Co říkáte na to, že ČSBS ocenil komunistického poslance Zdeňka Ondráčka?
Přiznám se, že mě to už ani tolik nepřekvapilo. Spíš jsem měla za poslední roky pocit, že více už klesnout Český svaz bojovníků za svobodu nemůže, teď sledujeme, že ano. Vyznamenat člověka, který aktivně vystupoval v roce 1989 proti demokracii, je facka pro skutečné bojovníky. Těch, co bojovali za druhé světové války, rychle ubývá a tak se obracíme stále více na politické vězně zejména z padesátých let.
Dnes jsem hovořila s tetou, Miluškou Havlůjovou narozenou v roce 1929, která nejprve aktivně bojovala v rámci Květnového povstání a následně v padesátých letech byla vězněna komunistickým režimem za svou odbojovou činnost. Po dlouhou dobu byla členkou ČSBS, před dvěma lety ukončila své členství. Odešla včas - jak by mohla sedět na slavnostních akcích ČSBS vedle takových lidi jako je komunistický poslanec Ondráček?
Jakou roli by měl podobný svaz plnit a jakými aktivitami by se měl podle vás zabývat?
Zvlášť v letošním jubilejním roce, kdy si připomínáme sto let republiky, bych očekávala, že ve svých řadách najde osobnosti, které je hodno následovat, osobnosti, které by i dnes mohly být vzorem. Připomenout jejich osudy, které jsou často pozapomenuté.
Bohužel hledání v jejich řadách je více než obtížné, zvlášť po tom, co mnoho válečných veteránů a politických vězňů před dvěma lety opustilo organizaci. Dále by se činnost měla zaměřovat na důstojné zabezpečení pietních aktů a péči o nejstarší členy. Vzhledem k tomu, že se často akcí osobně zúčastňuji, jsem svědkem toho, že bývá přesila vojáků z čestné stráže, nikoliv hostů z řad veřejnosti. Chybí pozvání pro žáky a studenty okolních škol, pozůstalé, sympatizanty. Chybí osvěta a zbylo jen „tupé“ kladení věnců u pomníků, které jsou de facto díky tomu mrtvé.
Stále častěji se spíše utvrzují v tom, že vedení ČSBS jde hlavně o možnost cestovat, zviditelňovat sebe a využívat výhod spojených s funkcemi, například využívat služební auto.
V minulosti jste kritizovala politizaci ČSBS, spadá do této kategorie samotné oceňování aktivních politiků?
Samozřejmě. Má poslední kritika vyznamenávání politiků proběhla na sjezdu ČSBS v červnu 2016, kdy byl vyznamenán mimo jiné Jindřich Forejt a prezident Miloš Zeman (dvě ocenění ČSBS podle Havlůjové prezident dostal v průběhu dvou měsíců, což sám údajně komentoval slovy: „za co? vždyť já ho dostal už v květnu“, pozn. red.). Seděla jsem tenkrát ve druhé řadě a vše poslouchala. Ihned jsem vystoupila s příspěvkem, že vyznamenání nebylo projednáno na ústředním výboru, jehož jsem tenkrát byla členkou, a rovněž na sjezdu nebylo řečeno, za co se vyznamenaným uděluje.
Babiš nepodpoří, aby svaz, který vyznamenal Ondráčka, dostal 6,3 milionu |
Pana Forejta jsem samozřejmě znala z pietních aktů, kde působil za Hrad jako protokolář, avšak dodnes si nejsem vědoma ničeho, co pro ČSBS či připomínání historie vykonal nad rámec plnění své pracovní náplně, což jsem rovněž sdělila na schůzi ČSBS.
A tak bychom mohli pokračovat pěkně dlouho. Paradoxem pak bylo, že jednotlivé místní organizace si musely kupovat vyznamenání pro své členy. Vzpomínám například na vyznamenání pro pana Jiřího Šmída od nás, ze ZO Slaný, byl odsouzen za šíření a poslech londýnského rozhlasu za 2.světové války, konec války prožil při pochodu smrti z Malé pevnosti Terezín a to s tyfem. Vyznamenání pro něj jsme museli zaplatit z členských příspěvků, protože nám bylo sděleno, že nejsou finance na ražbu. Je to paradox. Ústřední výbor za medaili pro Ondráčka neplatí, jde to ze státní dotace od ministerstva financí a těch příkladů je více.
Předáváte ve Spolku pro zachování odkazu českého odboje také vyznamenání?
V letošním roce jsme se rozhodli předat zejména našim nejvýznamnějším členům pamětní plaketu společně s pamětním listem u příležitosti 100 let od založení Československa. Kromě politických vězňů, válečných veteránů a sirotků po obětech válek obdrží in memoriam plaketu spisovatel a scenárista Zdeněk Mahler, předseda Společnosti Václava Morávka Pavel Pobříslo, nebo představitel Sokolské župy Budečské Miroslav David. Jedná se o osobnosti, které svým celoživotním postojem a aktivitami posilovaly a posilují národní hrdost.
Svaz bojovníků za svobodu ocenil komunistu Ondráčka pamětní medailí |
Mají vyznamenání vůbec smysl?
Ocenění pro lidi, kteří si to zaslouží, je důležité. Není to tak dlouho, co umíral jeden z posledních bojovníků z druhé světové války, který krátce před smrtí prosil ženu, ať hlavně připraví vyznamenání, které chce mít na pohřbu. Pro ty lidi je to jakési potvrzení toho, že jejich aktivity a postoje měly smysl, byť o tom leckdy mohli pochybovat - důsledkem jejich zapojení do odboje například byli k smrti odsouzení jejich rodinní příslušníci.
Když jste ještě byla členkou ČSBS, kdo rozhodoval o udělení vyznamenání? Projednávaly se návrhy?
Pokud se rozhodovalo o udělení ocenění na místní úrovni, vždy musel nejprve přijít návrh od základní organizace, tento návrh musela projednat okresní organizace a nakonec z ústředí přišlo vyrozumění. Po uhrazení poplatku bylo zasláno vyznamenání.
Na úrovni ústředního výboru tomu bylo jinak. Předseda Vodička rozdával vyznamenání komu a kdy chtěl. Někdy to bylo odůvodněné, pak jsme se ovšem dozvídali také často z médií, že vyznamenání obdrželi političtí reprezentanti včetně prezidenta Zemana či bývalého prezidenta Klause bez dostatečného zdůvodnění.
Gabriela Havlůjová kritizuje vedení ČSBS opakovaně (9. 11. 2016):
