Protesty zachvátily Paříž, Budapešť i Bělehrad. Ve Francii došlo na potyčky

  • 289
Tisíce lidí demonstrovaly v hlavních městech Francie, Maďarska i Srbska. Demonstranti vyjadřovali hlavně svůj nesouhlas s tamními politickými lídry. V Paříži, kde došlo k potyčkám s policií, pokračovaly protesty žlutých vest, v Budapešti se lidé ohrazovali proti vládě Viktora Orbána a v Bělehradě se protestovalo proti prezidentovi Aleksandaru Vučićovi.

V Maďarsku sobotní protest navázal na sérii demonstrací z konce minulého roku. Přibližně deset tisíc protestujících nyní žádalo především zrušení zákona o přesčasech, který v polovině prosince schválil parlament hlasy vládní strany Fidesz. Zákon zaměstnavatelům umožňuje žádat po zaměstnancích až 400 přesčasových hodin ročně.

Prezident maďarské Federace odborových svazů Laszlo Kordas řekl, že odbory chtějí s vládou Viktora Orbána vyjednávat o mzdách nebo důchodovém systému. Pokud s nimi vláda nebude vést dialog, vyhrožují generální stávkou. 

Protesty, které schválení zákona vyvolalo, podporují levicové i pravicové opoziční strany, odbory a nevládní organizace. „Dnes se zrodila nová opozice proti tomuto jednomu člověku,“ prohlásil v sobotu jeden z řečníků na adresu Orbána, který je obviňován z autoritářství.

Žluté vesty oslabily oproti dřívějším protestům

Stoupenci protestního hnutí takzvaných žlutých vest opět vyrazili do ulic a na silnice francouzských měst, aby demonstrovali proti vládě a politice prezidenta Emmanuela Macrona. Poklidné demonstrace se v průběhu dne vystupňovaly a odpoledne nespokojenci zapalovali skútry a barikády na pařížském bulváru Saint-Germain a házeli zápalné láhve na policisty na mostech vedoucích přes Seinu. 

Demonstranti se střetli s pořádkovými silami na mostě pro pěší Léopolda Sédara Senghora přes Seinu, odkud mířili dále k Národnímu shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu. Policie je na konec zastavila asi 200 metrů od budovy.

Macron v sobotu večer na Twitteru odsoudil „extrémní násilí“ žlutých vest a označil jej za útok na republiku. „Extrémní násilí opět přišlo zaútočit na republiku, její ochránce, představitele, symboly,“ napsal francouzský prezident a demonstranty požádal, aby protesty ukončili a vyzval je k „debatě a dialogu“.

05.ledna 2019 v 20:52, příspěvek archivován: 06.ledna 2019 v 08:12

Une fois encore, une extrême violence est venue attaquer la République - ses gardiens, ses représentants, ses symboles. Ceux qui commettent ces actes oublient le cœur de notre pacte civique. Justice sera faite. Chacun doit se ressaisir pour faire advenir le débat et le dialogue.

Protestů se účastnilo podstatně méně lidí než v počátcích hnutí žlutých vest. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner oznámil, že po celé Francii protestovalo 50 000 lidí. Jen v Paříži podle dřívějšího sdělení policie demonstrovalo 3 500 lidí a 24 výtržníků bylo v hlavním městě zadrženo. Tisícovky demonstrujících vyšly do ulic měst jako Lyon, Bordeaux, Rouen, Montpellier nebo Beauvais. 

V Srbsku lidé postavili prezidentovi

V sobotu se protestovalo také v hlavním městě Srbska. V centru Bělehradu se sešlo v sobotu v podvečer několik tisíc lidí na demonstraci proti prezidentovi Aleksandaru Vučičovi a jeho straně SNS (Srbská pokroková strana). Protesty začaly již před více než měsícem po incidentu, kdy byl opoziční levicový politik Borko Stefanović napaden a zbit skupinou útočníků. Podle opozice byli útočníky příznivci Vučiče, což strana SNS odmítla. 

Demonstrace v Bělehradě

Protestující považují současnou vládu za autokratickou. Prezident podle nich také podřídil média přísné kontrole a vytlačil kritické hlasy z politické arény. Prezident Vučić již na konci minulého roku řekl, že je ochotný se zabývat tím, co vyvolává nesouhlas lidí s jeho vládou.

Osmačtyřicetiletý Vučić, který byl dříve nacionalistou a později se z něj stal proevropský reformátor, se stal prezidentem loni v květnu poté, co dubnové volby vyhrál už v prvním kole s 55 procenty hlasů. K jeho vítězství přispěla i značná rozdrobenost opozice, která se nebyla schopna dohodnout na společném protikandidátovi. Opozice volby označila za zmanipulované a organizovala po nich několik týdnů protesty.

Prahou prošel pochod za obnovení monarchie

Více než sto lidí v sobotu po půl šesté dorazilo v Tříkrálovém průvodu za zvuku národních písní před Pražský hrad, kde podpořili znovuzavedení monarchie na českém území. Pochodovali od zhruba třetí hodiny z Václavského náměstí pod transparenty Za monarchii nebo Monarchie není anarchie.

Tříkrálový pochod za monarchii v Praze (5. ledna 2019)

05.ledna 2019 v 20:52, příspěvek archivován: 06.ledna 2019 v 08:12

Une fois encore, une extrême violence est venue attaquer la République - ses gardiens, ses représentants, ses symboles. Ceux qui commettent ces actes oublient le cœur de notre pacte civique. Justice sera faite. Chacun doit se ressaisir pour faire advenir le débat et le dialogue.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video