„Těším se. Jsem sice trochu nervózní a mám trochu strach, protože to bude poprvé, ale pořád chci závodit. Takhle mě to baví,“ řekl Jakobsen padesátce přítomným novinářům na páteční tiskové konferenci, která probíhala online.
Co na tom, že nedělní start tureckého závodu byl v sobotu zrušen, protože organizátory zaskočil jarní sníh a kvůli nepříznivé předpovědi počasí se nechtěli pouštět do rizika. Klání má tedy vypuknout v pondělí ve městě Konya, tam už snad budou podmínky příznivější.
A do pelotonu se vrátí muž, jemuž hrozivý pád málem nejenže ukončil kariéru, ale také život.
Bylo 5. srpna loňského roku a restartovaná sezona byla na svém začátku.
Cyklisté zrovna jeli úvodní etapu závodu Kolem Polska, která končila v Katovicích hromadným dojezdem. Tuze nebezpečným hromadným dojezdem, který vedl lehce z kopce, po stranách navíc byly naskládány ne zrovna kvalitní bariéry.
Tak právě tady Fabio Jakobsen málem přišel o život.
Do cíle se rval podél pravé bariéry, když mu cestu zablokoval Dylan Groenewegen. Byl z toho jeden z nejbrutálnějších cyklistických pádů posledních let.
„A pro mě jeden z nejemotivnějších okamžiků, jaké jsem za celý život zažil. Opravdu jsem si myslel, že Fabio umírá někde na silnici v Polsku. Média totiž přinášela i dost zkreslené informace. Fabio byl stabilizovaný, ne oživovaný, jak někteří psali,“ popisoval lékař týmu Yvan Vanmol.
Fabio Jakobsen (vlevo) a Dylan Groenewegen při kolizi v první etapě závodu Kolem Polska.
Výsledkem nicméně bylo vážné poranění hlavy, traumatické poranění mozku, dva dny byl Jakobsen v kómatu. V čelisti mu zůstal jediný zub, měl ochrnuté hlasivky. Kvůli mnohačetným zlomeninám v obličeji se podrobil několika rekonstrukčním operacím, tu poslední absolvoval v únoru.
„Když jsem přijel z Polska, nedokázal jsem se o sebe postarat. Rodina to pro mě udělala, proto je tak miluju. I pro ně je speciální vidět syna, bráchu, přítele takhle se ke sportu vrátit. I oni tomu pomohli, investovali do mě strašně moc času. Vždycky jim budu nesmírně vděčný,“ říká 24letý Nizozemec.
Jeho krajan Groenewegen, který od UCI dostal zákaz startů na devět měsíců, vinu uznal a trest přijal. Svého činu posléze litoval a na dálku se omlouval. Jakobsen totiž dlouho nebyl připraven se s ním setkat.
Groenewegena hlídala policie, po incidentu s Jakobsenem mu vyhrožovali smrtí |
„Dokážu pochopit, že i pro něj a jeho psychiku je celá tahle situace těžká. Chce se s tím vypořádat, já na to ale ještě nejsem připraven,“ prozradil Jakobsen ve vánočním rozhovoru. „Měl si lépe promyslet, jaké jeho počínání může mít důsledky. Jsme lidské bytosti, ne zvířata. Tohle je jen sport, ne válka, při níž neplatí pravidla. Tyhle sprinty ve stylu kamikadze musíme vymýtit. Snad bude tenhle incident sloužit jako precedens.“
„Ten pád už bude navždy černou kapitolou mé kariéry. Doufám, že to bude moudrá lekce pro všechny sprintery. Bedlivě sleduju Fabiův stav a doufám, že se jednou stoprocentně vrátí,“ vzkazoval Groenewegen.
Vrátil, ale trvalo to.
Nedokázal jsem se umýt, najíst se
Čtvrt roku po pádu se poprvé posadil na kolo. S přítelkyní Delore Stougjeovou ujel jen pár symbolických kilometrů, ale už to byl svým způsobem zázrak.
