Policie Erika Droueta zadržela kvůli tomu, že organizoval nenahlášenou demonstraci a vyzýval příznivce žlutých vest, aby u Vítězného oblouku zapálili svíčky jako vzpomínku na ty, kdo během nedávných demonstrací přišli o život. Podle svých slov tím chtěl Drouet „šokovat veřejné mínění“.
Jeho příznivci, ale také například předseda krajně levicové strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon, mluví o „policejním zastrašování“ a „zneužití moci“ ze strany vlády. „Všechno, co se tady stalo, má politický motiv. Ohledně stejných otázek mě vyslýchali už nejméně čtyřikrát,“ řekl Drouet po svém propuštění.
Vůdce trochu omylem
Loni koncem října Drouet na protest proti vyšší dani na pohonné hmoty zveřejnil přes Facebook výzvu k „zablokování celé země“. Jako datum zvolil sobotu 17. listopadu – a tak se nakonec také stalo.
Drouet se svou internetovou výzvou zařadil po bok dvou žen, které daly své frustraci průchod přes internet jen nedlouho před ním: 32letá prodavačka kosmetiky Priscillia Ludoskyová a 51letá harmonikářka a hypnotizérka Jacline Mouraudová.
Protesty žlutých vest drtí ekonomiku Francie. Katastrofa, hlásí ministr |
Vzhledem k tomu, že hnutí žlutých vest nemá klasické vedení jako například odbory, nebylo ze začátku s kým příliš jednat. Média se proto obracela buď na tyto „zakladatele“ nebo na lokální koordinátory jednotlivých protestů.
Ti všichni ale často zároveň říkali: Nevíme, co žluté vesty dál udělají, nemůžeme to ovlivnit. Vše se ale změnilo po Drouetově opakovaném zatčení. Žluté vesty dostaly svou tvář.
Násilné protesty pokračují
Žluté vesty demonstrovaly i po Novém roce první lednovou sobotu. A to i přesto, že v polovině prosince francouzský prezident Emmanuel Macron na jejich nátlak slíbil řadu ústupků. Mimo jiné je to zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně nebo nižší sociální odvody pro důchodce s příjmy do dvou tisíc eur.
Stejně tak plánované zvýšení daně na pohonné hmoty, které mělo platit od začátku ledna, se odkládá na neurčito. Byl to už osmý protest, i když už ve výrazně nižším počtu. V Paříži, Toulouse, Lyonu a dalších městech se sešlo 25 tisíc demonstrantů.
V Paříži mimo jiné zaútočili na hlavní vchod do budovy vlády. Zničili masivní dveře, rozbili okna a několik aut. Vládní mluvčí Benjamin Griveaux musel být evakuován zadním vchodem. Podle Macrona to byl „útok na republiku, její zástupce a symboly“, znovu za použití značného násilí.
Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí |
Premiér Édouard Philippe v pondělí oznámil, že vláda začne postihovat organizátory nenahlášených protestů. Na příští plánované demonstraci pak má být po celé zemi nasazeno 80 tisíc policistů.
Vesty do parlamentu?
Už od prosince se také objevují zprávy, že žluté vesty zkusí štěstí i v jarních volbách do Evropského parlamentu.
Aspoň toho se ale prezident Macron a jeho strana Republika vpřed obávat nemusí. Pokud vesty přece jen uspějí, pak přetáhnou zejména sympatizanty krajní levice a krajní pravice, tedy Nepoddajné Francie Jean-Luka Mélenchona a Národního sdružení Marine Le Penové.
Oba tito politici hnutí stejně jako Drouetovi vyjadřují svou podporu. Přesto už ale uvažují i o tom, že zástupcům žlutých vest pro jistotu otevřou své kandidátky.
