Podle OECD čelí Kypr problémům kvůli nadměrnému riskování, špatnému řízení státních bank a nedostatečnému dohledu.
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To podle agentury Reuters vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice. Slovinsko by podle OECD mělo životaschopné státní banky zachránit a prodat je do soukromých rukou.
OECD předpověděla, že slovinská ekonomika letos klesne o 2,1 procenta. Upozornila rovněž, že slovinský veřejný dluh se od roku 2008 více než zdvojnásobil na 47 procent hrubého domácího produktu. Varovala, že do roku 2025 by se dluh bez uskutečnění nových reforem mohl vyšplhat na 100 procent HDP.
Slovinsko má nejhorší vyhlídky ze zemí OECD
OECD upozornila, že Slovinsko má nejhorší hospodářské vyhlídky z jejích členských zemí, protože čelí nejistým nákladům na záchranu svých bank, slabé poptávce v eurozóně a růstu výdajů na správu dluhu. "Slovinsko čelí hrozbě vleklého hospodářského útlumu a omezeného přístupu k finančním trhům," uvedla organizace.
Kypr se nedávno dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v hodnotě deset miliard eur (zhruba 260 miliard Kč). V rámci této dohody bude muset zabavit část některých vkladů v kyperských bankách a zredukovat svůj přebujelý bankovní sektor.
Způsob řešení problémů na Kypru ale vyvolal novou nejistotu mezi evropskými obyvateli. První plán totiž počítal s tím, že zdaní vklady lidí do 100 tisíc eur. Ty dosud byly v EU garantovány jako nedotknutelné v případě krachu bank. Poslanci nakonec tento návrh odmítli, myšlenka na zdanění všech kladů však stačila nahlodat důvěru lidí v pevně nastolené jistoty.
Podle ekonoma České spořitelny Jana Jedličky však takové probuzení na škodu není, protože Evropanům připomene, že musí řešit své dluhy, nebo skončí špatně (více zde).