Vymýtit bezohledné sprinty ve stylu kamikadze, přeje si oběť Jakobsen |
„Byla to dlouhá cesta. Chtěl bych poděkovat všem lékařským specialistům, kteří mi na této cestě pomohli. Už se těším na další operaci v lednu. Do té doby začnu pomalu s tréninkem,“ psal na Twitter na konci listopadu.
Přítelkyně mu byla zvláště oporou. Hlavně v prvních týdnech po návratu domů z Polska se o něj vyloženě starala. Proto ji Jakobsen požádal o ruku, což přijala.
„Ze začátku jsem se nemohl sám ani umýt. Myla mě, krmila mě, starala se o mě. To mezi námi vytvořilo tak silné pouto… Když vás žena, kterou milujete, takhle podporuje, už žádnou jinou nechcete,“ usmíval se nizozemský cyklista.
Dál přitom pilně rehabilitoval, postupoval po malých krůčcích a pomalu přidával tréninkové kilometry.
„Pořád jsem si říkal: Jednoho dne to všechno bude v pohodě. Možná zítra, možná pozítří, možná za týden nebo za měsíc. Je to dlouhodobý proces. Ale v životě zažije každý vrcholy a pády. Někdo onemocní, já jsem spadnul. Pak je důležité mít kolem sebe lidi, kteří vám pomohou. Já to štěstí měl,“ líčil.
Už v lednu se zúčastnil tréninkového kempu ve španělském Calpe se všemi týmovými kolegy.
„Některé kluky jsem viděl poprvé od pádu. Bylo to emotivní pro mě a myslím, že i pro ně. Jít s nimi na trénink, trávit s nimi den, být s nimi na večeři... Normální věci se pro mě staly speciálními, hrozně jsem si to tehdy užil,“ popisoval.
Jakobsen se po pádu bál, že nepřežije: Bylo to velmi temné období |
Poprvé se také setkal s legendárním sprinterem Markem Cavendishem, vítězem 30 etap na Tour, který se do Quick-Stepu po čtyřech letech vrátil.
„A byl jsem to já, kdo byl poctěn, že jsem něčeho takového byl svědkem. Že jsem viděl, jak hluboko si člověk může sáhnout,“ líčil Cavendish. „I v 35 letech můžu pořád v cyklistice nacházet inspiraci. Je neskutečné vidět Fabia a uvědomit si, co všechno je ochotný podstoupit, aby mohl znovu závodit. Kolik touhy v sobě má a jak se nebojí, že bude znovu trpět.“
Splnění snu
V únoru absolvoval poslední operaci.
Do čelistí mu lékaři zavedli implantáty. Dal si týden pauzu od kola, než se k tréninku vrátil, a tentokrát už vše směřoval k návratu.
K tomu, aby si znovu mohl na záda připnout závodní číslo.
„U toho jsem sledoval všechny závody Quick-Stepu a líbilo se mi, když tým vítězil. Motivovalo mě to co nejdřív se vrátit. Jsem fakt pyšný, že v tomhle týmu jsem, protože s většinou kluků jsem v neustálém kontaktu, to spojení mezi námi je velmi silné,“ říká.
Po tom, čím si prošel, se pochopitelně změnil jeho pohled na svět.
Fabio Jakobsen (vlevo) po svém návratu na kolo.
„Stoprocentně. Jednoduché věci - čas s rodinou, týmem, jen takové to bavení se spolu, ježdění na kole - jsou pro mě teď nejúžasnější na světě. Vždyť já se týden nemohl vůbec hýbat,“ popisoval. „Už to, že se vracím, je pro mě splnění určitého cíle. Dalším cílem bude jednou zvednout ruce nad hlavu, vyhrát závod.“
Závod v Turecku přeje sprinterům. V roce 2019 tady pět ze šesti etap skončilo spurtem. Loni se kvůli pandemii závod nekonal, proto měl být letos o dvě etapy delší, příroda však plány hatí. Šancí pro nejrychlejší muže pelotonu však bude přesto spousta.
Jestli se do jejich souboje zapojí i Jakobsen?
Těžko říct. Pro něj už je vítězstvím, že se objeví na startu.
