Kypr se vyhnul bankrotu. Zatímco jiné zachraňované země musely reformovat, aby přitekly peníze z Bruselu, Kypr zdaní vklady. Nemyslíte si, že Kypr nepříjemné reformy bude muset stejně sám zavádět kvůli tomu, že spadne do hluboké recese?
Zdrojem problémů na Kypru nebyla nízká disciplína kyperské státní kasy, a proto se nekladou požadavky na změny v hospodaření státu. Problematické jsou dva faktory: přílišná velikost kyperského bankovního sektoru, který byl velmi volně regulován, a proto se dostal do potíží. Kypřané dopady pomoci nepocítí jako Řekové, kyperská vláda není tlačená například do zvyšování DPH nebo do snižování stavu státních úředníků, ale do restrukturalizace finančního sektoru, který se na tvorbě HDP podílí deseti až patnácti procenty. Troufám si říct, že Kypr úplně přijde o model finančního centra, na kterém stavěl, takže řada lidí přijde o práci. Bude to mít dozvuky i do dalších sektorů v reálné ekonomice včetně cestovního ruchu. Propad HDP může jít i do desítek procent.
Kyperská ekonomika je úzce navázána na řeckou, která ale ještě nemá vyhráno. Mluvilo se třeba o dalším odpouštění řeckého dluhu. Může to Kypr znovu zasáhnout?
Je příliš brzy to hodnotit, je tady ale určitě riziko, že deset miliard eur (půjčka od eurozóny, pozn. redakce) Kypru stačit nebude. Spíš bych řekl, že restrukturalizace se týká primárně dvou největších bank, ale je možné, že dojde i na třetí největší banku, která byla hodně aktivní při sbírání zahraničních deposit. To je jedno riziko. Druhý problém může být velice prudký dopad do kyperského hospodářství, který může postihnout i domácí banky výhradně orientované na domácí trh, jež neměly takovou expozici vůči Řecku nebo jiným lokalitám, kde vznikly špatné úvěry. Tyto banky by se mohly dostat do problémů.
Nastane po otevření kyperských bank run na banky a masové odlévání vkladů?
Velké riziko by bylo, kdyby se otevřely bez dalších opatření. Tím, že je v bankovním systému na Kypru skutečně velké množství zahraničních deposit, zažil by poměrně masivní odliv peněz. Nedokážu si ale představit, že by se bez dalších opatření banky otevřely. Myslím, že dojde k zavedení kapitálových kontrol při odlivu peněz z Řecka, možná, že se omezí i výběr a manipulace s penězi uvnitř kyperského bankovního sektoru.
Je z vašeho pohledu správné sáhnout na vklady klientů v bankách, kteří se nemohou bránit?
Principiálně fakt, že se sáhne na vklady, ukazuje na to, že se přebytkové a kreditní státy cítí v tuto chvíli víc na koni. Panovalo přesvědčení, že v případě Kypru dokáže eurozóna ustát jeho exit z eurozóny. Je také jasně vidět, že se měří trochu dvojím metrem, a je to něco, s čím je třeba počítat i do budoucna.
"Význam Kypru jako finančního centra a daňového ráje půjde v následujících letech razantně dolů," tvrdí ekonom Jan Bureš.
Kypr je jedním z nejoblíbenějších daňových rájů. Změní na tom něco současná krize na tomto ostrově?
Myslím, že se to dost zásadně změní. Je to i jeden z důvodů, proč se Kypru měřilo jiným metrem. Především Francii jsou trnem v oku jakékoliv daňové ráje a o to víc ty, které jsou v EU. Francouzský ministr financí řekl jasně během jednání, že kyperská ekonomika byla kasinem a že takto dál nemůže fungovat, pokud chce žádat o pomoc z evropských fondů. Myslím, že Kypr tím, že se rozhodl zůstat v eurozóně a rozhodl sáhnout na vklady zahraničních klientů, tak o pověst daňového ráje, kterou budoval asi deset let, přijde. Přijde do velké části o byznys v sektoru finančních služeb, který s tím byl spojený. Význam Kypru jako finančního centra a daňového ráje půjde v následujících letech razantně dolů.
Bude už v eurozóně klid, nebo problémy vybublají opět jinde?
Rok 2013 bude klidnější než ten loňský, do kterého se vstupovalo s nejistotou, jestli vůbec vydrží společná měna. Evropská centrální banka přijala řadu nástrojů a udělala velký krok kupředu k omezení nejčernějších systémových rizik, které si raději investoři nechtěli představovat. Budou se ke slovu dostávat krize, ať už kyperská nebo řecká, ale je větší prostor pro jejich izolování. Jestli přijde nějaká další vážnější krize, vsadil bych na to, že to bude o několik let později a bude souviset s tím, že rozdíly ve výkonu ekonomiky neumožní slabším členským ekonomikám dlouhodobě vylepšit situaci na trhu práce. To může během řekněme dvou tří let silně rezonovat na politických scénách. Problémy může mít Španělsko, Francie a Itálie.
Jaké je riziko, že se Řecku bude muset odpouštět další část dluhu?
Riziko je značné. Myslím, že na to časem dojít musí. Současný vývoj dluhu nedává moc naděje na to, že jej Řecko skutečně splatí, takže ke škrtům nakonec dojde. Troufám si říct, že se s tím Trojka (ECB, EU, MMF) pomalu snaží smiřovat. Bez úroků z dluhu je řecký rozpočet přibližně vyrovnaný. Pokud poroste světová ekonomika, Řecko se v roce 2014 může vrátit k růstu, nebyl by však takový, aby dokázal zajistit splacení dluhů nadělaných v minulosti. Bylo by dobré, aby škrty byly už teď, ale to je asi politicky neprůchodné. Bude se čekat alespoň na německé volby. Angela Merkelová se profilovala jako tvrdší hráčka a těžko si představit, že by iniciovala odpouštění dluhů Řecku.
Kypřané se bouří. Zdaňování vkladů se jim nelíbí
19. března 2013 |
