Vysočina má zajistit nouzové ubytování či přístřeší pro 7 043 uprchlíků z regionů, které jsou přetížené. Máme v kraji takové kapacity?
Řada obcí volnými kapacitami disponuje. Obce jsou připraveny pomoci a operativně zajistit dočasné nouzové přístřeší v okamžiku, kdy dojdou kapacity v nabídce fyzických i právnických osob. Vzhledem k tomu, že denní počty nově příchozích klesají a máme informace, že někteří uprchlíci se vracejí zpět na Ukrajinu nebo o tom vážně uvažují, možná na aktivaci nouzového přístřeší ani nedojde. Ale chceme být připraveni.
Máte informace o tom, jak jsou na tom uprchlíci s hledáním pracovního uplatnění?
Mezi registrovanými válečnými uprchlíky je velké množství žen s malými dětmi. Jejich uplatnění na trhu práce může být problematické, protože mají mateřské povinnosti. Často se ptají na možnost příležitostné práce. Především manuální práci hledají prostřednictvím úřadu práce. Ten shromažďuje i nabídky od firem. Zatím největší komplikací se zdá být jazyková bariéra.
Jak se to řeší?
V tomto ohledu už pomáhají některé střední školy, které organizují ve spolupráci s městy jazykové kurzy. Předpokládáme, že poptávka po jazykových kurzech bude dlouhodobá. Kraj je připraven na jejich realizaci využívat finanční dary firem z regionu. První z nich je společnost Bosch, která má zájem podpořit intenzivní výuku češtiny napříč regionem.
Byť jsou zřizovatelé základních a mateřských škol obce, má hejtmanství informace o tom, zda je v nich dostatek kapacit pro děti uprchlíků?
Na Vysočině místa ve školkách ještě jsou, ale nejsou dostupná všude, kde by bylo třeba. Na začátku letošního školního roku se 853 mateřských škol v regionu staralo o celkem 17 693 dětí. Víme, že pokud by měly vznikat nové třídy, budou potřeba i další pedagogičtí pracovníci. Nelze je doplnit o ukrajinské pedagogy, u kterých chybí znalost českého jazyka. Zatím platí, že škola by měla primárně hledat kvalifikované pedagogy. Bylo avizováno, že s péčí o ukrajinské děti budou pomáhat takzvané adaptační skupiny. Na jejich fungování by mělo vyčlenit peníze ministerstvo práce a sociálních věcí. V některých větších městech už tyto skupiny fungují. V tomto případě se počítá se zapojením ukrajinských pracovníků.
Chybí podle vás nějaký jednotný postup začleňování ukrajinských dětí do českého školského systému?
Pokud základní škola disponuje volnou kapacitou, je možné žáka přijmout. Tak se ve většině případů i děje. To, že není dosud jasně stanoveno, jak děti - válečné uprchlíky při nástupu vhodně vzdělávat, nepovažuji za zásadní problém. V řádu dnů či jednotek týdnů není možné nastavit fungování absolutně všeho nového. S ohledem na znalost souvislostí musím spravedlivě konstatovat, že prioritou dní minulých bylo nalézt pro ukrajinské uprchlíky bezpečné ubytování, následovat bude jejich začlenění do společnosti, nabídka práce a zajištění školní docházky.
Je pomoc dostatečná?
Mám čerstvou reakci od přátel žijících v Itálii a Rakousku. Oceňují, jak rychle, efektivně a citlivě dokázala Česká republika zareagovat na uprchlickou vlnu. Jak promptně řeší naše vláda nové skutečnosti související s příchodem stovek tisíc lidí, kterým zaručuje důstojné zacházení, bezpečí a pomoc. Velké poděkování patří všem lidem, kteří uprchlíkům nabízí ubytování, pomoc s vyřizováním dokumentů, s hledáním práce a budováním nového domova.
Jak komunikujete s vládou a s jednotlivými kraji v otázce uprchlické krize?
Členové vlády s hejtmany komunikují převážně prostřednictvím pravidelných videokonferencí, ale nejsou výjimkou ani přímé konzultace s ministry. Řeší se záležitosti, které jsou právě potřeba. Jak vláda, tak hejtmani situaci vyhodnocují realisticky, nic nepodceňujeme, připravujeme se vždy na horší variantu očekávané situace. Jsou i situace, kdy je třeba improvizovat, řešit konkrétní situaci v konkrétním území, k tomu slouží krajské krizové řízení, které přichází s řešením šitým na míru konkrétnímu regionu.
