Investice, která nevoní, nedá se dobře „prodat“ voličům, ale přesto je naprosto nutná. Tak se mluví o modernizaci žďárské čistírny odpadních vod.
Naposledy došlo ke zvýšení její kapacity a účinnosti na konci devadesátých let. Nyní už ve špičkách nestíhá dostatečně čistit odpadní vodu z města a okolních obcí.
Modernizace zařízení, které patří Svazu vodovodů a kanalizací (SVK) Žďársko a provozuje ji Vodárenská akciová společnost, si vyžádá v letech 2019 až 2021 více než stomilionovou investici.
Žďáru sice v posledních letech ubylo několik tisíc obyvatel, i tak se ale požadavky na výkon čistírny zvyšují. Ve městě se rozšiřuje sídliště Klafar a zaplnila se průmyslová zóna. Na kanalizaci se nedávno připojila také místní část Stržanov, obec Polnička a dvě nové lokality v Hamrech nad Sázavou. Navíc se zpřísňuje legislativa na vypouštění odpadů.
Ve studii se bude škrtat, čtvrt miliardy na čističku nikdo nedá
„Naše studie počítá pro modernizaci a navýšení kapacity s investicí až 250 milionů, v tom je zahrnutá i sušárna kalu. Ale musíme něco škrtnout, aktuálně je na posouzení, abychom se vešli do 130 milionů,“ říká předsedkyně předsednictva svazku Dagmar Zvěřinová. „Ale co se neudělá nyní, bude se dělat třeba za čtyři, pět let,“ upozorňuje.
Svazek dosáhne na dotaci maximálně ve výši 63 procent. Čáru přes rozpočet však udělalo hlavnímu investorovi rozhodnutí žďárských radních. Ti se usnesli, že na modernizaci „čovky“ přispějí maximálně 40 milionů korun.
„A to za podmínky, že projekt bude směrovat k plnění legislativních požadavků na ČOV a zároveň bude umožněno navýšení její kapacity pro další rozvoj města,“ citoval usnesení starosta Žďáru Zdeněk Navrátil. Zároveň požaduje, aby se na investici podílely i další obce, které se chtějí na kanalizaci připojit.
„Požadavky Hamrů jsou tvrdé, ale musíme je respektovat“
Ze sousedních Hamrů jsou zatím napojeny pouze nové lokality U Lomu a Sluneční vrch. Ve starších částech rozlehlé obce se bude kanalizace teprve budovat.
„Pokud bereme v úvahu ekvivalentní obyvatele, což zahrnuje i firmy či školy, má Žďár asi 27 tisíc obyvatel. Nás je asi 1 600,“ počítá starosta Hamrů Hubert Křesťan. Hrubým propočtem pak došel k částce asi 2 miliony korun. „Tu bychom byli ochotní akceptovat,“ dodává k otázce výše hamerského příspěvku.
V případě čističky však drží jiné trumfy. Vodárenský objekt se totiž nachází na hamerském katastru nedaleko železničního viaduktu a jeho rozšíření při plánované modernizaci si nejprve žádá změny v územním plánu.
A tamní zastupitelé už schválili čtyři body, které chtějí prosadit, než dojde ke změně územního plánu.
„Jedním z požadavků je, aby byl v areálu čističky zpracováván pouze odpad (kaly) vzniklý při čištění odpadních vod v této čističce. Úvahy, že se k nám budou tahat kaly z celého okresu, jsou pro nás nepřijatelné. Nebudou z nás dělat odpadkový koš,“ brání se Hubert Křesťan. Další body se týkají stočného a také nadměrného hluku a zápachu.
„Požadavky Hamrů musíme respektovat. Jsou sice tvrdé, omezují užívání, ale není to nic, co by nás zaskočilo,“ reaguje předsedkyně SVK Zvěřinová.
Žďár má nejdražší vodu v republice, přesto musí obce přispívat
Brání se také výtkám, proč lidé na Žďársku platí 94,90 za kubík, což dělá ze žďárské vody jednu z nejdražších v Česku, a přitom musí radnice přispívat na investice SVK.
„Takové jsou stanovy dobrovolného svazku obcí, které se zatím nikdo nechystá měnit. Občané si rozhodně nic neplatí dvakrát, jak si někteří myslí,“ hájí politiku svazku jeho předsedkyně. Například o náklady na běžné rekonstrukce vodovodů a kanalizací se dělí svazek s radnicemi v poměru 70:30.
O dalších krocích bude jasno zřejmě na konci srpna, kdy se sejde předsednictvo svazku. Další pozemky pro rozšíření čističky už má s majiteli nasmlouvané.
