Od konce první čtvrtiny základní části, přesně od 13 .října minulého roku, dal Marcel Haščák za Kometu Brno v extralize jenom jeden gól. Trefoval se v Lize mistrů, ve slovenské reprezentaci, gól vstřelil na olympiádě. V české nejvyšší soutěži, kde to Kometa potřebovala, strádal.
„Nemyslím na to, absolutně se tím nezabývám. Dělám všechno pro to, abych byl v play off nejlepším hráčem našeho mužstva,“ opakoval několikrát.
V první partii čtvrtfinálové série ve Vítkovicích svá slova podpořil konkrétním činem. Nejlepší hráč? Těžko říct. Ale tím, kdo „doručil“ v klíčovém okamžiku, se stal rozhodně.
V 71. minutě zápasu, v prodloužení a v přesilovce Komety, si Haščák najel na levý kruh, počkal na sehrání kombinace přes beka Ondřeje Němce a parádně umístěnou střelou poslal brněnské fanoušky do extáze. „Trefil jsem to fakt dobře,“ konstatoval spokojeně.
Ano, i tohle po svých vydařených střelách Haščák říkává. Jako kdyby gólmanům chtěl vzkázat: můžete se natahovat, jak chcete. Na moje střely budete krátcí.
Patrik Bartošák ve vítkovické brance byl pro Kometu značnou překážkou. Poradit si s ním však dokázala. Dvakrát Hynek Zohorna v základní době, po něm Haščák.
„Všichni stáli tam, kde měli být, vybojovali jsme zpět i ty puky, které jsme ztratili, já jsem to vystřelil a dobře jsem to trefil. Jsem za to vděčný. Bylo to fakt hodně vyrovnané, Vítkovice hrály super hokej, bylo to z jedné strany na druhou a rozhodly maličkosti a přesilovky. To v play off vždy rozhoduje,“ dodal Haščák.
Kometa tak v play off ve své sérii znovu vede. A chcete ještě jednu paralelu s loňským rokem? Stejně jako minulý rok na Spartě šla zase ihned po začátku zápasu do oslabení a vzápětí prohrávala. V Ostravě svítil čas 2:37, když Ondřej Roman doklepával do prázdné branky na 1:0 pro domácí.
Brněnský hlavní kouč Libor Zábranský slezl ze stupínku za střídačkou až k mantinelu, prošel uličkou před hráči a povzbuzoval je. „Jedeme! Hrajeme!“
Kometa se z manka zkušeně otřepala, Hynek Zohorna dvěma góly otočil výsledek a hosté byli v obrovském tempu. Místo další branky ale přišla sprcha. Přišlo dvojnásobné vyloučení hostí a ve 40. minutě, 14 vteřin před druhou sirénou, srovnaly Vítkovice na 2:2.
„Mohlo se to zlomit,“ přiznal Zohorna. „Pak nás čekala ještě zbývající minuta dvanáct na začátku třetí třetiny v oslabení, ale Vítkovičáci se k ničemu nedostali, dá se říct, výborně hrající obránci zblokovali spoustu střel, což nám taky pomohlo.“
Jestliže si Bartošák počínal velmi dobře, což se čekalo, v brněnském brankovišti byl až do poslední chvíle otazník. Na koho trenéři vsadí jako na jedničku, to bylo předmětem utajení.
Je to Marek Čiliak. Tedy další pokračování loňské jízdy?
„Chytá moc dobře. Pořád ale před něj nesmíme pouštět žádné hráče. Dneska se nám to dařilo,“ chválil obrannou práci celého týmu Zohorna.
A tak kombinací pečlivé defenzivy a střelecké pohotovosti v přesilovkách se Kometa dočkala úlevy v podobě gólu v prodloužení. „Úleva?“ namítl Zohorna. „Spíš je to radost.“
