„Je strašná škoda, že to takhle dopadlo. Skupina byla hratelná, měly jsme strašnou kliku na los. Se Švédkami i Slovinkami jsme mohly vyhrát, taková šance se už nemusí opakovat. Jsem strašně moc zklamaná, tohle bude bolet dlouho,“ soukala ze sebe opora Andělů.
Rozhodla vaše nezkušenost?
Asi ano, bylo vidět, že Slovinky hrají Ligu mistrů už nějakou dobu a my tam byly poprvé s mladými holkami. Bylo vidět, že v některých chvílích se jim do střelby nechce a že si až tak nevěří. Ale všechno mají před sebou, musíme makat dál a příště být lepší.
Kdybyste vyhrály poslední zápas skupiny v Györu, pořád postoupit dál ještě můžete.
Jsme realistky. Viděly jsme, jak hrál Györ s námi doma, to byl masakr. Pokusíme se tam o zázrak, ale bude to u nich strašně těžké. Kdybychom obhájce porazily, byl by to asi skutečně zázrak.
Byla před klíčovým zápasem s Krimem v kabině nervozita?
Všichni o tom mluvili jako o nejdůležitějším zápase, možná se to na méně zkušených holkách mohlo podepsat. Chtěly jsme bojovat, bohužel Krim nám ukázal svou zkušenost, v nejdůležitějších okamžicích to zahrál dobře a my na to už nedokázaly odpovědět.
Vzhledem k tomu, že hala v Mostě nesplňuje parametry pro Ligu mistryň, se hrálo v chomutovském azylu. Mělo to na vaše výsledky nějaký vliv?
Možná jsme zvyklejší v Mostě, ale možná by to dopadlo stejně. V Chomutově to bylo pěkné, obrovská hala, skvělí fanoušci, atmosféra. Mrzí mě, že už to na jaře nezažijeme. Na druhou stranu je před námi Pohár EHF, uvidíme, jaké budeme mít soupeře. Třeba tam něco dokážeme a nakonec si řekneme, že to tak mělo být.
