Práce muzejníkům dopoledne trvala bezmála dvě hodiny. Nejdříve museli vysekat dřevěnou laťku uprostřed pivní pěny, vybourat cihly okolo znaku a nakonec vytáhnout dva velké hřeby, jejichž pomocí byl půllitr k fasádě připevněn.
„Jde o secesní znamení ze štuku, které určovalo funkci domu. Pochází z roku 1911,“ přiblížil pracovník muzea a historik Martin Krsek těsně po sejmutí znaku.
„V tomto případě šlo o hospodu, proto znamení v podobě plného půllitru piva, což je pro nás zajímavost, protože takových znamení není příliš mnoho. Zdejší hospoda se jmenovala U Studánky, německy Zur Thermalquelle, a patřila k nejznámějším ve městě,“ dodal Krsek.
Historikům se nakonec nepodařilo znak sejmout v kuse, proto poputuje do konzervátorské dílny muzea. Restaurátor Jiří Belis, který spolu s Krskem znak sundával, přilepí odpadnuvší kousky, doplní chybějící hmotu a pokusí se artefaktu vrátit i jeho původní zelenou barvu.
Nyní je půllitr šedivý po zásahu filmařů, kteří ulici příležitostně využívali třeba jako válečné kulisy. Naposledy tu natáčela hollywoodská produkce drama Zraněná srdce, který se právě teď promítá v kinech.
„Demontované znamení tak je, dá se říci, mezinárodně známou filmovou kulisou. Ve snímku Zraněná srdce symbolizuje ulice Na Nivách rozbombardovaný Hamburk a plný půllitr je v čele jednoho z nejdramatičtějších záběrů filmu,“ podotkl Krsek.
„My jsme se ho rozhodli uchovat proto, že jednou jistě bude ulice Na Nivách součástí prezentace historie města a naši pokračovatelé budou mít artefakt, na němž pohnutý osud lokality budou moci doložit,“ doplnil historik.
Původně stávalo v ulici osmnáct domů z počátku 20. století. Bydleli tu hlavně úředníci a dělníci z chemičky nebo armaturky. Krátce po druhé světové válce ale musela část původních obyvatel, hlavně čeští Němci, své domovy opustit.
7. prosince 2018 |
Po válce šlo o dobrou adresu a bydleli tu i právníci, podnikatelé či doktoři. I noví obyvatelé ale začali odcházet a místo nich sem samospráva nastěhovala Romy z tehdy likvidovaných slovenských osad.
„Domy v této ulici byly postavené kvalitně. Bydlela tu střední třída a táhla se tu stromová alej. Bohužel v 80. letech se stala jakýmsi odkladištěm problémových nájemníků a město ji nechalo těmito lidmi vybydlet,“ uvedl historik.
„Poté se město této potíže zbavilo tím, že všechny domy prodalo problémovému podnikateli. Tím podepsalo ulici ortel. Šestice domů už šla k zemi. Je to veliká škoda. Kdyby se ji podařilo vzkřísit nějakým originálním způsobem, mohl to být symbol proměny Ústí,“ dodal Krsek s tím, že po opravě bude znak v muzeu vystaven.
