O nových prognózách informovala zakladatelka analytické společnost Gro Intelligence Sara Menkerová. Přes 200 bilionů chybějících kalorií podle přepočtu odpovídá zhruba 379 miliardám hamburgerů Big Mac, což je větší množství, než společnost McDonald’s vyrobila za celou dobu svého fungování. Do roku 2027 se současný zemědělský a potravinářský průmysl podle Menkerové dostane do bodu, kdy ani teoreticky nedokáže nasytit všechny obyvatele planety Země, píše server Quartz.
Nadšenec žije jen z jídla z popelnic. Peněz má dost, ale štve ho plýtvání |
To je velký skok oproti prognózám vycházejícím ze studií Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která funguje pod OSN. Z jejích dokumentů vyplývá, že zlomový bude rok 2050, kdy se světová populace rozroste na 9,1 miliardy lidí ze současných 7,4 miliardy. Podle FAO by na nasycení tohoto počtu lidí bylo potřeba vyrobit až o 70 procent více potravin, než je tomu nyní.
Neřeší se přitom jejich správná distribuce, která je dlouhodobě hlavní příčinou hladomorů a podvýživy v rozvojových částech světa. Rok 2050 je hranicí, kdy začne docházet jídlo i pro charitativní organizaci Oxfam.
Menkerová však tvrdí, že předpovědi OSN jsou příliš optimistické, protože při produkci potravin počítají s jejich objemem a váhou, ale opomíjí nutriční hodnotu. „Proč ve spojení s jídlem mluvíme o jeho váze? Protože je to jednoduché. U jídla se přitom máme zajímat o jeho výživovou hodnotu. Ne všechny potraviny jsou si rovny i když váží stejně,“ popisuje.
Nárůst importu potravin v Číně i Indii
Při přepočtu na kalorickou hodnotu je podle ní už nyní světová produkce potravin velmi napjatá v poměru k počtu obyvatel. Menkerová v souladu s celou řadou studií předpovídá, že populační i ekonomický růst zemí jako Čína, Indie či celé řady afrických zemí tento trend jen posílí. Import potravin do těchto států bude narůstat a zahraniční produkce dříve nebo později narazí na svou maximální kapacitu výroby.
Tesco vyhodilo tisíce tun jídla. Stačilo by na obědy pro 119 milionů lidí |
Do roku 2050 by se s následky podvýživy mělo potýkat na 370 milionů lidí, což je v porovnání s počátkem století výrazný pokles, otázkou však podle potravinových expertů zůstává, jak se bude situace vyvíjet po dosažení maximální kapacity potravinové produkce.
Menkerová přišla i s několika opatřeními, jak nedostatek odvrátit, nebo ho alespoň co nejvíce oddálit. Nejdůležitější je podle ní reforma zemědělství v Africe a Indii. Změnit se musí způsob obdělávání půdy. Důležitá je pravidelná rotace plodin kvůli zabránění odčerpávání důležitých prvků z půdy. Velkou roli hraje i správné obdělávání, které je prevencí eroze.
Plýtvání jídlem
Důležité je omezit plýtvání jídlem. V odpadu ročně končí podle statistik FAO na 1,3 miliardy tun jídla (kompletní statistiku najdete zde). Velkou část z něj je přitom možné využít. Stále větším problémem se stávají potraviny, které nevyhovují standardům supermarketů, a proto končí v kontejnerech. Některé evropské řetězce se proto minulý rok zavázaly, že nevyhovující jídlo věnují potřebným (více zde).
Jídlem plýtvá téměř polovina Čechů. V koši končí ovoce i staré rohlíky |
Kdyby se podařila zachránit jen jedna čtvrtina vyhozeného jídla, stačilo by to na potravu pro 870 milionů hladovějících. Kromě etického rozměru mnohé organizace upozorňují na to, že vyhozené jídlo končí často na skládkách a vede k tvorbě metanu, skleníkového plynu, který má negativní dopad na životní prostředí.
Jen v Česku se vyprodukuje 729 tisíc tun potravinového odpadu ročně. Podle odhadů organizace Byznys pro společnost vyhodí průměrný Čech do koše za rok 170 kilogramů jídla v hodnotě 20 tisíc korun. Až 40 procent Čechů přiznává, že vyhazuje potraviny i několikrát do měsíce. Průměrný občan EU se pak zbaví průměrně 180 kilogramů potravin ročně.
Podívejte se na dokument o plýtvání potravinami v Americe:
