský hrad, kde podpořili znovuzavedení monarchie na českém území. Pochodovali od zhruba třetí hodiny z Václavského náměstí pod transparenty Za monarchii nebo Monarchie není anarchie. |