Na kole za nejhezčími vodopády Jeseníků

Jeseníky jsou hned po Krkonoších druhou nejvýznamnější vodopádovou oblastí na území České republiky. Na rozdíl od ostatních regionů se k mnohým vodopádům můžete vydat bez problému i na kole.

K vodopádu v Divokém dole se dostanete jen pěšky, k většině vodopádů Jeseníků lze ale dojet i na kole. | foto: Martin Janoška, iDNES.cz

Příhodné podmínky pro tvorbu vodopádů v Jeseníkách poskytují zejména strmé svahy, které mají svůj původ v tektonickém výzdvihu pohoří v mladších třetihorách. Zdvih vyvolal intenzivní zahlubování vodních toků doprovázené silnou zpětnou erozí. Vznikla tak velmi strmá údolí Desné, Opavy, Bělé a Moravy, na jejichž bočních přítocích, stékajících ze strmých horských úbočí, vznikla většina vodopádů.

Stačí se vyklonit z kola

Podíváte-li se do podrobné mapy, v oblasti Králického Sněžníku najdete porůznu rozsety minimálně čtyři vodní toky s výskytem významných vodopádů či kaskád. Jedna z nich se nachází pod obcí Žleb nedaleko Hanušovic, odkud vyrazíte po silnici směr Králíky. Asi po třech kilometrech vás pravostranná odbočka nasměruje do úzkého zalesněného údolíčka, či spíše rokle.

Asi po půl kilometru se náhle těsně u silnice objevuje skalní stěna a potok mizí v malé úzké soutěsce. V podstatě se stačí jenom vyklonit z kola a nahlédnout do minikaňonu, v němž vodní proud překonává dva skalní stupně. Horní má výšku zhruba dva metry, dolní je vyšší a měří přibližně pět a půl metru.

Lepší je však sestoupit z kola, spustit se do rokle a prohlížet si vodopád zespodu. Zajímavé na něm je, že padá šikmo do štěrbiny ve skále, což má na svědomí velká puklina ve skalním masivu.

Podobné vychýlení vodopádového proudu po výrazné šikmé puklině lze pozorovat na kaskádě Malé Moravy nad obcí Sklené. K lokalitě lze opět velmi snadno dojet na kole – stačí se vrátit na hlavní silnici, pokračovat směrem na Králíky a po 8 km odbočit vpravo. Kaskáda se nachází v lese za posledními domy, orientačním místem je serpentina lesní cesty, z níž je již slyšet zřetelný hukot. Klikatící se kaskáda překonává celkovou výšku asi 7 m.

Podél Prudkého potoka jenom pěšky

Nejznámější vodopádovou lokalitou v oblasti Králického Sněžníku je Prudký potok na východních svazích pohoří. Prudký potok, na němž se podle většiny map nachází několik vodopádů, je opravdu prudký. Jeho koryto je na horním úseku v délce asi 4 km prakticky v celé délce skalnaté a množství drobných peřejí a kaskád se tady ani nedá spočítat.

Prudký potok stéká z nejvyšších partií Králického Sněžníku z oblasti hory Sušiny (1 321 m), kde se v ledových dobách starších čtvrtohor snad nacházel malý ledovec, resp. trvalé firnoviště. V minulosti měl tedy potok velké množství vody, což je asi hlavní důvod, proč se tolik zařízl do skalního podloží.

Prudký potok přetíná značená cyklotrasa č. 4 071, na ni zespodu navazuje neznačená silnička z Vysokých Žibřidovic, vedoucí údolím kolem hájovny Bystřiny. Zajímavý úsek Prudkého potoka s kaskádami, peřejemi a vodopády začíná hned nad značenou cyklotrasou, kde je nutno kolo zamknout a prohlídku realizovat pěšky, neboť terén je velmi neschůdný.

V délce téměř dvou kilometrů na vás čeká opravdu kouzelná podívaná. Peřeje a kaskády se střídají jedna za druhou a pořád je na co se dívat. Potok je také výrazně vodnatý, což je dáno tím, že pramení ve vrcholových partiích pohoří. Škoda jen, že kaskády jsou nízké a pouze dvě až tři z nich lze považovat za skutečné vodopády.

Borový vodopád patří k nejhezčím

Další vodopádové lokality lze s bicyklem navštívit v centrální části Hrubého Jeseníku v okolí Koutů nad Desnou. Cyklisty oblíbené je zde údolí Divoké Desné, kudy vede asfaltová silnice a cyklotrasa č. 6 155 k dolní a horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

Nepojedete-li s klapkami na očích, všimnete si po necelých 3 kilometrech od sjezdu z hlavní cesty turistického rozcestníku ukazující slepou odbočku doprava k Borovému vodopádu. Jste-li trénovaní a máte-li horské kolo, můžete se pokusit jet po strmé a kamenité lesní cestě ještě asi 1 km m až na její konec.

Pak následuje už jenom úzký chodníček k vodopádu, který patří k nejhezčím v celé jesenické oblasti. V horním úseku vodní proud nejprve stéká po skále a pak volným pádem překonává převis. Po dopadu se tříští a opět stéká po šikmé skále.

