Zemědělci utržili za rostlinnou produkci 91,05 miliardy korun, meziročně o necelé čtyři miliardy korun více. Za živočišnou produkci pak 52,6 miliardy, což bylo zhruba stejně jako předloni. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala to ukazuje na stále větší propad živočišné produkce. Problematické jsou hlavně nízké výkupní ceny prasat, dobře na tom ale nejsou ani chovatelé drůbeže nebo skotu.
Další peníze získali zemědělci z nezemědělských činností, kam patří zpracování komodit nebo služby.
Největší zaměstnavatelský Zemědělský svaz ČR dlouhodobě údaje statistického úřadu zpochybňuje. ČSÚ totiž do zisku ve výši 21 miliard započítává mzdy vyplacené majitelům podniků a jejich rodinám. „My zjišťujeme zisk podle účetního standardu ČR, kdežto ČSÚ podnikatelský důchod, do něhož je započítaná i osobní spotřeba fyzických osob, tedy příjmy vlastníků firem,“ tvrdí mluvčí svazu Vladimír Pícha.
Stát dá 80 tisíc na prasnici, vyplatí až 100 milionů korun jako krizovou pomoc |
Zisk proto podle svazu naopak klesl o 800 milionů korun na 9,1 miliardy, zemědělci průměrně vydělali 2 600 korun na hektar. Podle svazových statistik klesá zisk setrvale od roku 2014, kdy dosáhl více než 13 miliard korun.
„Na hospodářském výsledku se podepsal především téměř raketový růst nákladů a stagnace cen živočišné produkce. Tyto negativní vlivy nedokázal vyrovnat příznivý vývoj cen některých rostlinných komodit,“ řekl předseda svazu Martin Pýcha.
Podle svazu si nejlépe vedl Středočeský kraj, kde zisk na hektar činil 3 279 korun, naopak nejhorší výsledky 1 340 korun na hektar dosahují zemědělci v Plzeňském kraji. To je podle mluvčího Píchy dané tím, že na Plzeňsku je větší koncentrace živočišné výroby, ve středních Čechách se naopak pěstují dlouhodobě nejvíce rentabilní rostlinné komodity – obilí a řepka. Ve zbytku regionů ziskovost hodně určuje úrodnost půdy.
Komora: Ukrajinci odešli ze zhruba desetiny zemědělských podniků |
Tržby nejvýrazněji klesly podle dat ČSÚ producentům brambor, a to o skoro 17 procent na 2,8 miliardy. Pěstitelé si loni stěžovali na slevové akce v supermarketech, kvůli kterým prodávali do řetězců brambory i za tři koruny za kilogram. O necelou desetinu šly dolů tržby za prasata, protože tento sektor sužují nízké výkupní ceny.
Dotace na výrobu přitom loni dosáhly 36 miliard korun, meziročně se tak zvýšily o 3,2 miliardy a stanovily nový rekord. Hrubá přidaná hodnota v základních cenách se naopak snížila meziročně o necelých 600 milionů na 50,6 miliardy korun. Výdaje na energie a maziva stouply o 12 procent na 15,9 miliardy, náklady na krmiva pak o čtyři procenta na 37,1 miliardy korun.
Letos svaz očekává další zhoršení hospodářských výsledků, hlavně kvůli růstu energií a mzdových nákladů. Podle údajů Agrární komory ČR ze začátku týdne vzrostly meziročně u některých zemědělců náklady na plyn o 700 procent, ceny elektřiny vyletěly nahoru o půlku, mzdové náklady pak o pět procent. Toto zvýšení na platech je ale prakticky jenom kvůli navýšení minimální mzdy, podle komory si lidé začínají říkat o přidání až nyní.
