„Lukáš dělá věci, které ještě nikdy nikdo před ním nedokázal,“ říká o svém svěřenci a dvojnásobném olympijském vítězi trenér Petr Lacina.
Po zlatém úspěchu z Ria 2016 ve váhové kategorii do sta kilogramů přestoupil do té nad sto s cílem stát se olympijským šampionem i v ní.
To se mu před dvěma lety v Tokiu podařilo. I přestože byl daleko lehčí než většina jeho soupeřů.
„Kategorie 100+ je o síle vytrvalosti. Já jsem na začátku zápasů ztrácel a byl jsem strašně bitý, snažil jsem se to dohnat ke konci, kde mi pomáhala vytrvalost,“ popisuje svá zápolení Krpálek.
Nejlepší judo v životě
O „sestupu“ přemýšlel už před olympiádou v Tokiu, ale zlatá medaile ho přiměla takové myšlenky nechat být.
Jenže minulý rok přinesl zlom. Na začátku sezony na něj při tréninku upadl soupeř Teddy Riner a pochroumal mu rameno a žebra. V prosinci uzavíral rok zraněním třísel. Zdravotních problémů už bylo příliš mnoho a zápasení se soupeři o padesát, šedesát kilogramů těžšími než on ho nenaplňovalo.
Lukáš Krpálek (v bílém) a Džavád Mahdžúb ve druhém kole soutěže judistů nad 100 kg na olympijských hrách v Tokiu.
Po říjnovém mistrovství světa proto začal s trenérem Lacinou a kondičním trenérem Pavlem Provázkem řešit přestup zpět do váhové kategorie pod sto kilogramů.
Krpálek končí předčasně sezonu. Zraněné třísla ho na Masters nepustí |
Tehdy vážil 116 kilogramů, stanovili si proto úkoly ohledně jídelníčku a tréninku, které Krpálek postupně plnil, až se dostal na lednovou váhu 106 kilogramů.
„Cítím se skvěle, což je pro mě důležité,“ je spokojený olympijský šampion.
„Je radost se na něj při trénincích dívat. Dozrál technicky, zrychlil. Doslova omládl,“ nešetří chválou Lacina. „Řekl bych, že předvádí nejlepší judo v životě.“
Judista Lukáš Krpálek se svým trenérem Petrem Lacinou
Nový impuls pro svou misi
Comeback do kategorie pod sto kilogramů je pro Krpálka nová výzva vzhledem k úspěchům, které v ní posbíral a na které by chtěl navázat, a také kvůli soupeřům, nad kterými bude mít silovou výhodu.
„Nastavili jsme trénink spíš do rychlosti, abych byl schopen prát se s lehčími a hbitějšími soupeři,“ říká Krpálek.
„Zatímco v té vyšší váhové kategorii byl pod tlakem, teď by měl tlak na soupeře vytvářet on,“ dodává Lacina.
Ani jeden však zatím netuší, jak se bude Krpálkovo nové tělo chovat při soutěži.
Zařadili proto do programu už příští týden Grand Prix v Portugalsku, po které následuje na začátku února Grand Slam v Paříži. Tyto turnaje ukáží, jak se organismus vypořádal s úbytkem váhy a na čem je potřeba zapracovat před květnovým mistrovství světa.
Tréninkový kemp v Mittersillu je za mnou.✅
.
Připraven pro velké věci.. ✊
.
#judo #czechjudo #czechteam judoaustria #mittersill #ippongear
Krpálek se netají tím, že silou, která ho i ve dvaatřiceti letech stále žene na tatami, je účast na olympiádě v Paříži 2024, kam by mohli dorazit fandit i jeho nejbližší.
„Je to pro mě důležitá mise. Vždycky jsem si přál mít rodinu na nejdůležitějším závodě kariéry,“ přiznává. A nižší váhová kategorie mu pro tuto misi dodává nový impuls.
„Vracím se k hezkému, technickému judu. Můžu zase dělat velké chvaty, které se mi na judu tak líbí,“ raduje se.
O svém přestupu až dosud nikoho ze sportovní komunity neinformoval. Sám je při odhadování reakcí skromný: „Asi to budou řešit nejen přímí soupeři, tak často se takový přestup nedělá.“
Jeho trenér má ovšem jasno: „Ve sto plusce zajásají!“
