Pištěk se věnuje také malbě, tvoří fotorealistické kresby, obrazy a dekorace. Jeho celoživotní vášní jsou rychlé automobily.
Pražský rodák Theodor Pištěk je dědicem několika uměleckých talentů. Jeho otcem byl ve své době velmi populární herec stejného jména, dědeček Pištěk byl hudebník a divadelník. Matkou Theodora Pištěka byla herečka Marie Ženíšková a pradědeček z matčiny strany byl malíř František Ženíšek, autor první (shořelé) opony Národního divadla.
Pištěk sám v letech 1948 až 1952 navštěvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze. Poté v letech 1952 až 1959 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Vratislava Nechleby, rok pak strávil v ateliéru Antonína Pelce.
První filmové kostýmy, džíny a trička, navrhl pro film Františka Vláčila Holubice. Pak přišel druhý a třetí film a najednou prý chtěl na kostýmy každý Pištěka. Kostýmní mág „oblékl“ herce v Markétě Lazarové, Údolí včel, Postřižinách. Vytvořil kostýmy například i ke sci-fi komediím Pane, vy jste vdova!, Zabil jsem Einsteina, pánové! či Zítra vstanu a opařím se čajem.
V portfoliu má i pohádky, mj. Tři oříšky pro Popelku či Ať žijí duchové nebo seriály Arabela, Návštěvníci a Pan Tau. Navrhl i řadu divadelních a muzikálových kostýmů, například Dracula, Rusalka nebo Monte Cristo. Na Expo 1967 v Montréalu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět. Je také autorem uniforem pražské Hradní stráže.
Tady Forman. Troufl by sis na velkej film?
Světovou proslulost si Pištěk vydobyl v polovině 80. let. Začalo to nenápadně. Jednou v noci ho vzbudil telefon: „Tady Forman. Hele, troufnul by sis i na nějakej velkej film?“ A přitom s Milošem Formanem prý tehdy Pištěk nebyl téměř nijak v kontaktu. Pro důvěryhodné zachycení atmosféry doby Mozarta si ale Forman vyžádal právě jeho.
Stal se tak Formanovým „dvorním krejčím“ a spolupráce s ním mu vynesla Oscara za Amadea (1984) a Césara za Valmonta (1990). S Formanem spolupracoval i na filmu Lid versus Larry Flynt (1996). Proslulé byly i jejich cyklistické jízdy po Evropě. V roce 1990 například dorazili spolu z Paříže na kole na MFF do Karlových Varů, kam přivezli představit svého Valmonta.
Za hlavní ve svém životě vždy považoval malbu. Jako malíř začínal nejprve s módní strukturální a geometrickou abstrakcí, pak se naopak obrátil k realismu, který až imituje fotografii.
„Když vidím obrovskou škodováckou turbínu s těmi lopatkami, je to stejně krásná věc jako dobrá socha,“ tvrdí Pištěk, který do svých prvních obrazů občas zamontoval i rozříznutý kus motoru. Některými jeho obrazy jakoby člověk nahlížel do neznámých bludišť či do útrob vesmírných raketoplánů. S průřezem Pištěkovy tvorby se mohli například seznámit návštěvníci Veletržního paláce v Praze v roce 2012 na výstavě Ecce homo, kde Pištěk vytvořil i čtyři velké instalace přímo pro tamní prostor.
Pištěk si jde pro Oscara za film Amadeus:
Další velkou retrospektivu měl v roce 2019 v brněnském Domě umění. Letos se po pětadvaceti letech vrátil do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou s výstavou Senzační realismus.
Nabídku stát se módním návrhářem odmítl
Po úspěchu Amadea se Theodor Pištěk dočkal i několika výstav v USA, například v roce 1985 vystavoval ve Washingtonu, rok na to v Indianapolis a v roce 1987 v New Yorku. V Americe byl tehdy díky kostýmům k Amadeovi tak populární, že dostával i nabídky stát se módním návrhářem, což ho ale nezajímalo. Mohl však tehdy v USA zůstat. Emigrovat ale nechtěl a vrátil se k ženě a dvěma synům, z nichž Jan je též akademický malíř. Nyní mají otec a syn v pražské Galerii Villa Pellé svoji první společnou výstavu.
Pištěk proslul také jako automobilový závodník. Již jako osmnáctiletý vstoupil roku 1950 do Autoklubu. Jezdil terénní soutěže, závody do vrchu i na okruzích a v roce 1972 byl dokonce nominován do československého reprezentačního družstva v automobilových soutěžích na okruzích.
Mistr hyperrealistického malířství měl přes dvě desítky samostatných výstav a jeho dílo je zastoupeno v řadě galerií a dalších sbírek včetně soukromých v Česku i zahraničí. Před dvěma lety byl v aukci vydražen jeho obraz Adieu, Guy Moll za více než 25 milionů korun včetně aukční přirážky. Zlomil tak rekord v aukčním prodeji díla žijícího autora z ČR.
V roce 2000 mu udělil prezident Václav Havel medaili Za zásluhy. Je mimo jiné také držitelem Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu (2004) a v roce 2013 získal na MFF v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Stál mimo jiné také u vzniku Ceny Jindřicha Chalupeckého, jejíž založení v roce 1990 inicioval spolu s Jiřím Kolářem a Václavem Havlem.
