Spolu s přímou podporou stát hodlá uspíšit vyplacení 70 procent dotací u dalších podprogramů, aby měli chovatelé dostatek hotovosti na nákup stále dražších energií. Dohromady stát podle ministra letos vyplatí chovatelům prasat 1,2 miliardy korun.
Nyní se nedá odhadnout, co dotace způsobí a jestli se propad chovaných prasnic zastaví. Bude podle něj záležet na vývoji cen, řekl MF DNES ředitel Svazu chovatelů prasat ČR Jan Stibal.
Podle Agrární komory se loni v Česku chovalo kolem 90 tisíc prasnic, v prvních měsících tohoto roku jich bylo o desetinu méně. To se v budoucnu odrazí i na počtu prasat porážených na maso.
Chovatelé ztrátové chovy dříve dotovali z peněz za řepku nebo obilí. Výkupní ceny jsou v současnosti podle údajů Agrární komory ale nejnižší od roku 1994, přitom náklady stále rostou.
Vzhlížení k evropské dotaci
Výše nové podpory se má pohybovat mezi 35 a 80 tisíci korun, o konkrétní částce rozhodnou specifika provozu. Podle Stibala se podobné dotace vyplácely už v roce 2011, kdy vládla na ministerstvu ODS. „A loni na podzim přišel program znovu notifikovaný z Bruselu,“ dodal.
Ministr Nekula má za to, že je třeba ještě zvýšit takzvanou užitkovost chovů. Podle ředitele svazu je v ní ale Česko už dnes mezi pěti nejlepšími zeměmi Evropy.
Chovatelé zatím upínají další naděje v to, že se Evropská unie domluví na programu, který by byl obdobou takzvaného Agricovidu, z něhož mohly členské státy hradit část ztrát, které způsobila pandemie. V něm by se mohla zemědělcům „vrátit“ část peněz vydaných za vzrůstající ceny energií. „K dispozici jsme takový dotazník už měli, ale jak to bude přesně vypadat a zda se to vůbec spustí, nikdo neví,“ doplnil Stibal.
Zatím je podle něho jedinou jistotou, že část chovů se ještě zavře. Dál bude záležet nejenom na sumách, které budou podniky platit za energie, ale také za obiloviny, které chovatelé používají jako hlavní krmivo pro vepře. V současnosti stojí i 8 500 korun za tunu, kdežto loni se cena pohybovala kolem 4 500 Kč.
Za současnou situací na trhu stojí podle ministerstva zemědělství především Čína. Ta odmítá nakupovat maso z evropských států, kde se vyskytl africký mor prasat, takže se na trhu nahromadily přebytky ze Španělska, Nizozemska nebo Německa. A ceny spadly.
Ministr Nekula o výkupních cenách prasat opakovaně jednal v Bruselu, ale k celoevropskému řešení zatím Evropská komise nepřistoupila. Proto je nyní podle něj nezbytné českým chovatelům pomoci, aby alespoň nějaké chovy přežily. Nerozhoduje se prý o tom, zda se podaří situaci stabilizovat, ale o tom, v jakých státech budou chovy nadále fungovat.
„Zemědělství není jako automobilový průmysl – nejde ho vypnout a pak jednoduše obnovit,“ vysvětlil ministr. Dlouhodobě se například hovoří o nemožnosti otevřít nové chlévy kvůli odporu místních obyvatel v regionech, kteří nechtějí „zapáchající“ sousedy.
Vepřové si přitom stále drží výlučnou pozici v tuzemském jídelníčku. Průměrný Čech ho ročně sní kolem 43 kilogramů, což je nadpoloviční většina celkové spotřeby veškerého masa. Většina se však dováží ze zahraničí – podle odhadů ministerstva zemědělství činila loni soběstačnost v kategorii vepřového 51,2 procenta.
Dopady války pociťují firmy napříč Evropou, včetně chovatelů prasat |
Chovatelé ztrátové chovy dříve dotovali například z peněz za rostlinné komodity, jako je řepka nebo obilí. Výkupní ceny jsou v současnosti podle údajů Agrární komory ale nejnižší od roku 1994, přitom ceny vstupů stále rostou.
Vepřové si přitom stále pevně drží výlučnou pozici v tuzemském jídelníčku. Průměrný Čech ho ročně sní kolem 43 kilogramů, což je nadpoloviční většina celkové spotřeby veškerého masa. Republika přitom dováží velkou část masa ze zahraničí, podle odhadů ministerstva zemědělství činila loni soběstačnost 51,2 procenta.
