Analýza získaných prachových částic pak ukáže, odkud, v kterých ročních dobách a za jakého počasí nad slezskou pánví proudí škodliviny. Teď se přístroje chystají, ostrá měření odstartují na přelomu roku.
„Dole u těžní věže Dolu František bude měřit vůz s optickým prachoměrem. Další měřicí zařízení se umístí na střeše věže. Prach zachycený na filtrech na věži budeme posílat k multielementární analýze v mezinárodním Spojeném ústavu jaderných výzkumů v ruské Dubně,“ uvedla Petra Šutarová z Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské – Technické univerzity.
Rozbor prozradí, z čeho se prach skládá a jaké látky obsahuje. „Na základě toho budeme schopni určit podíl zdrojů na znečištění,“ doplnila Šutarová.
Stejnou analýzou projdou i vzorky z Ratiboře a prach získaný bezpilotní vzducholodí, jež se mezi oběma stanovišti bude pohybovat a zachytí i rozložení škodlivin v různých výškách.
Kombinace prvků pomůže odhalit zdroj
Podle Petra Jančíka z Vysoké školy báňské bude analýza zjišťovat ve vzorcích prachu 36 konkrétních prvků.
„Jejich kombinace a poměr nám pomůže určit zdroj znečištění,“ vysvětlil Jančík s tím, že se výsledky porovnají s polétavým prachem z jednotlivých zdrojů. Doplnil, že důležitým údajem budou i aktuální meteorologické podmínky – směr větru, teplota v různých výškách, počasí, roční období.
Na projektu Web Air Border spolupracují Vysoká škola báňská, polský Institut meteorologie a vodního hospodářství a Bezpečnostně technologický klastr.
„V minulosti jsme s polskou stranou pracovali na projektu Air Silesia a na ten teď navazujeme. Tam jsme zjišťovali přeshraniční působení modelováním. Všichni, co pak posuzovali ovzduší v Moravskoslezském kraji, data z tohoto výzkumu využívali. Chceme tedy tyto výsledky doplnit o údaje doložené měřením,“ vysvětlil Jančík.
Věž Dolu František si odborníci vybrali, protože je přímo v centru znečištění. „Všude okolo jsou zdroje a na každou stranu jiné. Zaměříme se na osm směrů. Poláci budou měřit zrcadlově na druhé straně hranice,“ upřesnil Petr Jančík.
Těžní věž má vhodnou polohu k měření
Doplnil, že nahoře na věži vědci budou měřit proto, aby zachytili přenos suspendovaných částic z větší dálky a částečně odfiltrovali vliv místních zdrojů, jako je prach vířený auty či domácí topeniště.
„Dole měříme pro porovnání, ať víme, jaký vliv tyto lokální zdroje mají,“ řekl Jančík.
Analyzovat se bude celá škála prachových částic, od 10 mikrometrů až po ty nejjemnější. Měřit se bude celý kalendářní rok, aby projekt pokryl všechna roční období a různé meteorologické situace. Výsledky zazní na závěrečné konferenci koncem roku 2019, ale lidé informace najdou také na webu projektu.
„Jedním z výstupů bude aktuální šipka na webu. Ukáže, kudy právě postupuje znečištění ovzduší. Bude vyhodnocovat průměrné hodinové znečištění a ukazovat, zda jde od nás do Polska, z Polska k nám, nebo podél hranice,“ řekl Jančík.
Na těžní věži Dolu František, která je od roku 1999 mimo provoz, mají vědci v plánu měřit i po skončení projektu. „Chtěli bychom data zjišťovat po celou dobu udržitelnosti projektu, tedy dalších pět let,“ doplnila Petra Šutarová.
