Předchází-li některé herce jejich pověst, Johna Hannaha předchází hlavně jeho přízvuk. Silný skotský akcent, který se sálem rozléhá ještě dřív, než lze jeho nositele vůbec spatřit.
Hercem být nikdy nechtěl, vyučil se elektrikářem, a když se rozhodl pro další studium, herecká škola byla jediná, pro kterou nepotřeboval žádnou předešlou kvalifikaci. A tak to zkusil. A zkouší to úspěšně už přes třicet let. Nastartovat kariéru mu pomohla komedie Čtyři svatby a jeden pohřeb, největší popularitu však přinesla až série Mumie na přelomu milénia. V poslední době na sebe 59letý herec upozornil v seriálech Transplant nebo Agenti S.H.I.E.L.D. z dílny komiksového gigantu Marvel.
Tak i vás Marvel dostal. Jste fanoušek superhrdinských filmů?
No víte, jak to říct… třeba Deadpool se mi celkem líbil. Ale asi nejsem úplný nadšenec. Jsem rád, že jsem dostal příležitost stát se součástí marvelovského vesmíru, ale stačilo mi to (Hannah natočil dvě série Agentů S.H.I.E.L.D., pozn. red.). Jakmile začnu v čemkoliv, co dělám, spatřovat nějaké opakující se vzorce, je to konec. Pak se nudím a to opravdu neumím.
V Mumii jste vzorce nespatřil?
Moc se neví, že já roli v Mumii dvakrát odmítl. Nebyl jsem si jistý, že je to projekt, do kterého se hodím.
Co vás přesvědčilo?
Režisér Stephen Sommers. Měl v sobě tolik nadšení a lásky ke klasické filmařině, že jsem mu uvěřil, že to bude skvělý film a pro všechny, herce i diváky, jedna velká jízda na horské dráze. A taky že byla!
Od premiéry první Mumie uplynulo přes dvacet let, přesto lidi stále baví – tušíte, čím to je?
Myslím, že právě ta Stephenova poctivost a láska k řemeslu. On je opravdu srdcem filmař. Není náhodou, že hlavní postava Brandona Frasera se v Mumii jmenuje Rick. Je to podle Ricka v Casablance.
Měl jste do té doby zkušenost s takto velkou produkcí?
Neměl, bylo to pro mě jako kluka z dělnické třídy úplně nepředstavitelné. Stal jsem se součástí filmu, který produkoval „ten Universal”. Připadal jsem si jako v pohádce. Přitom jsem vlastně úplně nevěděl, co na place dělám. Některé role tam měly svůj charakter jasně dané, já si ale Jonathana musel vyrobit sám. Hodně jsem improvizoval a nakonec z vedlejší postavy udělal výrazného hrdinu.
Kdysi se mluvilo o tom, že by Mumie mohla mít i čtvrtý díl. Víte něco nového?
Ne. Něco tomu na konci třetího dílu možná naznačovalo, ale ona realita těchto velkých ság je taková, že čím jsou jeho hvězdy populárnější, tím stojí více peněz... Takže tady možná byla jistá snaha sérii oživit, ale spíše s pomocí dětských hrdinů, aby to bylo levnější. Ale ani to se nakonec neuskutečnilo.
John Hannah v sérii Mumie (2021)
Velkofilmy ve vaší filmografii pravidelně střídají snímky nízkorozpočtové, nezávislé. Je to záměr?
Můj jediný záměr je pokaždé natočit skvělý film a je jedno, o jak velkou produkci jde. Stejně jsem přistupoval i ke Zprávě.
Zpráva zakládá na skutečném osudu židovských vězňů z Osvětimi, kterým se povedlo utéct a předat světu zprávu o zločinech páchaných v koncentračních táborech. Dnes je zcela nepředstavitelné, že by někdo takovému příběhu nechtěl uvěřit. Vy jste si však v sobě kvůli roli asi kus pochybnosti najít musel.
Rozhodl jsem se k tomu přistoupit jinak. Jako herec chci být vždy zcela přítomen v momentě, který hraju, a reagovat tak co nejpřirozeněji. Jediné, co jsem si tedy vnitřně nastavil, bylo, že Warren, právník Červeného kříže, který pracuje hlavně se zákony a jasně danými pravidly, má najednou přemýšlet mimo jejich rámec. To byl klíč.
Prý jste jedinou scénu, ve které se objevujete, točili v kuse.
Ano, to je pravda. Těch dvanáct minut, kdy si Warren projde opravdu velkým vnitřním obratem, jsme točili najednou. Samozřejmě asi třicetkrát, ale vždy od začátku do konce. Byl to v jistém slova smyslu divadelní zážitek. Jinak jsem ale strávil celým natáčením a přípravami na něj v Praze jen tři dny. Nebyla to žádná náročná měsíce trvající příprava.
Znal jste příběh vězňů, Fredyho a Valéra před tím, než se k vám dostal scénář?
Neznal a to nejsem žádný historický ignorant. Upřímně se mi nechtělo věřit, že takto silný příběh ještě nikdo nenatočil a světu zůstává neznámý.
Film otevírá citát: „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat.“ Dotýká se vás nějak?
Myslím, že právě teď je velice namístě. Náš film ukazuje, jakými zvěrstvy končí nenávist a polarizace společnosti. Kolik bolesti a lidských životů to stojí. Přitom to všechno začíná velice nenápadně – vzestupem radikální pravice, šířením strachu ze všeho cizího. V Británii se to projevuje hlavně ve vztahu k migraci, politika Donalda Trumpa k tomu také neměla daleko. Tento paradoxní krok zpět ve vývoji společnost mě dost překvapil. Doufám, že se brzy vše obrátí správným směrem.
Navštívil jste někdy Osvětim?
Ne, nikdy.
V Česku tam studenti často jezdí už na základní nebo střední škole. Je v Británii něco podobného, co by mladým připomnělo hrůzy druhé světové války?
Asi ne. Mám pocit, že Britové si některé své viny a činy z dob druhé světové války nechtějí připustit. Soustředíme se hodně na vlastní historii. Co se týče společenských problémů, jsem já jako Skot pocházející z dělnické třídy vnímal hlavně naše existenční problémy. Od mládí jsem pracoval na stavbách, jsem vyučený elektrikář, a že ze mě bude filmová hvězda, to v plánu nikdy nebylo.
Jaké to bylo pro kluka z dělnické třídy doma oznamovat, že chce být hercem?
To problém nebyl, protože já se tak rozhodl, až když jsem byl z domova. Odešel jsem v šestnácti a pro herectví se rozhodl o čtyři roky později. To jsem se přestěhoval do Glasgow a na hereckou školu jako jedinou nebyla třeba kvalifikace.
Lišil jste se hodně od svých spolužáků?
Asi ano, protože mi vlastně až tam došlo, že jsem byl součástí nějaké dělnické třídy. Před tím mi to vůbec nedocházelo, pro mě byl takový standard života běžný. Asi jsem byl dost naivní.
Co vy a covid? Zasáhla vás situace nějak výrazněji?
Já jsem měl čerstvě vyděláno a dotočeno, takže jsem se staral o děti, jezdil na kole a věřil, že se vše obrátí zpět k lepšímu. Ale když jsem míjel uzavřená divadla, hodně jsem myslel na mladé herce a vlastně na mladé obecně, protože najednou přišli o příležitost budovat si svou pozici, vydělávat, navazovat vztahy a podobně. Tak snad už se to nebude opakovat.
Trailer k filmu Zpráva:
