Podle finančního poradce Vladimíra Weisse ze společnosti Partners nejde o prázdná slova, protože čím dál více lidí se dnes zamýšlí nejenom nad tím, kolik jim jejich investice vynese, ale koho svými penězi podpoří.
„Nestává se to úplně často, ale občas přijde klient či klientka, kteří chtějí investovat hlavně do firem, jež se podílejí na nových environmentálních technologiích. Zároveň odmítají investovat do firem, které obchodují se zbraněmi, prodávají alkohol, cigarety nebo na výrobu svých produktů zaměstnávají děti v nejchudších zemích světa, či těží z otrocké práce,“ vysvětluje.
To, že obavy z investic do firem, které si třeba nelámou hlavu s lidskými právy, nejsou zdaleka tak odtrženy od reality, dokládá i nedávná kauza firem Nike, H&M, Puma, Adidas, ale i dalších západních oděvních firem, které (po letech) přestaly nakupovat bavlnu z plantáží v severozápadní čínské provincii Sin-ťiang.
Politika v módě. Číňané bojkotují H&M kvůli kritice porušování práv Ujgurů |
To proto, že podle nezávislých pozorovatelů nutí čínské úřady k její sklizni muslimskou menšina Ujgurů. Tu zavírá do pracovních táborů a nedává jejím příslušníkům právo volby, zda bavlnu sklízet či nesklízet. Čína to samozřejmě popírá s tím, že jde o převýchovné tábory, které mají Ujgurům pomoci z bídy.
Z ohleduplnosti a slušnosti se stala věda
Takzvané ohleduplné a udržitelné podnikání a investování si dokonce našlo už i svou nálepku. Je to zkratka ESG, za níž se skrývají tři anglická slova Environment (hodnotí dopady na životní prostředí) Social (hodnotí společenskou odpovědnost) a Governance (hodnotí odpovědný přístup k řízení společností).
Podle ředitele investic Petra Šimčáka z investiční společnosti Amundi jsou kritéria ESG dnes již běžnou součástí rozhodování investičních společností o tom, do kterých firem budou investovat. Avšak nejde jen o soukromé společnosti, ale i státní subjekty, to například u investic do státních dluhopisů.
„Věříme, že zhodnocení kapitálu lze dosáhnout společensky odpovědným způsobem. Proto je nutné u každé investice důkladně posuzovat nejen základní ekonomické a finanční ukazatele, ale také sociální, etické a environmentální faktory. Takový způsob investování vytváří hodnotu nejen pro investora, ale i pro celou společnost,“ vysvětluje.
Ačkoliv se téma ESG zdá být převratnou novinkou, není tomu tak. Kořeny ESG sahají až do první poloviny 17. století, kdy v Anglii vzniklo kvakerské náboženské hnutí, vycházející z křesťanství. To podle současných ekonomů položilo základy pro dnešní ESG, jež se začalo naplno prosazovat od 60. let 20. století.
V té době začaly investiční společnosti ze svých portfolií vyřazovat společnosti nebo celá odvětví kvůli tomu, v jakém byznysu podnikaly (například tabákový průmysl) nebo třeba kvůli podpoře apartheidu v Jihoafrické republice. V roce 2019 pak vznikla nová evropská legislativa upravující principy odpovědného investování.
Dbát na ESG se vyplatí
Udržitelné investice přinášejí pozitivní výsledky společnosti jako celku, protože faktory ESG poskytují informace o tom, jak jsou strategie firem připraveny na budoucí výzvy a příležitosti.
Podle Vladimíra Weisse jde o velice přiléhavé hodnocení, protože při současné regulaci v Evropě, USA, ale už i třeba Číně do budoucna neobstojí firmy, které se nebudou chovat zodpovědně k přírodě, společnosti a jejich fungování nebude transparentní a solidní.
„Firmy, které toto podcení, budou vyloučeny ze hry ostatními firmami nebo regulátory na trhu. Proto je ESG tak nesmírně důležité a investoři by se měli zajímat o to, jestli fondy, kterým svěřují své peníze, je ve svých strategiích zohledňují,“ vysvětluje.
Dodává přitom, že odpovědné investování se vůbec nevylučuje s dosažením zhodnocení investice. Právě naopak, pokud totiž podílové fondy investují do firem, které ESG dodržují, a jejich matky se samy k ESG hlásí, už jen tím předcházejí rizikům. A podle průzkumu jsou navíc investice do nich i méně volatilní.
