Je správné chovat se tak, abyste odmítnutí nemusela zažívat. Ale pravda je taková, že zcela vyhnout se mu nedokáže nikdo. Alespoň párkrát se to prostě stát musí. A ano, není to vůbec příjemné.
Vždyť podle vědců odmítnutí spouští v mozku úplně stejné procesy jako fyzická bolest. I proto si člověk mnohdy vsugeruje, že nic podobného už nechce prožívat. Pokud tomu podléhá v běžné míře, je vše v pořádku.
Někoho ale strach z odmítnutí pronásleduje. Aby ho nezažil, předstírá, že je někdo jiný, schovává se i sám před sebou a každý den je naplněný falší a přetvářkou. Nic se tím ale nezlepší, naopak.
Tento ochromující pocit se časem jen zhoršuje a pokud se s ním nic nedělá, dokáže přerůst ve velké psychické problémy. A to je přesně to, čemu chceme předejít. Zbavit se ho totiž můžete i vy sama - chce to jen naučit se pracovat sama se sebou.
Začněte tím, že nastavíte světu kolem zrcadlo. Uvidíte v něm, že odmítnutí je běžná zkušenost každého člověka. „Stejně tak i strach z něj zažívají nějakým způsobem všichni, jen mu někteří tolik nepodléhají,“ přikyvuje psychoterapeut Brian Jones.
Za odmítnutí se totiž dají požadovat běžné situace, které jsou pro mnohé normální. „Mezi nejčastější patří třeba to, že přítele pozvete někam na drink a on se ani neozve zpátky. Klasikou je pak to, když lákáte dívku na rande a ona vám dá košem. Stejně obvyklé je i nedostat pozvánku na třídní večírek,“ vypočítává odborník.
Původ všeho zlaStejně jako mnoho špatných vlastností i tato má často původ v dětství. Mnohdy jí trpí lidé, kterým rodiče všechno zakazovali, vůbec jim nenaslouchali a nedávali jim prostor. Ale pozor - na druhou stranu se do této spirály dostanou také jedinci, kteří všeho měli naopak až moc. Rodiče je rozmazlili, neustále jim tvrdili, jak jsou dokonalí a oni pak neustáli srážku s realitou, kdy vyšlo najevo, že tak skvělí zase nejsou. Dalším důvodem bývá také nízké sebevědomí anebo špatné a stále se opakující předchozí zkušenosti (které ke snížení víry v sebe logicky také vedou). V neposlední řadě je to upínání se na nesprávné lidi. Zvláště partner, ale také přátelé jsou pro člověka určující. Pokud přilne k někomu, kdo ho sráží a nikdy se podle něj neřídí, pak je pro něj velice lehké dostat se do stavu, že se bude bát z jeho dalšího odmítnutí. A to určitě přijde. |
V tomto světle už pro vás strach z odmítnutí nebude tak zákeřným nepřítelem. Už jen proto, že na něj zjevně nejste sama a pak ho přece dobře znáte, takže si s ním budete umět poradit.
Katastrofický kruh vyčerpává
Druhým krokem je nic si nenalhávat. „Lidé často strach skrývají, zakazují si na něj myslet a rozhodně ho nepřiznávají často ani sami sobě. Hledají výmluvy, aby nemuseli přiznat skutečnou příčinu trapnosti, kterou hluboko v sobě mají,“ popisuje to Jones.
Jenže to, co si nepřiznáte, nemůžete nikterak ovlivnit ani s tím bojovat. A tak to ve vás stále zraje a zvětšuje se to. „Jakmile ale otevřete oči a podíváte se na sebe pravdivě, jste na správné cestě, jak se se vším poprat,“ tvrdí expert.
Pak nastává bod zlomu. Musíte se dostat z čehosi, čemu odborníci říkají katastrofický kruh. Vysvětlíme to na konkrétním příkladě. Řekněme, že se hlásíte do nějakého kurzu na univerzitě. Abyste se tam dostala, musíte prokázat své znalosti. A vás najednou napadne, že to nedokážete, oni vás nevezmou a budete muset to samé absolvovat zase další rok. Právě jste vstoupili do kruhu, který vás začíná obmotávat.
Běžné znaky chováníStavy, které námi popisované osoby zažívají, jsou všudypřítomné. A vedou je k jistým vzorcům chování, které je pro ně určující. Co je jim blízké?
|
Jako druhá se totiž ve vaší hlavě objeví další zákeřná myšlenka: vždyť vy pravděpodobně neuspějete ani ten další rok. A příští také ne. No a najednou se přestanete snažit, protože je jasné, že nemáte šanci. A to je největší nebezpečí strachu z odmítnutí - ona rezignace. Tím přestáváte žít a začínáte přežívat.
„Vystoupit z tohoto kruhu je velice složité. Člověk totiž musí jít proti sobě. Přinutit se do akce i přesto, že se mu nechce. A zkoušet to tak dlouho, než nakonec uspěje,“ vysvětluje Brian Jones.
Proto je dobré stanovit si takových úkolů více, protože tím zvyšujete pravděpodobnost, že se některý povede. To vám zvedne sebevědomí a pomůže pomalu zdolávat i další mety.
Abyste dokázala se strachem z odmítnutí bojovat účinně, musíte ovšem jít od těch nejspodnějších míst. Napište si na papír pořadí toho, co vás v tomto ohledu děsí nejvíc. Jeden člověk řeší odmítnutí v práci, jiného straší marné randění, další je příliš závislý na úsměvu od přátel.
Až budete mít tak pět položek, soustřeďte se na odstranění té zdánlivě nejjednodušší. A pak postupujte směrem nahoru. Tím, jak získáte zkušenosti, se vám i těžší cíle budou lépe zvládat.
A jednu věc si rozhodně zakažte. „Největším zabijákem je vnitřní negativní samomluva. Tou trpí úplně každý, kdo má problémy se zmiňovanými pocity,“ říká specialista.
Když nastane chvíle odmítnutí, onen hlas se hned ozve. A co říká? „To bylo jasné, že se to stane. Copak tobě by se mohlo něco povést? Jsi neschopná a vždycky budeš, tak už se s tím smiř!“ tyto a podobné věci ničí lidskou důvěru v sebe sama a také respekt, který by uvnitř měl každý mít.
Proto je to tak těžké. V bitvě se strachem z odmítnutí totiž nebojujete proti okolnímu světu, ale jen proti sobě. A taková válka bývá dlouhá a vyčerpávající. Ovšem při troše snahy jednou skončí a váš svět opět zalije slunce.
Kde se to nejvíce projevíStach z odmítnutí ovlivňuje každodenní život v podstatě na všech frontách. Jsou ale oblasti, které psychologové řeší nejčastěji. Jaké to jsou?
|
