V Rozvadově se otevřelo muzeum železné opony, stojí v bývalé celnici

Na starém hraničním přechodu v Rozvadově na Tachovsku vzniklo více než 20 let po pádu železné opony její muzeum. Nabízí stovky dokumentů a předmětů spojených s kdysi neprostupnou hranicí mezi Východem a Západem. Návštěvníci tu mohou vidět i unikát - telefon, který zajišťoval přímé spojení prezidenta Gustáva Husáka s Moskvou.

Podle Václava Vítovce z nadace Železná opona, která za muzeem stojí, byl právě Rozvadov nejznámější bránou na Západ a symbolem ostrahy a kontrol.

Muzeum v celnici

Muzeum železné opony našlo po letitých peripetiích zázemí v budově někdejší celnice, jen pár desítek metrů od míst, kde 23. prosince 1989 německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher se svým československým protějškem Jiřím Dienstbierem společně přestřihli ostnaté dráty.

"Železná opona byla děsivou bariérou, která neměla v historii lidstva obdoby. Rozvadovské muzeum nemluví o individuálních příbězích, ale o nefunkčnosti celého systému. Soustřeďuje obrovské množství událostí na 320 metrech čtverečních a jeho součástí je místnost vzpomínek a meditace," řekl Vítovec.

V expozici je k vidění 800 fotografií, mezi nimi řada dosud nepublikovaných, 550 různých exponátů od zbraní, přes odposlechovou techniku či kus ostnatého drátu, až po reálie socialistického Československa.

"V počítači máme 500 Gb dokumentů a fotografií, shromáždili jsme 700 knih z dob socialismu, je tu i kino s historickými dokumenty," líčí další ze spoluautorů expozice, pražský fotograf Milan Linhart.

Exponáty se podařilo podle jeho slov získat z mnoha zdrojů - od firem, které likvidují armádní techniku, od známých a kamarádů, nebo v army shopech. K unikátům patří telefon československých prezidentů pro spojení s Kremlem nebo ruské odposlechové zařízení.

Muzeum ukazuje celý tehdejší systém

Autoři muzea prý budou usilovat také o to, aby získali nůžky, jimiž kdysi Genscher s Dienstbierem stříhali dráty v Rozvadově a do budoucna má pozornost návštěvníků lákat také maketa atomové bomby.

Expozice začíná připomínkou první světové války, kterou autoři prezentují jako první impuls a příčinu problémů, vedoucí k rozdělení světa železnou oponou.

"Jsou tu samostatné celky věnované 50., 60. a 70. létům, studené válce... Chtěli jsme ale ukázat, že železná opona nebyly jen ostnaté dráty, že to byl systém, který pro obyčejného člověka začínal domovním důvěrníkem, kádrovákem v práci, sledováním a odposlechy. Ukazujeme, jak se to dělalo a čím se to dělalo," doplňuje Linhart.

Muzeum mělo původně vzniknout v mnohem větším měřítku na šumavské Kvildě, mělo stát až sto milionů korun a mít světový význam. Nedohoda o pozemcích a vzájemné antipatie mezi iniciátory muzea a místními politiky však velkolepě odstartovaný projekt zastavily.

"Chci připomenout, že idea muzea je výhradně soukromou iniciativou," řekl v sobotu Václav Vítovec s tím, že na projekt nešly žádné dotace. "Základní kámen z Kvildy, na který kdysi poklepaly stovky lidí, jsme převezli do Rozvadova a máme ho tady," dodal.

Sobotní slavnostní otevření muzea zahájila videonahrávka předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka, který nad akcí přijal záštitu.