Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů se mezi sklizní a doručením potravin do maloobchodů ztratí přibližně 14 % všech potravin, přičemž až 17 % z potravin, které se neztratily „cestou“, nakonec skončí v popelnici.
K potravinovým bankám putují pouze potraviny s drobným nedostatkem, jakým je například chybějící nebo poškozená etiketa, nesprávný potisk nebo poškozený obal. Jiné potraviny, které už nesplňují přísné hygienické požadavky, často končí v kontejnerech.
Odpad z restaurací končí ve směsi. Majitelé často netuší, že to tak nemá být |
Ty se pak mnohdy stávají cílem „dumpsterů“. Dumpster diving (z angl. potápění v popelnicích) spočívá ve vybírání potravin, které se ještě dají konzumovat, z kontejnerů a popelnic.
Jde o „oťukaná“ jablka, nahnědlé banány, ředkvičky se zvadlými listy nebo poslední kousek pečiva, který večer zůstal nechtěný na pultu obchodu a majitel jej vyhodil do kontejneru.
„Chodím spíš k menším obchodům. Ty totiž nemusí zbylé jídlo darovat,“ říká studentka Martina, která začala „dumpsterovat“, když se odstěhovala od rodičů. „Každá koruna se počítá a to jídlo je většinou úplně v pohodě,“ dodává. Shnilou část papriky ořízne, černé banány oloupe a zamrazí, z chleba si udělá topinky.
Netradiční způsob šetření peněz i životního prostředí
Ačkoli je mezi „dumpstery“ mnoho studentů, kteří se tímto způsobem snaží ulevit peněžence, výjimkou mezi nimi nejsou ani senioři. „Potkala jsem se tu už i s paní, která žije sama a ze svého důchodu bez ‚dumpsterování‘ horko těžko vyjde,“ říká Anna, která se chodí „potápět“ už několik let.
Problém s legalitou sběru potravin z popelnicVybírání popelnic je z hlediska práva problematickou aktivitou. V České republice je podle Zákona o odpadech obsah kontejnerů stále soukromým vlastnictvím a jeho odcizení je klasifikováno jako krádež. Dumpster zákon člověk překračuje také v momentě, kdy pronikne na soukromý pozemek přes překážku, která jasně zamezuje vstupu, nebo při dobývání ke kontejneru způsobí vedlejší škody. „Častěji než tyto přestupky (vybírání popelnic, pozn. red.) strážníci řeší případy poškození kontejnerů tím, že se do nich dotyčné osoby snaží vlézt a u toho musí překonat nějaký „bezpečnostní systém“. Podle výše způsobené škody se buď jedná o přestupek, nebo trestný čin,“ vysvětluje tisková mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová. Když už policii lidé volají s hlášením o „vybírání popelnic“, je to především kvůli nepořádku, který kolem kontejneru zůstane. „Je důležité po sobě uklidit,“ potvrzují sběrači a dodávají: „Kvůli nepořádku pak můžou dát k dříve dostupným kontejnerům kamery nebo na ně přidělají zámek.“ |
U popelnic se často potkává také s lidmi bez domova: „Když se potkám s bezdomovcem, dávám mu automaticky přednost. On to jídlo potřebuje, zatímco já jenom šetřím,“ říká.
„Dumpsterovat“ se však nechodí pouze z ekonomické nouze, ale také z přesvědčení. Takzvaní „freegani“ tímto způsobem prý protestují proti principu konzumní společnosti.
„Fakt mi vadí plýtvání jídlem. Dumpster divingem se snažím bojkotovat nastavení společnosti. Snažím se žít z jejích přebytků,“ vysvětluje svůj postoj Marek.
Nejde však jen o plýtvání. Freegani upozorňují také na to, že za každou vyhozenou potravinou stojí zbytečně využitá zemědělská plocha nebo třeba zbytečné náklady na dopravu a s tím spojené emise oxidu uhličitého. Plýtvá se prý také vodou a v neposlední řadě i pracovním úsilím.
Přírodě nepomáhá ani skládkování organického odpadu spolu se zbylým komunálním odpadem. Jeho rozkladem bez přístupu vzduchu totiž vzniká kromě CO2 i dvacetkrát intenzivnější skleníkový plyn metan.
Podle zakladatelky organizace Zachraň jídlo Anny Strejcové by stát měl naplňování novely potravinového zákona kontrolovat důkladněji.
„Pokud by se jídlo darovalo tak, jak má, nebylo by ho potřeba „lovit“ z popelnic za obchody. Myslím, že je logické, že lidé v současné situaci zkouší sehnat jídlo zdarma, ať už z ekonomických, nebo ekologických důvodů,“ říká Strejcová.
„Přebytky končí v potravinových bankách“
Větší potravinové řetězce podle svých mluvčích kladou na prevenci plýtvání potravinami velký důraz. Například Lidl a Tesco většinu svých potravinových přebytků darují do potravinových bank nebo jako krmivo pro zvířata.
„Máme detailně nastavený systém darování potravinových přebytků ze všech našich obchodů, díky čemuž se nám daří potravinový odpad průběžně snižovat. Za posledních 5 let jsme snížili množství potravinového odpadu v našem provozu o 72 % a zachránili více než 29 900 tun potravin, které jsme poté darovali,“ komentuje mluvčí Tesca Michal Kuzmiak.
Obchodní řetězec Lidl potraviny, které nedaruje, poskytne alespoň k energetickému využití do bioplynových stanic. S dumpster divingem se prý ani u jednoho z obchodů nesetkali.
