Jiří Rusnok guvernér ČNB od roku 2016
My vidíme rok 2020 jako stále relativně pozitivní. Domníváme se, že dojde k nějakému zpomalení ekonomického růstu o několik desetin procentního bodu, asi někam k úrovni 2,2 nebo 2,4, ale to se odhaduje velmi těžko. Nicméně ten pozitivní vývoj by měl pokračovat.
Z hlediska ostatních klíčových ukazatelů nevidíme žádné dramatické zhoršení. Ochlazení, které přichází z vnějšího prostředí, bude asi viditelné v celkovém ekonomickém růstu, například se zpomalí vývoj průmyslové výroby. Stavebnictví naopak zřejmě zůstane v tom pozitivním módu, protože žije z domácích impulzů a domácí spotřeba jak soukromá, tak vládní, je stále velmi robustní. Je to dáno vysokou mírou zaměstnanosti a vysokým růstem mezd, který pokračuje, byť se jeho tempo mírně zpomaluje. Veřejné investice ze strany státu včetně využívání evropských strukturálních fondů pokračují a mírně rostou.
Sektory, které jsou více orientovány na domácí ekonomiku, to je stavebnictví a služby, by měly i nadále poměrně svižně růst. Sektory více orientované na export zřejmě pocítí již probíhající ochlazení zejména v eurozóně. I v tomto případě by se ale nemělo prohlubovat. Čili určité zpomalení, ale žádná katastrofa.
Miroslav Singer guvernér ČNB v letech 2010-2016
Myslím si, že většina analytických center, včetně nás (Generali CEE Holding), očekává nějaké zpomalení růstu, které by však nemělo vést k trvalému propadu ani recesi.
Stručně řečeno, růst nemusí začínat dvojkou. Může začínat jedničkou. Žádné katastrofy neočekáváme a žádné katastrofy to ani pro lidi v zemi, kde je nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), neznamená.
Zdeněk Tůma guvernér ČNB v letech 2000-2010
Od té doby, co jsem byl v České národní bance, ty makroekonomické ukazatele podrobněji nesleduji. Můj, spíš intuitivní pohled je, že se nacházíme v trochu jiné době než v minulé dekádě. Mezi lety 2000 a 2008 česká ekonomika rychle doháněla vyspělé země, potenciál růstu byl poměrně vysoký a mám dojem, že jsme ho do značné míry vyčerpali. Určitě ale nějaký rezervoár, například ve smyslu zlepšení produktivity práce, máme.
Růst ekonomiky je pomalejší i z řady dalších důvodů, například sousedé nerostou tak rychle. Naši ekonomiku momentálně táhne hlavně spotřeba domácností, méně už exporty, na rozdíl od minulé dekády. Na jednu stranu tedy mírně doháníme vyspělejší země.
Já jsem celkem optimista, ale „rychlé“ dohánění už máme za sebou. Pokud bychom se měli vrátit k rychlejšímu růstu, tak musíme přeskočit na trochu jiný model, o čemž se mluví posledních dvacet až třicet let. Ten model je založen na vyšší přidané hodnotě a na inovacích. To je ale běh na delší trať, takže to rozhodně není něco, co by se projevilo v roce 2020
.
