"To není zvykem v žádné zemi v Evropské unii," upozorňuje Martin Bulíř, šéf společnosti Edenred, která vydává zaměstnanecké benefity formou stravenek a má v Česku půl milionu zákazníků.
Češi se tedy nevzdali své polední pauzy, a to ani ve chvíli, kdy státní instituce a podniky byly nuceny benefity snížit. "Zaměstnavatelé hledali úspory, šetřili na mzdách a první, co je snadné škrtnout jako nenárokové složky platu, se škrtá. Celá řada firem, spíše ty menší do 50 zaměstnanců, úplně zrušila stravenky. Pocítili jsme to," popisuje Jiří Kráčmar, ředitel jiné francouzské stravenkové společnosti Cheque Déjeuner.
Část lidí však teplý oběd úplně vynechává nebo polední sendvič za oběd nepovažuje, proto při výzkumu říká, že ho neměla, na rozdíl od obyvatel jiných zemí. Z nedostatku peněz a času například Italové i Francouzi obědvají panini nebo bagetu a považují to za oběd, protože hlavní jídlo dne – večeře – je teprve čeká. Zvláštnosti jsou také u Švédů, ti mají totiž ve světlem zalitém letním období upravenou pracovní dobu a chodí domů dříve.
Ekonomická stagnace se však přece jen na obědech i u nás v něčem podepsala. Tlak na zaměstnance vzrostl, často musí zastat práci za dva. "Nejdůležitějším kritériem pro výběr podniku zůstala cena, ale přidala se rychlost obsluhy a vzdálenost od pracoviště," dodává mluvčí společnosti Edenred Daniela Pedretová.
Stravenky - nejoblíbenější benefit. Průměrná výše je 88 korun
Stravenky jsou nejrozšířenějším pracovním benefitem, přijímá je v Česku na 30 tisíc podniků a obchodů. Státní instituce a firmy snížily v rámci škrtů hodnotu stravenek, na druhou stranu se najdou soukromé firmy, premianti, přispívající až na stokorunové poukázky. Podle portálu Lunchtime.cz je průměrná hodnota nyní kolem 88 korun, což odpovídá ceně poledního menu napříč republikou.
Kam zajít v práci na oběd?Na Dobřesenajím.cz najdete stovky podniků, které vaří blízko vaší práce denní menu. Uživatelé zároveň podniky kriticky hodnotí, takže se dozvíte o kvalitě jídla nebo obsluhy.  |
Letos už začíná firem, které nabízejí stravenky, opět přibývat. Je to totiž nejlevnější způsob, jak lidem zvednout příjem. Když chce firma přispět lidem tisícikorunou, stojí ji to 1 340 korun, když se rozhodne pro poukázky, zaplatí jen 1 190 korun. Pro Česko je také specifické, že 70 procent stravenek se utrácí v restauracích, zatímco na Slovensku se za polovinu nakupuje v obchodech.
Lidé se stravenkami prý také chodí jíst do restaurací 2,5krát častěji než ti, kdo dostávají "jen" peníze. Tvrdí to stravenkoví lobbisté podle průzkumu z let 2010 a 2011, kdy ministr financí Miroslav Kalousek hodlal zrušit daňové zvýhodnění. Narazil však na silný odpor a z plánu ustoupil.
