Zástupci Greenpeace odebrali celkem deset vzorků vody z Vltavy a Labe. V devíti z nich mikroplasty objevili. Celkový průměr ze sesbíraných vzorků byl 3,7 plastových mikročástic na litr vody.
„3,7 miniaturních plastových částic na litr se může na první pohled zdát jako zanedbatelné číslo, ale při vědomí, že v průměru každou sekundu proteče v Labi na česko-německé hranici 308 tisíc litrů vody, to znamená, že denně mohou z Česka proudit směrem k Severnímu moři až desítky miliard mikroplastových vláken a částic,” uvedl za Greenpeace Jan Freidinger. Situace je o to citlivější, že obě testované řeky pramení na našem území. Drobné plastové částice jsou tak odpadem vyprodukovaným výhradně v České republice.
Organizace Greenpeace odebrala vzorky vody minulý rok v září ze dvou českých řek, z Vltavy a Labe. Vzorky byly následně odeslány na analýzu do laboratoře v britském Exeteru.
Jedovatost mikroplastů zatím prokázána nebyla
„Negativní vliv samotných mikroplastových částic na lidské zdraví prokázán není, zdá se ale, že mohou přenášet jiné toxické látky,“ vysvětlil pro iDNES.cz Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV. Výzkumy těchto malých umělohmotných částí jsou teprve v začátcích a stále probíhají.
Publikované výsledky českých vědců už minulý rok v létě prokázaly, že mikroplasty se dostávají také do pitné vody. Úpravny, které vodu čistí, totiž nedokážou odfiltrovat nejmenší plastové částice. V pitné vodě tak zůstává zhruba 20 procent mikroplastů. Výzkum, který byl publikovaný v prestižním časopise Science of The Total Environment, probíhal na třech úpravnách vody. Výsledky ukázaly, že v jednom litru pitné vody je 340 až 630 mikroplastových částic.
Mikroplasty se v našich podmínkách dostávají do přírody nejčastěji přes čističky odpadních vod. Jejich původ může být různý. Typicky se uvolňují do životního prostředí při praní, kdy se z oblečení vyrobeného z umělé hmoty odštěpují malé části a ty potom končí v kanalizaci. Dalším problémem jsou drobné plastové kousky, které se přidávají do kosmetiky i čistících přípravků.
Podle Pivokonského je vžité označení mikroplasty nepřesné, protože do problému patří širší skupina látek, kam patří například i kaučuk. Ten se uvolňuje z pneumatik automobilů a postupně se do řek splachuje.
“Při jednom praní fleecové bundy unikne až milion malých vláken, které se skrze odpadní vody dostávají do řek a oceánů,“ řekl Jan Freidinger z organizace Greenpeace. Ke snížení množství umělých částí ve vodě je podle organizace potřeba spolupráce spotřebitelů, výrobců oblečení, ale i provozovatelů čističek.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) v polovině listopadu navrhla Evropské komisi zákaz přidávání mikroplastů do kosmetiky, čistících prostředků a zemědělských hnojiv. Návrh vychází z jejich studie, podle které se do životního prostředí ročně dostane 70 až 200 tisíc tun drobných umělohmotných částic. Případná nová úprava by toto množství mohla snížit o 30 tisíc tun.
