Skupina vědců nejnovější studii publikovala v časopise Environmental Science and Technology. Při svém výzkumu vycházela z šestadvaceti předchozích studií, které se zabývaly množstvím mikroplastů v rybách, mořských plodech, cukru, pivu, balené i kohoutkové vodě nebo ve vzduchu.
Odborníci posléze použili americké vládní dietní doporučení, aby vypočítali, kolik plastových mikročástic lidé během jednoho roku snědí.
Dospěli k závěru, že zatímco dospělí zkonzumují přibližně 50 000 kousků mikroplastů, děti jich snědí odhadem 40 000, což není markantní rozdíl.
Vědci však upozorňují, že v rámci šetření testovali pouze malé množství nápojů a potravin a hodnotili přibližně patnáct procent kalorického příjmu. „Ještě neznáme hodnoty u obrovského množství nápojů a potravin. Zatím existují velké mezery v údajích, které bude třeba doplnit,“ popisuje pro list The Guardian Kieran Cox z kanadské univerzity ve Victorii, který byl vedoucím výzkumu.
Další potraviny jako je chléb, průmyslově zpracovaná jídla, maso, mléčné výrobky nebo zelenina mohou podle Kierana rovněž obsahovat velké množství mikroplastů. „Je velmi pravděpodobné, že v nich bude mnoho plastových mikročástic. Jejich počty by mohly jít do stovek tisíc,“ popisuje.
MikroplastyMikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů, které se vlivem znečištění vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu. Je to směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna, ale většina vzniká postupným lámáním větších kusů plastů. Zdroj: Wikipedia |
Nejlepšími daty disponují vědci v případě vody. Ta balená podle nich obsahuje průměrně 22krát více mikroplastů než voda z kohoutku. Člověk pijící výhradně balenou vodu by jen z tohoto zdroje ročně zkonzumoval 130 000 částic mikroplastů. Z kohoutkové vody by to bylo v porovnání s tím 4000 kusů plastu.
Přestože vědci zatím nevědí, co se stane v případě vdechnutí mikroplastů, nová studie předpokládá, že lidé většinu inhalovaných částic spolknou. Nedostanou se tedy z těla kašláním ani kýcháním.
Ačkoli zdravotní dopady konzumace mikroplastů zatím nejsou známy, podle odborníků by se z nich mohly v těle uvolňovat toxické látky.
Některé kusy jsou dostatečně malé, aby pronikly lidskou tkání a vyvolaly imunitní reakci. „Existuje vysoké riziko, vzhledem k obrovskému počtu mikročástic. Potenciálně je to nebezpečné,“ popisuje Kieran.
Vědci už dříve objevili mikroplasty ve vzduchu, půdě, řekách nebo oceánech po celém světě. Loni v říjnu je také vůbec poprvé nalezli ve vzorcích lidské stolice, což potvrdilo, že lidé plastové částice konzumují.
Microplastics made their way into our soil, water and food. Scientists now discovered 365 particles of microplastics land on every square meter at pristine top of French Pyrenees EACH DAY, via winds blowing from big cities far away https://t.co/tys3T3M26T #plasticpollution https://t.co/XR4HfGX3PR
14. května 2019 |
