Odpovědi Vlastimila Ježka najdete ZDE
"Ona 'krádež' byla spáchána v roce 1648. Nemyslím, že s žádostí o vrácení lze uspět a Národní knihovna se o nic podobného ani snažit nebude," napsal Ježek v jedné z odpovědí během on-line rozhovoru.
Národní knihovna kvůli výstavě Ďáblovy bible musel investovat 2,5 milionu korun do trezorové části galerie. "Ta ale v Klementinu zůstane i pro další výstavy obdobně cenných památek. Komerční pojištění nahradila státní záruka ve výši 300 milionů korun, dopravu zajistila česká armáda. Zbylé náklady, jako třeba pobyt švédského doprovodu, výnos ze vstupného zcela jistě pokryje," vypočítal ředitel.
Krátce se zmínil o výstavbě nové budovy Národní knihovny, kterou navrhl architekt Jan Kaplický. "Pokračujeme, i když některé mraky nevypadají na nevinnou přeháňku. Jsem ale celý život optimista, tak proč ne teď. Navíc: doslova celý knihovnický svět je naším projektem nadšen - a když říkám svět, nemyslím jen Českou republiku. Na poslední konferenci světových knihoven v jihoafrickém Durbanu se projekt nové Národní knihovny stal jedním z nejfrekventovanějších témat, i když v oficiálním programu jednání vůbec nebyl," prozradil Ježek.
Codex gigas, přezdívaný Ďáblova bible, je středověký rukopis, který vznikl v Čechách, pravděpodobně v klášteře v Podlažicích, na počátku 13. století. S výškou 92 a šířkou 50 cm se jedná o největší knihu svého druhu na světě.
Rukopis roku 1648 ukořistila švédská vojska. Nyní je majetkem Královské knihovny ve Stockholmu. Švédsko dosud opustil pouze třikrát: do New Yorku, do Berlína a nyní do své "staré vlasti", konkrétně do galerie pražského Klementina, kde bude vystaven do 6. ledna příštího roku.
Ďáblova bible byla dovezena do Prahy speciální dodávkou pod policejní ochranou. Vystavena je v trezorové místnosti v ceně dvou a půl milionu korun. Do ní je vpouštěno pouhých šedesát návštěvníků za hodinu, každý má na prohlídku vzácného díla deset minut.
Právě z těchto omezení vzešly problémy, se kterými se Národní knihovna krátce po zahájení výstavy musela potýkat. Někteří zájemci neměli dostatek informací o rezervaci vstupenek, zejména starší občané bez přístupu na internet byli často zklamáni, když se na výstavu bez rezervace nedostali. Cizinci si zase stěžovali na nedostatek informací v cizích jazycích.
Trocha trpělivosti ale bezpochyby stojí za to. Historická hodnota Ďáblovy bible je přirovnávána k českým korunovačním klenotům. Oproti nim je ale nanejvýš pravděpodobné, že ji už nikdy nebudeme moci spatřit na vlastní oči. Vzhledem k citlivosti knihy na pohyb, vlhkost, světlo a další okolnosti nejspíš už nikdy neopustí trezory stockholmské Královské knihovny.
Půjdete se podívat na Ďáblovu bibli?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 15. října 2007. Anketa je uzavřena.
