Ke kritériím, která úředníci zohlední, bude kromě výsledků ve vědě a výzkumu patřit počet profesorů a docentů a mezinárodní aktivity školy. Bakalářské programy se podle představ ministerstva budou nově financovat v poměru 95:5 (počet studentů : vědecké výsledky), magisterské 90:10.
Nejvíce se změna dotkne doktorských programů, kde bude výzkumná složka tvořit 20 procent dotace. Počet studentů, kteří se pokoušejí o doktorát a nakonec neuspějí, je totiž příliš vysoký a navíc u většiny škol chybí odpovídající zázemí. Nová úprava proto podpoří ty, kteří prokazují dostatečnou výkonnost, méně kvalitní pracoviště budou finančně utlumována.
"Uvidíme, jak se nové financování osvědčí, do budoucna počítáme v bakalářských studijních programech s modifikací až na poměr 85:15," podotýká ministr školství Josef Dobeš.
Uměleckých škol se změna zatím netkne
Umělecké školy zatím žádná změna nečeká, nový systém by je poškodil – poloviční váhu v ukazateli mají výsledky ve výzkumu, nikoliv v umění.Na kritériích, jak posuzovat jejich výsledky, se pracuje. V příštím roce tak budou dotovány jako dosud – podle počtu hlav.
V předešlých letech šel počet vysokoškoláků strmě vzhůru, na vysoké školy se dostane přes 60 procent populace odpovídajícího věku.
O čerstvé absolventy se přitom firmy příliš neperou, v červenci tvořili největší procento nově registrovaných na úřadech práce právě oni.
"Poptávka ze strany firem je poměrně nízká," říká Luboš Rejchrt z personální agentury Grafton Recruitment.
Podle Jana Kouckého, odborníka na vzdělávání, je celý systém českého školství nastavený špatně. "Počet absolventů roste, ale vývoj pracovních míst tomu neodpovídá. Vysokoškoláci tak začínají z některých pozic vytlačovat středoškoláky s maturitou. Jde o jev, který nastal v západní Evropě před deseti dvaceti lety," popisuje.
Z prognózy trhu práce pro roky 2010 až 2014 Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí vyplývá, že se bude nedostávat právníků, zdravotníků a absolventů zemědělských či lesnických fakult.
Naopak problémy nebudou mít firmy hledající vysokoškoláky s elektrotechnickým a strojírenským vzděláním nebo poptávající vysokoškolsky vzdělané učitele a znalce v oblasti přírodních věd a stavebnictví.
Školy mají strach o laboratoře
Školy stopka pro mamutí nárůst studentů netrápí, novinku vítají. Spíš než z odlišného systému financování mají strach z nižších dotací.
Celý školský resort přijde zhruba o pět miliard korun, což se podepíše i na rozpočtech vysokých škol.
Už letos dostaly o miliardu méně než loni a podle Lenky Valové, kvestorky brněnské JAMU, má dojít k dalšímu krácení, a to až o dvě miliardy korun. Školy by tak musely ukrajovat z platů a propouštět.
"Museli bychom drasticky omezit nejen stavební investice, ale také přístrojovou obnovu laboratoří. To je z pohledu zajištění konkurenceschopnosti výzkumu nesporně nežádoucí," říká rektor Vysoké školy báňské Ivo Vondrák. Zatímco loni škola dostala 1,16 miliardy korun, letos to bylo o 90 milionů méně.