Za vyššího vodního stavu se tvoří kousek pod hranou vodopádu pravé užší rameno, které se s hlavní vodní masou opět spojuje až u paty. Tento efekt výrazně přispívá ke zvýšení estetické hodnoty vodopádu. Pod hlavním stupněm, v úseku dlouhém asi 20 m, pokračuje potok soustavou peřejí a drobných kaskád.

Dolina v okolí vodopádu je v současnosti zbavena lesního porostu a vypadá mnohem smutněji než v dobách, kdy ji pokrývala souvislá bučina. I tak však patří k jedněm z nejpůsobivějších míst uprostřed Hrubého Jeseníku.

K jakým vodopádům Jeseníků se dá také dojet na kole

Vodopád Na Strašidlech -
nachází se na bezejmenném pravostranném přítoku Moravy a jede se k němu po lesní silnici z obce Velká Morava proti toku řeky Moravy. Důležitým orientačním místem, kde je nutné odstavit kolo, je dřevěná chatka s nápisem "Pod Vodopádem". Dál se pokračuje pěšky k dolní části vodopádové soustavy, která dosahuje celkem 18 m.

Vodopád na Jezerním potoce –nachází se jen pár stovek metrů od hráze dolní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně na levostranném přítoku Divoké Desné. Přístup je k němu možný přes hráz spodní nádrže. Výše proti proudu, kousek po místem, kde Jezerný potok křižuje asfaltová silnice k horní elektrárenské nádrži (cyklotrasa č. 6 155), vodní tok protéká po obnaženém skalním podloží a vytváří zde soustavu zajímavých kaskád až skluzavek.

Vodopády na Skalním (Bublavém) potoce – několik nízkých vodopádů do 2 m zdobí velmi hezké a klidné údolí Skalního nebo taky Bublavého potoka, který protéká opuštěnou zalesněnou oblastí Jeseníků západně od Vrbna pod Pradědem. Dnem údolí prochází asfaltová lesní cesta, z níž jsou všechny vodopádové stupně dobře vidět a lze k nim snadno přijít.

Vysoký vodopád – je svými 28 m nejvyšší v Jeseníkách, bohužel mívá dostatek vody jenom na jaře. Až k němu se sice na kole dojet nedá, avšak lze se k němu přiblížit až na vzdálenost necelého 1 km po cyklotrase č. 6 154 z Červenohorského sedla k Videlskému kříži. V místě, kde tuto cestu traverzuje modrá turistická značka, zanecháte kolo a sestoupíte po 10 minutách k vodopádu.

Vodopád v Karlově Studánce – velká kaskáda o výšce 20 m u horního parkoviště byla vytvořena záměrně člověkem pro potěchu oka lázeňských hostů. Umělý náhon z Bílé Opavy přivádí vodu do zalesněného svahu, kterým pak volně několika proudy vějířovitě stéká mezi vzrostlými stromy a po kamenné suti do vlastního toku Bílé Opavy.

---

MAPY
1 : 100 000 KČT č. 12 – Hrubý Jeseník a Rychlebské hory
1 : 50 000 KČT č. 53 – Králický Sněžník
1 : 50 000 KČT č. 55 – Hrubý Jeseník

Po cyklotrase kolem Poniklého vodopádu

Další velmi hezký a v mapách dosud neznačený vodopád objevíte na Poniklém potoce, který je levostranným přítokem nikoli Divoké, ale Hučivé Desné. Z Koutů nad Desnou musíte proto vyrazit opačným směrem než k Dlouhým stráním, a to po cyklotrase č. 6 155.

V místě, kde cyklotrasa opuští ostrou pravotočivou zatáčkou dno údolí, pokračujete přímo podél Poniklého potoka a zakrátko spatříte vlevo pod sebou překrásný širokoproudý vodopád, překonávající výraznou skalní hranu napříč korytem potoka. Dosahuje výšky asi 3 m, ovšem délky 10 m!

Svou podobou i poměrem výškových a délkových rozměrů připomíná vodopád Poniklého potoka tak trochu Mumlavský vodopád v Krkonoších. Že nejde o úplnou náhodu, dokazuje společná příčina vzniku i obdobný charakter horninového podloží: vodopádový stupeň se vytvořil na svislé tektonické puklině, protínající napříč v kolmém směru koryto potoka.

Autor článku Martin Janoška napsal také knihu Nejkrásnější vodopády České republiky. Tato kniha přináší výběr více než 100 nejhezčích vodopádů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Jde o první publikaci svého druhu, která se snaží zprostředkovat celkový pohled do nečekaně bohatého a pro většinu netušeného a dosud neobjeveného světa vodopádů na území naší vlasti.

Za vyššího stavu přepadává voda přes stupeň dvěma proudy – užším pravým přes výraznou pravoúhlou skalní a širším levým, jenž se roztéká po zkosené skalní stěně. Obě hlavní vodopádová ramena odděluje i za velmi vysokých vodních stavů skalní ostrůvek s dobře patrnou kvádrovou odlučností.

Putování na kole kolem jesenických vodopádů vyžaduje kromě dobré kondice i vhodné hydrologické podmínky, kdy teče více vody. Volte proto období po delších deštích nebo krátce po přívalových srážkách. Vodopády pak bývají několikanásobně hezčí!