Bilance čtyř umístění do 20. místa v úvodních čtyřech závodech sezony by určitě mohla být důvodem ke spokojenosti, jenže je tu dnes i velké „ale“ v podobě nepovedené třetí položky, že?
No, to je. Ani bych nehodnotil, že se mi dnes pocitově jelo o něco hůř než ve čtvrtek. To se stává, jak jdou závody rychle za sebou, takový méně optimální den vždycky přijde. Tím největším problémem byla opravdu ta třetí položka. Ta byla v mém podání až strašidelná, amatérská, úplně blbě provedená.
V televizním rozhovoru jste ji zhodnotil slovy: Já jsem hlupák.
Vždyť já tam jen manipulací a dobíjením nechal nějakých 25 vteřin. Bez nich by to bylo ve finále nějaké 12. místo v cíli, i se dvěma ranami mimo. Utekla mi tak spousta bodů. Nejvíc mě štve, že šlo vážně o diletantskou chybu. Nechci si jen sypat popel na hlavu, ale tohle je věc, která by se mi neměla stávat.
Co přesně se tedy při třetí položce přihodilo?
Největší problém byl, že jsem po první ráně nedovřel závěr do konce. Tím pádem nevylétl prázdný náboj ven, vzpříčil se v komoře a blbě se dobil druhý náboj. Tím, jak to bylo zašprclé, a já jsem závěr znovu otevřel, vyhodil se mi ze zásobníku i třetí náboj. Což jsem nezaregistroval. Proto jsem čtvrtou ránu vystřelil naprázdno a musel znovu dobíjet. Dublovaná chyba.
A navíc dvě rány mimo.
Právě. Ta položka byla celá rozházená. Jak jsem na ní byl dlouho, přicházel třes v nohách.
S problémy se závěrem přitom bojujete už tři sezony.
Nejvíc jsem se s tím pral předminulou sezonu. Naopak loni i letos v létě už to bylo dobré. Dnes, kdybych měl pátrat po příčině, bylo možná na vině i vysoké tempo ve třetím kole. Jak jsem se snažil jet vepředu kolem 10. místa, měl jsem toho při příjezdu na třetí položku fyzicky docela plné kopačky. I to mohl být jeden z důvodů, proč se mi pak to vše stalo. Na vině nebyla zbrklost, spíš jsem byl fyzicky na hraně, laktát byl vyšší, jemná práce mi proto odcházela a já udělal takové chyby.
Při závěrečné stojce jste naopak už opět předvedl čistou položku.
Za to jsem rád, že jsem se při poslední stojce zase vrátil do svého rozpoložení, což je pozitivní zpráva. Když vezmu dnešek celkově, ten závod nebyl špatný. Tři položky ze čtyř byly kvalitní za 0-1-0 a běh solidní, i když jsem trochu ztrácel. Jen ta jedna nepovedená stojka...
30 minut dobrých a 50 sekund při třetí položce zlých.
Jo, přesně tak bych stíhačku zhodnotil. Byl bych dnes určitě spokojený, kdyby nebylo těch 50 vteřin.
Dá se práce se závěrem v tréninku dokonale natrénovat? Nebo je v závodním transu přece jen vždy trochu jiná?
Já ji trénuji, i při suché střelbě. Přebíjím si, dělám takové pohyby ruky, aby se ramena co nejmíň rozhazovala. Vím, že mě v tomhle vždycky tlačila pata, proto téhle věci už dva roky věnuju velkou pozornost. Měl jsem tyhle potíže dřív relativně často. Teď přišly znovu po dlouhé době.
Ten kritický pohyb je vlastně o co největším sladění hlavy a ruky?
Jde o spousta faktorů, které ho ovlivňují, když ve vyšším laktátu koordinace odchází. Jedná se třeba o to, jestli se závěr otevře o tři nebo čtyři milimetry míň, o minimální nuance. Ten pohyb by měl být v uvozovkách automatický, jenže tentokrát byl o nějakých pět setin sekundy palec rychlejší než ukazováček a vrátil závěr dřív, než měl. Může se to zdát jako titěrnost. Ale my jsme profíci, takové hloupé chyby by se nám stávat neměly. Proto mě to tak štve.
Byla střelnice dnes přece jen zákeřnější? Přinejmenším v závodě ženských štafet to tak vypadalo.
Byla nejtěžší ze závodů, které jsme tu zatím jeli. Trochu se tu rozfoukává. Nějaké poryvy tam nastaly, ale já jsem měl docela dobré podmínky. Shodli jsme se s Ondrou Moravcem, že nulovat se dalo. Spíš hrálo roli, že šlo o první stíhačku, kolem vás lítala spousta nábojů, všichni se snažili zrychlovat práci, a proto byla střelba nervóznější.
Vyhrál Sebastian Samuelsson. A ženskou štafety ovládly sestry Öbergovy a spol. Až se nechce věřit tomu, co švédský tým zatím v této sezoně předvádí.
Já jel první kilák a půl Ponsiluomou - a neměl jsem proti němu šanci. S Lägreidem, Dollem nebo Fakem jsem se byl schopný držet. Ale Švédové jsou jinde. Podobně jsem neměl nárok, když mě ve druhém kole předjel Samuelsson. I Norové jsou z toho zaskočení, jak jsou teď Švédové odskočení. Po závodě jsem debatoval s Italem Lukasem Hoferem a ten mi taky říkal: Nechápu, jakou teď Švédové mají formu, jezdí přímo neskutečně. Všichni valí oči.
Mužské závody jsou hned mnohem napínavější.
A to je dobře. Na běžeckém lyžování také nikoho nebavilo, když v něm pořád dominovali jen Norové. Tuhle změnu kvituju. Samozřejmě by bylo lepší, kdybychom úplně vepředu byli i my, Češi, ale je to teď takhle a zlepšení Švédů navyšuje zábavnost Světového poháru. Před sezonou bych neřekl, že to bude zrovna Samuelsson, kdo nahradí Martina Fourcada v soubojích s Johannesem Bö, ale zatím to dělá. I když sezona je obrovsky dlouhá. Uvidíme, jestli nepřijde útlum. Pokud Švédové vydrží jezdit takhle skvěle celou sezonu, můžeme potom jen obdivně smeknout.
V neděli vás čeká mužská štafeta a vy si v ní zafinišujete. Opět platí, že pro tým v ní bude hranou slušného umístění osmé místo?
Jo, osmé místo je takové, za které nás nemusí úplně kritizovat, ale není to ani nic na chvástání. Pro mě je super výsledek ve štafetě do 6. místa. Věřím, že i na takové umístění tým máme. Dojet do 8. místa bereme, ovšem šestka, to je kvalita. I holky na ni dnes měly. Ale ten jejich závod byl bláznivý.