V jaké fázi přípravy do závodu půjdete?
Myslím, že v té nejbolestivější. Týden zpátky mi skončila ta opravdu objemová příprava. Teď se to přetáčí malinko do rychlosti, ale zároveň je těch tréninků furt hodně, takže člověk je v takovém permanentním zakyselení a hrozně to bolí. Zvlášť ta změna, kdy tělo na to má, ale v rukou není taková výbušnost, kterou zatím hledám.
Co bolí nejvíc?
Ruce. Tělo teď bylo zvyklé na dlouhodobější pohyb na vodě, ale ne s takovou intenzitou. Teď je sice připravené na velké porce, ale jde se do toho rychleji a kyselina mléčná se vyplavuje v hrozně velkém množství. Někdy přijdu z tréninku domů, lehnu na gauč a jsem úplně hotový. Ale na druhou stranu, já se na to těšil. Bylo to už dlouhé, stereotypní, pomalé a já se těšil, že až se oteplí, tak začneme jezdit do rychlosti. Pak forma letí poměrně rychle nahoru, což je vždycky hrozně dobrý pocit, když po útlumu se člověk cítí lehký, rychlý. To si moc užívám.
I pěkné počasí vám pomáhá?
Pomáhá, konečně se oteplilo a na vodě mě to výrazně víc baví. Navíc jsem se seznámil s mou olympijskou lodí, kterou jsem vyměnil po dvou letech. Ta stará už byla dost obouchaná, chovala se trochu jinak. S novou jsem se trochu déle sžíval, ale teď si všechno sedlo, moc mě to baví. Věřím, že i tady z toho tréninku dokážu zajet pěkný výsledek.
V čem se nová loď liší od té staré?
Ten tvar by měl být stejný, nicméně ta loď, kterou jsem měl, vyšla z formy jako jedna z prvních, tahle vyšla třeba až čtyřstá. Ta forma samozřejmě pořád pracuje, takže nějaká lehká tvarová změna tam může být, ale ne nijak velká. Hlavní změna je prostě v tom, že ta předchozí už byla poškrábaná, hrany zadku, které určují rychlost točení, byly oprýskané a ta loď měla větší tření o vodu. Ve všem byla trochu línější. Nová je vzadu jak žiletka, takže se otočí na jeden záběr a já někdy nestíhám. Taky to rychleji jede… Normální člověk by asi změnu nepoznal, ale my, jak jsme zvyklí co nejvíc vodu cítit, tak ta změna je poměrně velká. Chvíli trvá, než se s tím člověk sžije. Ale mám ji měsíc, zvykl jsem si, moc mě to baví.
Kolik s novou lodí můžete na těch 90 vteřinách získat času?
Je otázka, jestli to vůbec něco udělá (smích). Před Riem mi přesně takhle přišla olympijská loď, chvíli jsem na ní jezdil a pak jsem řekl, že není stejná a že na ní nepojedu. Na olympiádě jsem jel na rok staré lodi. Tak to je, někdy máte starší radši. Ale tuhle jsem už měl rok na půdě, jen jsem jí nevytahoval, ale věděl jsem, do čeho jdu. Reálně se nedá říct, kolik času to na trati udělá, ale prostě se chová jinak, rychleji, líp klouže, líp se točí, jen to člověk taky musí dokázat uřídit.
V Troji z tréninkové dřiny. Prskavec a spol. vstupují do Světového poháru |
Když tady mluvíte o Riu, nebál jste se po těch zkušenostech takhle před olympiádou přesedlat?
To právě byl ten rozdíl, že jsem ji tentokrát měl doma déle a měl jsem ji otestovanou. Párkrát jsem na ní byl a věděl jsem, že se ta loď chová plus minus stejně, jen si bude potřeba zvyknout trochu na jiné náklony a že se bude točit rychleji, pojede rychleji dopředu. Ale šel jsem tomu naproti, a navíc jsem si ji nedělal v žádném olympijském designu. Vždycky jsem říkal, že když si člověk staví loď na olympiádu a má jiný design, ten olympijský, tak to nikdy nedopadne. Takhle jsem to měl v Riu, kde jsem pak na ní ani nejel, takže jsem si udělal jenom modrou loď. Budu vypadat v podstatě stejně jako na jiných závodech.
Kdyby se závod Světového poháru v tomto termínu konal jinde než v Česku, jel byste ho?
Ne, ne, nejel bych nic. Evropa byl jediný závod, který jsem chtěl jet, a tím, že je svěťák doma v Praze, tak ten jedu vždycky. Na další svěťák už ale nepojedu, všechno cílím na olympiádu a jsem rád za každý volný den, protože to teď fakt hodně bolí. Snažím se dát maximum do přípravy a věřím, že to nevyjde vniveč.
Co od sebe v Praze čekáte?
Nějakou pěknou jízdu, že se mi to povede. Ale těžko říct. Rozhodně nemůžu mít nejvyšší ambice jako loni, protože to jsem byl v top formě a bylo to něco jiného, největší závod sezony. Teď jsem si mohl vybrat, jestli se soustředit částečně i na závody před olympiádou, nebo jet vabank jeden závod a směřovat přípravu jen k tomu. Já se takhle rozhodl, cítil jsem, že je to správně, že Světových pohárů i mistrovství světa bude spoustu, ale olympiád už moc jet nemusím. Proto jsem si vybral tuhle cestu. Uvidíme, jestli to bude ta správná.
Jsme magoři od vody, souhlasí Prskavec. Ale když se děti praly, odcházel |
Do Tokia pojedete v jiné roli. V roli obhájce medaile. Bude to jiné, těžší?
Asi ne, do každého závodu se musí jít s tím, že se jede od nuly. Žádný předchozí úspěch na to nemá vliv a já se snažím se připravit co možná nejlíp. Na jednu stranu cítím odpovědnost za celý český mužský kajak, protože jsem si musel nejdřív tu místenku vyjet před takovými borci jako Vítek (Přindiš), Vávra (Hradilek) nebo Tuňák (Ondřej Tunka). Chtěl bych, aby se mi to na olympiádě povedlo, aby kluci mohli říct, že jsem je hájil dobře. Když se to nepovede, asi nebudou naštvaní, ale beru to jako prioritu sezony, proto trpí ty ostatní závody.
Trať v Tokiu podle prohlídky nepatří k ideálním. I vy závodníci jste se snažili prosadit změnu trati, povedlo se?
Od závodníků šel docela silný apel, schválilo se, že se trať změní. Poslední informace, které mám, jsou, že týden předtím, než se do Tokia vypravíme, by se trať měla změnit od půlky dolů. Nevíme, jestli to tak bude, nebo ne, už se tím nezabýváme.
Co je na ní třeba špatně?
Jsou tam fakt všechny překážky, které Japonci nakoupili, což je nesmysl. Spousta z nich je tam navíc, my už s tím ale nic dělat nemůžeme, udělali jsme maximum. Teď už jen záleží, jestli někdo z Mezinárodní kanoistické federace dostane povolení do Tokia odcestovat dřív. Je tam totiž ještě jeden faktor – na té trati budeme mít strašně málo tréninků, zato Japonci, i když nepatří mezi největší favority, tam trénují dva roky, což se nám taky nelíbí. I proto budou chtít, aby se trať aspoň trochu změnila. Aby ta jejich výhoda nebyla tak velká.
