Dávno víme, že negativní myšlení škodí, ale možná jsme netušili, jak moc. Představte si, že jste připojena na přístroj, který dokáže skenovat a rovnou nahrávat nervové změny ve vašem mozku. Kdesi v zorném poli se vám na méně než sekundu promítne napsané slovo NE. Vy byste ho možná stěží zaznamenala ve vědomí, ale lékař, obsluhující přístroj, by viděl náhlé vyplavení více než deseti stresových hormonů. Stresové hormony a neurotransmitery blokují logické uvažování, zpracování jazyka, komunikaci a další funkce mozku, které by z vás mohly dělat příjemnou a společenskou bytost.
Pouhý pohled
Podrobné skeny mozku nyní prozrazují, jakou moc a sílu slova opravdu mají a jak ledabyle a možná i nebezpečně s nimi zacházíme. Pouhý pohled na seznam negativních slov stačí k tomu, aby se člověk se sklony k lehkým depresím a úzkostem (tedy asi tak polovina lidí na západě) začal cítit okamžitě hůř.
Zdá se, že někteří lidé jsou od přírody citlivější (proto jsou možná depresivnější – prostě vidí a cítí víc nebo více reagují). Záleží také na tom, zda má mysl „lepivé“ tendence, tedy zda si negativní zkušenosti přehrává stále dokola, či zda je dokáže nechat projít a pustit. Čím víc se v negativní zkušenosti babráme, tím hlubší a horší dopad na nás bude mít. Některé rány osudu jsou tak velké, že si zkrátka nemůžete pomoct, říkáte si možná. Třeba vám pomůže zjištění, že opakování a přehrávání negativních zkušeností, myšlenek a slov má hluboký dopad nejen na vaše emoce a pocity, ale také na obsah vaší paměti. Představíte-li si svůj vnitřní svět jako obří zámek s mnoha komnatami, je to, jako byste čím dál víc pokojů malovala černě.
To je jen začátek dominového efektu: takové vnitřní nastavení narušuje váš spánek, chuť k jídlu (ať už je reakcí nechutenství, nebo naopak žravost), ale z dlouhodobého hlediska i schopnost prožívat štěstí a spokojenost. Jako byste to sama sebe pomalu, ale jistě odnaučila.