Je tato komunikace dostatečná a mělo by se něco zlepšit?
Komunikujeme přesně tak, jak je nyní potřeba. Kraje mají své úkoly, které je nutné řešit, pokud mají nejasnost nebo problém, vznáší podněty, vyvolají diskusi a vláda je s kraji řeší. Jsem rád, že ústřední orgány respektují možnou variabilitu v rozhodovacích kompetencích hejtmanů i krajských štábů.
Schváleno bylo prodloužení nouzového stavu do konce května. Bylo to nutné?
Pro zvládnutí uprchlické krize je nouzový stav jak pro vládu, tak pro kraje nezbytný. Bez něj by se současná situace řešila velice obtížně a v prostředí právní nejistoty.
K čemu jako hejtman potřebujete nouzový stav?
Nouzový stav nám umožňuje využít zákonné normy k překonání vzniklé krize. V tomto případě se jedná o organizační i materiální zabezpečení péče o uprchlíky. Umožňuje nám koordinovat nouzové ubytování a nouzové zásobování přicházejících válečných uprchlíků. Hejtman může v tomto krizovém stavu využít a vyžádat takzvané pohotovostní zásoby ze skladů státních rezerv.
Jak jste to využili?
Na základě této možnosti Kraj Vysočina požádal a také obdržel dodávku spacích pytlů, lehátek, nafukovacích matrací a respirátorů pro zajištění provozu KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině - pozn. red.). V době vyhlášení nouzového stavu může hejtman k řešení krizové situace využít účelovou rezervu finančních prostředků v rozpočtu kraje na řešení krizové situace a odstranění jejích následků a je oprávněn stanovit úkoly starostovi obce s rozšířenou působností (ORP) při přípravě a řešení krizové situace a starosta ORP je povinen je plnit. Vše jsme již v kraji aktivovali.
Kolik uprchlická krize zatím hejtmanství stála a budete požadovat od vlády více peněz do rozpočtu kraje právě s ohledem na uprchlickou krizi?
Kraj Vysočina má na svém krizovém účtu 10 milionů korun. Prozatím byly vyčerpány na řešení uprchlické vlny stovky tisíc korun. Peníze šly především na technické zajištění provozu KACPU, na zajištění IT agendy, překlady, nákup vybavení pro nouzové ubytování. V této částce se neodráží personální náklady desítek lidí, kteří zajišťují azylovou a vízovou agendu v asistenčním centru, nejsou v ní hodiny dobrovolnických prací. Peníze, které přislíbil krajům stát, budeme moci, podle současných podmínek, využít pouze na úhradu kompenzací za ubytování. Vláda nás ale ujistila, že nejde o konečný stav a je připravena krajům dále finančně pomoci.
Mluvil jste před chvílí o práci dobrovolníků...
Ano, bez dobrovolníků z řad studentů, ukrajinských krajanů, zástupců charitativních i neziskových organizací a dalších skupin občanů Vysočiny bychom se v centru neobešli. Rád bych více mluvil o jejich práci, o ochotě pomoci, nabídnout radu a často vyslechnout smutné okolnosti, které tisíce lidí vyhnaly z jejich domovů.
Válka na Ukrajině poznamenala Kraj Vysočina mimo jiné tím, že jsou mu u Sberbank zadržovány 2,4 miliardy korun. Jak to kraj poznamená? A budete žádat vládu o finanční výpomoc?
Pro Kraj Vysočina to znamená, že budeme muset věnovat čas pečlivému plánování investic. Víme, že ty, které jsme už zahájili, chceme dokončit. Ohroženy nejsou ani projekty, na které je potvrzena finanční spoluúčast z evropských fondů. V jejich případě budeme muset hledat jiný způsob předfinancování než z vlastní rezervy, o kterou jsme zablokováním našich peněz ve Sberbank přišli. V tuto chvíli vyjednáváme s našimi novými bankovními ústavy o nastavení kontokorentních rámců. Není vyloučeno, že u některých našich záměrů dojde k jejich posunutí v čase. O možné finanční výpomoci jednáme s ministerstvem financí.
